Developer Milan Kušta by rád na svém pozemku v těsném sousedství hospice postavil bytové domy, což by podle ředitele Košťála a zakladatelky hospice Blažkové silně narušilo zdejší klidné prostředí, které pacienti potřebují FOTO: Hospic Chrudim / se souhlasem
FOTO: Hospic Chrudim / se souhlasem
O budoucnosti jedné z největších rozvojových lokalit Chrudimi a současně o osudu tamního hospice se vede již několik měsíců spor. Developerská firma K2 invest v minulosti trestně stíhaného podnikatele Milana Kušty připravuje v lokalitě Na Skřivánku rezidenční výstavbu, vedení Hospice Chrudim, jemuž má výstavba vyrůst přímo za plotem, varuje před narušením klidového prostředí, které považuje za nezbytnou součást péče o umírající. O dalším směřování lokality bude z velké části rozhodovat nové městské zastupitelstvo. Deník FORUM 24 proto oslovil lídry všech deseti kandidátek s otázkou, zda před další změnou územního plánu podpoří zpracování nezávislé územní studie pro lokalitu Na Skřivánku.
Jakou cenu by pro vás měla důstojnost, kdyby vám zbývaly poslední týdny života? A jakou cenu by měl klid? Za 17 let od vzniku chrudimského hospice jím prošlo více než pět tisíc lidí. Jeho vedení se nyní snaží zachránit něco, co z jeho pohledu představuje jasný morální závazek vůči pacientům a jejich rodinám.
„Čím méně času člověku zbývá, tím větší je jeho cena,“ říká vedoucí lékař hospice Jiří Košťál. Na jedné straně sporu stojí vlastník sousedního pozemku a developer Milan Kušta, který argumentuje právem stavět podle platného územního plánu a připravuje zde rozsáhlý bytový projekt. Na druhé straně vedení hospice požaduje takovou podobu zástavby, která podle něj neohrozí klid, soukromí a venkovní prostory využívané pacienty.
„Hospic potřebuje svůj prostor, do kterého je zasazen a který dnes má, aby mohl dýchat. Bez něj zemře.“.cituje Blažková akademického malíře a sochaře Jana Exnara. Společnost K2 Invest označuje připravovaný projekt jako Rezidenci Olbrachtova. V jedné ze svých veřejných prezentací jej popisuje jako výstavbu 140 bytů v devíti samostatných domech s více než 200 parkovacími stáními, zelení a doprovodnou infrastrukturou. „Tedy úžasné místo pro život,“ uzavírá reklamní text.
Do sporu nyní vstupují komunální volby, které se uskuteční 9. a 10. října. „Úkolem zastupitelů Chrudimi je harmonický rozvoj města. Mají k tomu nástroje. Východiskem je zhotovení územní studie dané lokality. Záleží jen na nich, zda Chrudimský hospic ochrání, nebo ho nechají na pospas developerovi,“ říká Blažková.
Oslovili jsme proto lídry všech deseti kandidujících uskupení. Vedle obecného postoje k budoucnosti lokality jsme každému položili stejnou konkrétní otázku: Podpoříte, aby zastupitelstvo před jakoukoli změnou územního plánu v lokalitě Na Skřivánku nechalo zpracovat nezávislou územní studii, zhotovenou urbanistickým ateliérem, který bude transparentně vybrán ve veřejné soutěži?
Odpovědělo sedm lídrů. Šest z nich řeklo ano. Jan Doucek za SNK Evropští demokraté, Erik Jahnický za Chrudim společně, Daniel Lebduška za Lidi z Chrudimi, Ondřej Hanousek za Dialog pro Chrudim, Jan Čechlovský za ODS a Petr Lichtenberg za Chrudimáky. Jediný Daniel Rabas z Nové Koalice pro Chrudim odpověděl ne. Starosta Chrudimi František Pilný za ANO překvapivě na oslovení vůbec nereagoval.
Shoda šesti kandidátů na územní studii ovšem neznamená, že by se shodovali na samotné budoucnosti lokality.
Doucek považuje Na Skřivánku za území s výrazným rozvojovým potenciálem, ale žádá, aby rozsah výstavby neurčoval pouze investor nebo aktuální politická většina. „Výběr těchto řešení musí být podložen odborným nestranným názorem,“ napsal. Studie podle něj musí počítat nejen s bydlením, ale také s dopravní infrastrukturou, občanskou vybaveností, vodou, kanalizací a se specifickými potřebami hospice.
Podobně odpověděl Jahnický. Další rozvoj lokality podle něj musí vycházet z odborných dat a nezávislých posudků, nikoli ze zájmů jednotlivých investorů nebo momentálních politických názorů. U hospice považuje zachování klidového prostředí za jednu z hlavních podmínek dalšího plánování. „Existence hospice nemůže být při plánování nové výstavby vnímána jen jako jedna z mnoha okolností,“ napsal.
Lebduška upozorňuje, že problém přesahuje jediný Kuštův projekt. Na Skřivánku podle něj vzniká několik zdánlivě samostatných záměrů a v součtu může jít až o několik tisíc bytových jednotek. Za možné řešení bezprostředního sousedství hospice označil například snížení počtu domů nebo výrazné zvětšení odstupů mezi nimi. Konečnou podobu ale podle něj mají určit urbanisté, nikoli politici.
„Jde o to, aby prostě developeři jen nechtěli vyždímat každý centimetr čtvereční a nepředali městu potenciálně naštvané nové obyvatele Chrudimi, kteří nebudou mít kam dát dítě do školky,“ uvedl Lebduška.
Hanousek rovněž připouští, že se Na Skřivánku stavět může. Před intenzivnější výstavbou ale požaduje nezávislé posouzení hluku, dopravy, soukromí pacientů, výšky budov i jejich vzdálenosti od hospice.
Čechlovský s využitím lokality pro bydlení souhlasí. Město by však podle něj mělo vystupovat jako důsledný koordinátor a investorům nastavit jasné podmínky, například pro ochranu před hlukem, provoz staveniště nebo dopravní obslužnost. Připouští přitom, že konečný rozsah zástavby nebo samotný územní plán se ještě mohou změnit.
Také Lichtenberg podporuje rozvoj lokality a bytovou výstavbu. Zdůrazňuje ale nutnost vyřešit dopravu, infrastrukturu a občanskou vybavenost. V případě hospice chce při rozhodování vycházet z odborných a právních expertiz.
Odlišný postoj k požadované studii zaujal Rabas. Novou bytovou výstavbu v lokalitě podporuje a připomíná, že zde už existuje platný územní plán. Konkrétní projekt má podle něj posoudit stavební úřad. Za zásadní problém označuje především dopravu a za vhodnější považuje umístění parkovacích míst v maximální možné míře pod zem, aby na povrchu zůstalo více prostoru pro zeleň a veřejný prostor.
Hospic má velkou podporu veřejnosti. Občanskou petici na obranu hospice v Chrudimi proti masivní bytové výstavbě v jeho bezprostředním sousedství podepsalo přes 3500 lidí. 2300 lidí podepsalo online, zhruba přes 1200 podpisů má hospic v listinné podobě.
Současný konflikt ale nezačal ani letos v lednu, ani koupí pozemku Milanem Kuštou. Jeho kořeny sahají do doby, kdy samotný hospic teprve vznikal.
Po vyhodnocení situace podalo nyní vedení hospice návrh na ÚP, aby další rozhodování o celé lokalitě předcházela územní studie, zhotovená nezávislým urbanistickým ateliérem.
Právě tuto myšlenku před volbami podpořilo šest ze sedmi lídrů kandidátek, kteří na otázky deníku FORUM 24 odpověděli. Aktivně od začátku sporu hospic podporují Lidi z Chrudimi-Piráti a nezávislí, Chrudim společně (koalice STAN, TOP 09 a KDU ČSL) a SNK Evropští demokraté. O dalším postupu budou rozhodovat zastupitelé, kteří vzejdou z komunálních voleb 9. a 10. října. Podle vedení hospice právě ti rozhodnou o dalším osudu hospice.