Vláda Petra Fialy FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Podle výzkumníků veřejného mínění se velká skupina lidí rozhodne skutečně těsně před volbami, koho půjdou volit. Nebo jestli vůbec k urnám půjdou. O postoji „nejdu volit, jsem zklamán“, jsem už psal. Ale když jdu volit, tak koho? Hodně lidí okolo mě i na sítích neví, koho z bývalé pětikoalice si vybrat. Proč? Na každé straně či hnutí něco ulpělo a my často tvrdošíjně ulpíváme v tom ulpívání.
Zásadní je jedna věc: expětikoalice není jeden subjekt, ale pět odlišných uskupení, z toho tři v jednom menším pytli (ODS, lidovci, TOP 09), čtyři v jenom vládním pytli (ony tři plus STAN) a jeden dnes zaparkovaný v opozici, kam byl vypuzen premiérem Fialou (jde o Piráty).
Mnohem snazší volbu má volič ANO. Hnutí je jeden pytel a v něm, když to zjednoduším, jeden politik, jeden Andrej Babiš. ANOvolič hlasuje pro pytel s Babišem, kterému je ochoten odpustit či tolerovat absolutně cokoliv, tedy maléry i nekompetenci nejen jeho, ale komplet celého ANO, a že těch malérů není málo.
Souvisí to s typem voliče. Volič ANO je zcela jinak naladěn, funguje jako přijímač, který přijímá na krátkých vlnách vysílání Babiše plus vysílání totožných vln Karla Havlíčka a Aleny Schillerové, alter-Babišů, kteří šéfovi nikdy, ale nikdy neoponují. Voliči ANO vyhovuje, že to má všecko pěkně shrnuté, ví, kde je nepřítel (vláda, která může absolutně za všechno zlé), ví, kdo je guru. On sám je „přijímač“.
Voliči ex-5 nepřijímají na jedné krátké vlně lídra Petra Fialy (ODS). Ostatně to by toho moc nepřijali, vždyť Fiala začal pořádně vysílat teprve těsně před volbami a teď se může uvysílat, aby skoro čtyřletý schodek dohnal. Volič ex-5 nemá jednoho lídra, gurua. A voliče ex-5 nelze zahrnout pod název „přijímači“, neboť oni jsou často taky vysílači, vysílají své vlastní kritické vlny vůči těm, které volili, vůči bývalé pětce.
Kakofonický chumel ex-5 versus slepená ANOjednota
Ten roztodivný chumel voličů pěti stran a hnutí je značně kakofonický, komplikovaný, nejednotný a jen těžko hledá společné, sjednocující prvky. Dokáže je nacházet v zahraniční politice, ve vztahu k Ukrajině. Poslední dobou i ve vztahu k Ficovi a Orbánovi, dokonce, a to je posun, už i ve vztahu k Trumpovi. Ta složitost a kakofonie jsou ovšem po výtce demokratické, ta nejednota, ta potřeba se hádat a dohadovat a pošťuchovat jsou esenciálně demokratické, odvozené od složitosti a nejednoznačnosti svobody.
Nebetyčně se liší od poslušné babišovské jednoty ANO. Lidé s odlišným pohledem na věc museli z ANO odejít. Prosím, všimněme si, v ANO se nikdo nehádá, nikdo nepředkládá jiné názory, nikdo neřekne „já chci euro“, když šéf nechce euro, nikdo nezakládá vzdorné frakce, netrucuje. A když to náhodou, omylem udělá (viz třeba jednání ANO a vlády u prezidenta o důchodové reformě), kvapem zařadí zpátečku v hrůze, že u majitele hnutí upadne v nemilost.
Jistě, ANO to má jednodušší, navenek vypadá kompaktně, slepeně. Vzpomeňme však, prosím, jak „kompaktně“ řešilo pandemii covidu, když byl předseda Babiš premiérem, jak vyhazovalo obří sumy za roušky, jak uzavřelo školy a s nimi taky naše svobody, jak šéf pop-hnutí totálně manažersky selhal. Ta kompaktnost je jen zdání.
Proč? Není to kompaktnost postojů, nýbrž kompaktnost slepé poslušnosti. Která klidně spolkne, že se z údajně levicové strany jedním rozhodnutím Babiše stane ostře pravicové hnutí, jež zaparkuje v Patriotech pro Evropu s Orbánem.
A ano, někomu je to sympatické, hodně lidem.
V očích voličů ex-5 problém SPOLU, STAN a Pirátů tkví v tom, že se skutečně liší. Nemají jeden názor pocházející z jedné hlavy na cokoli. Od Kyjeva přes Prahu až do Washingtonu. Od rozpočtu přes důchody až po nebrzděné šíření ruských dezinformací v Česku. A tak vzniká pro voliče ex-5 problém, je nucen si vybrat, volit. A protože je nejen přijímač, ale i vysílač, má své postoje, svoji hlavu, svá zklamání, svá uražení, že byl v tom či onom „vládou zklamán“, tak je pro něj to vybírání značně složité.
Vytýkat se dá SPOLU, STAN a Pirátům mnohé
Co mu vadí? U SPOLU (především u ODS) bitcoinová kauza a role tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka v ní. Dál spousta nedořešených či vůbec neřešených, ale vážných problémů. Jeden obvykle nepoužívaný příklad za všechny: zdravotnictví. Petr Fiala na mítincích vyzývá ministra Vlastimila Válka (TOP 09), ať se pochválí. Proč ne, jenomže volič ví, co se děje, jak se rozpadá hrazená zdravotní péče, jak čím dál víc musí platit, zvlášť pokud má akutní či psychický problém. Za zubaře, za gynekologa, za terapeuta, za rehabilitaci atd. atd. Tím se Válek z pochopitelných důvodů nechlubí. Je to netlumený rozpad.
STAN a Vít Rakušan teď, krátce před volbami, znovu čelí kauze Dozimetr. Soud ji začal po třech letech projednávat. Úplatky, mafie, napojení mafie na politiky Starostů. Rakušan je v tom otevřený: „Dnes začíná soud v kauze Dozimetr. A já jsem rád. Gauneři, kteří se čehokoliv dopustili, ať čelí spravedlnosti. Neuslyšíte ode mě, že je to kampaň, neuslyšíte ode mě žádné zpochybnění práce policie nebo justice.“ Volič však nadšen není.
Celé vládě se dá vyčítat lhostejný, ryze formalistický přístup k dezinformacím, takové to „jo, jsou nebezpečné“, ale zároveň nechávají ty ruské masově šířit na nejméně osmi serverech. To vadí nejen voličům pětky, to úplně nejvíc ubližuje právě Fialovi a spol. Dezinformace podřezávají demokratům větev pod hýžděmi. A oni jako by byli slepí, hluší.
Piráti se chlubí, že nemají žádnou korupční kauzu. Právem. Měli ale na starosti digitalizaci stavebního řízení a Ivan Bartoš coby ministr problém hrubě podcenil. Jako by zapomněl, s kým má tu čest. Jak na stavebních úřadech rozesetých po republice, tak s kolegy z ODS.
Na každého z těch pěti se prostě něco najde (topka měla zřejmě také finanční podporu od lidí z Dozimetru, lidovci své nedotknutelné tiché víno a můžeme pokračovat), každému lze něco vyčítat. Nenajde se žádný bez viny, a tak se na viníky „hází kamenem“. Je to projev svobodných myslí, demokracie, projev neotročení jednomu vůdci.
Ta svobodná mysl ale musí chápat, že existuje nějaký žebříček hodnot, dokonce i ve společnosti, jež na hodnoty příliš nedbá. Svoboda země je hodnota klíčová. A tohle klubko hadů, tahle často na sebe nevražící, prskající, sebekritizující parta expětikoalice je dnes jedinou zárukou, že nám svobodu ti poslušní přijímači Babišových krátkých vln neukradnou.
Je to trochu trapné, trapně banální, ale dneska je skoro jedno, koho volič, který chce udržet svobodu a české neokrajové zakotvení v EU a členství v NATO, bude volit. V tom jsou tyto volby skutečně výjimečné.