Praha 6 s demoličním výměrem na betonové pozůstatky po Koněvovi nemeškala ani den

Praha 6 dokončila demolici základu Koněvovy sochy a podivuje se pojetí konstrukce tohoto komunistického památníku. Jak v rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje starosta Ondřej Kolář, zatímco sochu by strhla i dvojice opilců, její mimořádně masivní betonový fundament vzdoroval i těžké technice a výrazně zdržel demolici.  

V úterý skončily práce na pražském náměstí Interbrigády, které lze chápat jako tečku za tamní sochou Ivana Koněva, dělníci totiž odstranili i piedestal a vybetonované prostranství po odklizené soše. Co to obnášelo?

Práce začaly před dvěma třemi týdny. Mysleli jsme, že se to jednoduše rozebere, dělníci ale záhy zjistili, že si soudruzi na fundamentu sochy bohužel dali záležet. Pod celou přilehlou vydlážděnou plochou byla asi metrová vrstva betonu, takže se práce kvůli tomu trošku protáhly.

Odbýt v 80. roce komunistický pomník by si hned tak někdo nedovolil.  

To je právě ono – když se letos v dubnu sundávala socha, říkali jsme si, jak to bude složité, a počítali jsme i s tím, že se k její demontáži bude muset odsekávat piedestal, na němž stála. Jenže socha spočívala na jediné trnoži, jakémsi notně zteřelém betonářském prutu. Po tomto zjištění nikoho nenapadlo, že tam bude fundament takového rozsahu, protože ta socha tam nahoře držela už jenom silou vůle. Ta trnož mohla mít v průměru 3 cm a byla prakticky shnilá a do podstavce byla zapuštěná sotva na 30 cm. Tam skutečně stačilo, aby se na to někdo v opilosti vysápal a šel dolů i s tou sochou. To není žádná legrace – kdyby na to vylezli dva ožralí chlapi, tak tu sochu normálně shodili.

Uvědomujete si, že jste zbouráním fundamentu příslušníkům tuzemské scény prokremelských extremistů vzali jejich naděje na návrat sochy? Protože začít stavět masivní fundament si už žádá stavební povolení.

To asi ano. Žádné překvapení to ale není, od začátku jsme avizovali, že to půjde dolů celé, a schválně jsme ten proces rozdělili na dvě části, protože jsme věděli, že na likvidaci podstavce budeme potřebovat demoliční výměr. Na demontáž samotného uměleckého díla ovšem nic takového třeba není, takže jsme začali sochou a vzápětí zažádali o povolení k demolici. Uběhly zákonné lhůty a ve chvíli, kdy nám stavební úřad vydal povolení, začalo se demolovat.

Zajímavé přitom bylo, že se během toho administrativního procesu nikdo neodvolal. Tito lidé mají neustále plnou pusu řečí o tom, jak odstranění sochy bylo nezákonné, ale když mají možnost do klasického správního procesu vydávání stavebního povolení zasáhnout, nikdo to neudělá.

Na místo se nicméně fandové Putinova režimu dostavili …   

Martička Semelová a jí podobní dorazili, ale to se dalo čekat. Do detailu to neznám, tentokrát jsem to sledoval trošku zpovzdálí, protože jsem si říkal, že nemá smysl tady jitřit vášně. Ono navíc, co si tam ti komouši odehráli, byla už jen drobná epizoda ve srovnání s demonstracemi, které si tam uspořádali na jaře a loni v létě. Řekl bych, že těm lidem došla „šťáva,“ protože už tam nemají ten hlavní symbol, tu modlu, kterou bránili. Jediné, na co se zmohli, bylo to, že ohrazení staveniště oblepili jakýmisi plakátky, které pak vzápětí někdo sundal.

Další odezva přišla z dezinformačních platforem. Jakou tentokrát měla podobu?  

Zaznamenal jsem, že se tomu Rusové věnovali v nějaké zpravodajské relaci, kde to napadli, že je to celé špatně. Víc se o tom rozepsal ten komunistický plátek Haló Noviny. Jinak snad už jen na sociálních sítích. Dejvičáci to v podstatě glosovali jako konec jednoho příběhu, další zas sdíleli a komentovali fotky s Martou Semelovou, kterou ve své čtvrti, soudě podle komentářů, neviděli zrovna rádi. Ale pokud jde o ty blázny, tak ti, jakmile přišli o ten symbol, o tu personifikaci, tak je to nezajímá.

Platí, že na místo přijde nový pomník? Jak jste s ním pokročili?

Ano, teď začíná práce na soutěži na nový pomník osvobození Prahy a jeho následné realizaci. Půjde o ideovou soutěž o návrh podle pravidel České komory architektů. My za zastupitelstvo jen popíšeme záměr. Prozatím jsme tam nechali navézt zeminu, která je urovnaná a poroste tam tráva. Celému tomu prostoru teď necháváme vydechnout.

Osud samotné sochy se rovněž odvíjí podle plánu? Nedobýval se na ni nikdo v depozitu?   

Chodily nám dotazy, jak je možné se k soše dostat, případně různé výkřiky o tom, co všechno jejím uložením do depozitu porušujeme od Ústavy až po Úmluvu OSN. Jakási Aliance národních sil to posílala a psali nám i nějací komunisté z obskurního uskupení „KSČ“.

Socha je každopádně v depozitu v Měšicích. Máme podepsanou smlouvu s Muzeem paměti XX. století, na které Koněv 1. ledna přechází, a veškeré náklady s ním spojené už půjdou za nimi.