Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Andrej Babiš chce s Janem Hamáčkem projednat odvolání šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje. Načasování je trochu překvapivé, jelikož pádné důvody jsou známy nejméně rok. Rafaj navíc Babišovi mnohokrát vyhověl a křeslo zatím uhájil kvůli úzkým vazbám na prezidenta Zemana. Podaří se mu to i dnes?
Předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje stíhá od loňského roku jedna kauza za druhou. Přesto se dosud udržel v čele významné instituce, která rozhoduje o sporech v miliardových tendrech a férovém rozdělování veřejných zakázek, a která má dohlížet na konkurenční rovnováhu, aby posilováním dominantních hráčů na trhu nedocházelo k narušení hospodářské soutěže.
Rafaj: Je to kampaň
Tento tlak zesílil v poslední době, kdy byly zveřejněny nové skutečnosti zpochybňující objektivitu a nezávislost tohoto vysoce postaveného státního úředníka. Rafaj je považuje za „vyústění dlouhodobé mediální kampaně“ a veškeré pochybnosti odmítá. Otazníky jsou však na místě.
Rafajova rodina užívá dva byty, v Brně a Frýdku-Místku, vlastněné účelově nastrčenou firmou Proxima Realit vlivného zákulisního hráče ČSSD Alexandra Čuby. Brněnský byt oficiálně pronajímá ÚOHS, ale zálohu 3,5 milionu korun zaplatil Rafaj, přičemž tuto transakci „opomněl“ uvést v majetkovém přiznání.
Čubovy firmy přitom dostávaly za pochybných okolností veřejné zakázky za desítky milionů korun na frýdecko-místecké radnici v době, kdy na ní působil Rafaj jako radní a současně poslanec za ČSSD před nástupem na ÚOHS.
Čuba dnes tyto sporné nájemní vazby považuje za náhodu. Nejsou však jediným Rafajovým problémem poslední doby. Opakovaně a neoficiálně se sešel ve Zlíně s hejtmanem Jiřím Čunkem. Následně posvětil kontroverzní projekt nové zlínské nemocnice za 8 miliard korun a soutěž na autobusového dopravce za 11 miliard. Oba tendry byly napadeny námitkami a ÚOHS rozhodl ve prospěch Zlínského kraje.
Babiš a Hamáček pro odvolání
Poslední kapkou byla výzva Ústeckého kraje ovládaného komunisty k odvolání Rafaje kvůli údajnému svévolnému rozhodování jeho úřadu. ÚOHS kraji neumožnil nákup desítek autobusů a musel si je pronajmout. Premiér Babiš bere tuto iniciativu velmi vážně. Následně oznámil, že chce bezodkladně projednat odvolání šéfa ÚOHS na nejbližším jednání vlády a koaliční rady.
Rafaj je nominantem sociální demokracie a do druhého funkčního období ho v roce 2015 většinou jednoho hlasu protlačil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Hlavním důvodem byla jeho obava, aby Babiš neprosadil svého kandidáta, čemuž nasvědčovala dehonestační kampaň proti Rafajovi v Lidových novinách.
Dnes je situace jiná a současný předseda ČSSD Jan Hamáček už naznačil, že nemá s odstraněním vlivného šéfa antimonopolního úřadu žádný problém. „Pokud pan premiér opravdu navrhne vládě odvolat pana Rafaje, jsem připraven tento návrh podpořit,“ reagoval.
Rafaje bránil Zeman
To je velký zlom v situaci, kdy nad Rafajovými problémy v minulém roce zavíral oči nejen premiér Babiš, který jeho rezignaci očekával pouze v případě policejního obvinění (u něj to však neplatí), ale ještě dál šel prezident Zeman, který musí odvolání předsedy ÚOHS na návrh vlády podepsat.
„Velmi pravděpodobně ne. Protože bych musel mít v ruce pravomocný rozsudek a ten samozřejmě nemám,“ odpověděl prezident Zeman loni v březnu na dotaz, zda stvrdí odvolání Rafaje, když jeho odchod požadovala nejen opozice, ale i KSČM.
V té době bylo jméno šéfa ÚOHS skloňováno v souvislosti s aférou kolem podezření z ovlivňování mýtného tendru. Proč má Zeman dobré důvody držet nad Rafajem ochrannou ruku, a z tohoto důvodu s ním tehdy vláda nešla do konfliktu?
Obrat v mýtném tendru
Rafajův případ souvisí s rozrůstající se obří korupční kauzou brněnského hnutí ANO kolem bývalého náměstka starosty Brna-střed Jiřího Švachuly, která půjde v září k soudu. Je v ní obviněno téměř 40 lidí z předávání úplatků v řádu desítek milionů korun ve zmanipulovaných veřejných zakázkách za zhruba půl miliardy. Švachulu přivedl do ANO Faltýnek a Rafaj ho dosadil do rozkladové komise ÚOHS. Podle zjištění policie poté antimonopolní úřad ovládli politici vládního hnutí ANO.
Vedlejším produktem bylo zmapování neoficiálních schůzek Petra Rafaje s prvním místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem v průběhu tendru na výběr mýtného systému za více než 10 miliard korun. Babišova pravá ruka tehdy svévolně jednala se šéfem ÚOHS za zády kolegy z ANO, ministra dopravy Dana Ťoka.
Rafaj se s Faltýnkem sešel v listopadu 2017 v brněnském hotelu Voroněž a podle zjištění policie domlouvali noty, jak tendr ovlivnit ve prospěch dosavadního provozovatele, společnosti Kapsch. Rafajův úřad následně na základě její stížnosti v květnu 2018 zrušil mýtný tendr krátce poté, kdy ministerstvo dopravy vybralo konkurenční konsorcium CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenské společnosti SkyToll.
Teprve po vzniku druhé Babišovy vlády a po setkání s prezidentem Zemanem změnil šéf ÚOHS názor a svoje rozhodnutí odvolal. Ťok mohl podepsat smlouvu s Kellnerovou společností, což bylo jistě oceněno i na Hradě, a Rafaj s Faltýnkem jsou dodnes vyšetřovaní kvůli podezření z korupce.
Zeman sice popírá, že by přispěl k obratu Rafajova stanoviska ve prospěch skupiny PPF, se kterou udržuje úzké vazby přes obchodní aktivity v Číně a Rusku, ale kdo tomu má věřit? Šéf ÚOHS v nové situaci pochopil, že nemá na vybranou.
Rafaj vycházel Agrofertu vstříc
Dnes se Hrad k houstnoucí atmosféře kolem Rafaje zatím nevyjadřuje, přesto je Babišův obrat překvapivý. Rafaj měl svůj post opustit kvůli vršícím se skandálům už dávno, ale v současných poměrech ze strategických pozic rezignuje jen ten, kdo ztratí oligarchovu podporu.
Rafaj by tuto rituální oběť, zvláště když mu končí mandát už za rok, musel nést velmi úkorně. Jeho úřad mnohokrát vyšel zájmům Babišova impéria vstříc. Pro šéfa ÚOHS nebylo na překážku takřka monopolní postavení podniku Preol z Agrofertu, dodávajícího biopaliva pro státní podnik Čepro.
Rafaj neviděl problém ani v rozdílném přístupu ÚOHS, který umožnil Agrofertu koupit pekárny United Bakeries, zatímco slovenský antimonopolní úřad to zakázal. Asistoval i při velkých mediálních akvizicích Babišova holdingu, ať už se týkají vydavatelství Mafra, rozhlasových stanic Impuls a RockZone a naposledy bulvárních titulů Bauer Media.
ÚOHS rozhodoval od nástupu Petra Rafaje v roce 2009 do současnosti o více než třech desítkách fúzí a akvizic Agrofertu a ani jednu nezablokoval. Ani to však zřejmě nestačí. Historickou úlohu mouřenína už pro Babiše splnil a jako mnozí před ním může jít. A ještě s ostudou.
Nejzajímavější tak na této nečekané zápletce zůstává dosud neznámý postoj prezidenta Zemana, který loni Rafajovo odvolání prakticky vylučoval. Nebo si už Babiš vyhlédl novou, loajální a dosud nezkompromitovanou loutku? Pokud ovšem odejde Rafaj a zůstane Faltýnek, který je namočený do brněnské kauzy mnohem hlouběji, půjde jen o vypouštění kouřové clony.
