Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
„Nedává to smysl a řešení je asi jasné: volte Piráty, kde máme jasně daný a čitelný program,“ vzkázal europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Reagoval tak na páteční tiskovou konferenci, kde vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 oznámily, že budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU.
„Schizofrenní kandidátka SPOLU pro liberálního voliče nabízí sbírku lidí s naprosto protichůdnými názory. Na Evropskou unii, přijetí eura nebo třeba klimatickou politiku. Nedává to smysl a řešení je asi jasné: volte Piráty, kde máme jasně daný a čitelný program,“ napsal na sociální síti X pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
„Petr Fiala oznamuje, že nepřítelem SPOLU jsou nacionalističtí populisté. Cca 2 minuty po tom, co Alexandr Vondra hrdě oznámil, že se mu ve výboru podařilo cosi prohlasovat společně s frakcí ID, zahrnující české Okamurovce nebo francouzské Le Penovce. Marian Jurečka se chlubí spoluprací italských lidovců s partnerskou stranou Petra Fialy při sestavování vlády, nezmiňují už ale raději, že se ta vláda opírá o Salviniho Ligu. Komedie,“ pokračoval v ostrých slovech na adresu koalice SPOLU europoslanec Peksa.
Na jeho příspěvky reagovala například europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která má být dvojkou na kandidátce koalice SPOLU. „Vy jste nějaký nervózní. Kolikrát o nás ještě dneska tweetnete? Je fakt, že vy jste velice čitelní. Neexistuje totiž věc, kterou byste nechtěli zregulovat!“ vpálila Peksovi.
Vládní strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na tiskové konferenci v pátek oznámily, že budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.
Kandidatura SPOLU má podle Fialy smysl pro Česko i její občany. „Je to rozhodnutí, které jsme pečlivě zvažovali a diskutovali několik měsíců,“ prohlásil. Volby do europarlamentu podle premiéra budou chtít zneužít populisté a extremisté. „Je jasné, že nás nečeká hezké období, bude to doba plná lží, strašení, nepravd a záměrného rozdělování společnosti,“ dodal Fiala. Protože se tomu strany SPOLU chtějí postavit, rozhodly se překonat názorové rozdíly v jednotlivostech.
Dohodu v posledních měsících brzdilo nejen to, že lidovci a TOP 09 spadají v Evropském parlamentu do Evropské lidové strany (EPP), zatímco ODS patří ke straně Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Strany mají totiž na některá evropská témata značně odlišné názory, ať už se to týká přijetí eura, které nejvíce prosazuje TOP 09, nebo tzv. Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), ke které má ODS rezervovanější postoj.
Ohledně frakcí je shoda, že jde o suverénní rozhodování jednotlivých stran, řekl Vondra. Společným zájmem všech stran podle něj je to, aby se změnilo složení europarlamentu, ale i Evropské komise. „Aby tam nedominovala ta zeleně-levicová většina, ale abychom byli schopni postavit koalici od středu doprava,“ řekl. Podle Fialy navíc obě frakce spolupracují mnohem víc než v minulosti a mají významně lepší vztahy.
Vondra stojí za rozhodnutím kandidovat společně a věří, že koalice může volby vyhrát. Volby podle něj budou nejen o souboji s hnutím ANO, ale i o diskusi o evropských politikách a jejich dopadech na občany. „Vážím si nabídky, abych byl v čele kandidátky,“ vzkázal. Rozhodování podle něj usnadnila i dohoda na základním desateru, které koalice SPOLU dnes také představila.
Původní memorandum o koaliční kandidatuře ve sněmovních volbách podepsali lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 přesně před třemi lety. Ve volbách pak koalice SPOLU těsně porazila s 27,79 procenta hlasů hnutí ANO a vytvořila vládu s koalicí STAN a Pirátů. Koaliční kandidátky od té doby SPOLU sestavuje ve všech typech voleb, závisí však na lokálních specifikách krajů či měst a obcí.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v červnu příštího roku. Voliči budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů a jejich počet se měnit nebude.
