Kompro na Forejta: Další projev estébácké kultury současných pořádků

ČTK

Ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt, majitel firmy Adast Martin Svoboda a prezident Miloš Zeman. | FOTO: ČTK

Prezident Miloš Zeman se ohradil proti tomu, že za likvidací hradního protokolisty Jindřicha Forejta stojí intriky jeho kanceláře. Kompromitující video považuje za špínu. Nicméně byli to právě jeho lidé v čele s kancléřem Mynářem, kteří dlouhodobě usilovali o Forejtův odchod. Celá kauza je dalším projevem estébácké kultury, šířené v poslední době ve společnosti.

ČTK

Metody ruských tajných služeb

Nedůstojný Forejtův konec přináší mnoho otazníků. Týkají se nejen věcné podstaty, ale i celkové atmosféry, která u nás panuje pod mediálním povrchem budování světlých zítřků. Je disgustující, pokud lidé s kriminální minulostí obcházejí redakce, nabízejí kompromitující materiály z osobního života,  jejichž pravost nikdo nepotvrdil, s cílem odrovnat někomu nepohodlného člověka, a požadují za ně peníze. Nejde jistě o nic nového, jen laťka tohoto počínání se stále snižuje, a nelze ji obhájit žádným veřejným zájmem.

Pokud videonahrávky už několik týdnů v médiích nabízí člověk, který v minulosti šest let strávil ve vězení za loupežné přepadení, a dnes se pohybuje v šedé zóně, už to samo o sobě radikálně snižuje věrohodnost jeho motivací i způsobu, jakým pořídil dotyčný materiál.

Jedinou možností, jak se s pochybnými obchodníky se špínou a vyděrači vypořádat, je jejich rázné odmítnutí. Tím spíše, že se celá konspirační hra odehrává kolem personálního obsazení Hradu, které samo o sobě vyvolává vážné pochybnosti. Nikoli však dominantně v osobě Jindřicha Forejta, který je lidmi znalými věci považován za precizního profesionála. Jinak novináři sehrávají roli užitečných idiotů nahrávajících především těm, kdo stojí v pozadí této akce.

Zatím se neví, kdo si kompro objednal a zřejmě i zaplatil, nicméně celá kauza výrazně připomíná rukopis ruských tajných služeb. Není to tak dávno, co i do českých médií pronikl případ britského diplomata Jamese Hudsona, který musel skončit kvůli videu, zveřejněnému ruským serverem informacia.ru. Byl na něm zachycen při návštěvě jednoho z nevěstinců v Jekatěrinburgu se dvěma prostitutkami. Krátce poté ve funkci skončil. Zdroj serveru dodal video s výhrůžkou: „Ruské tajné služby mají spoustu takových filmů, aby mohly kompromitovat toho, kdo je neposlouchá.“ To je dostatečně výmluvné vysvětlení a jak vidno, podobné metody se používají i v jiných zemích bývalého sovětského bloku.

Nevěrohodné důvody rezignace

Oficiální důvod odstoupení Jindřicha Forejta uváděný Hradem je úsměvný. Nemůže mu věřit ani Jiří Ovčáček, pokud tvrdí, že hradní protokolista skončil sám dohodou „z osobních a zdravotních důvodů“.

Nepochybně se jedná o manipulaci. Není žádným tajemstvím, že Forejt příliš nezapadl do hradní party kolem kancléře Vratislava Mynáře a hlavního prezidentova poradce Martina Nejedlého, kteří se jej dlouhodobě snažili zbavit. „Zdroje z Hradu“ ho pomlouvaly v médiích, Mynář do jeho odboru už před dvěma lety posílal audity a kontroly. Spekuluje se, že hlavním důvodem byl boj o vliv na prezidenta, ale možná také hradní ceremoniář postupem času příliš mnoho věděl. Prezident Zeman nad ním dlouho držel ochrannou ruku, měl také proč.

Není žádným tajemstvím, že Forejta přemluvil, aby zůstal na Hradě, a jeho práce si považoval. Slíbil mu, že jej časem jmenuje velvyslancem ve Vatikánu, čemuž bránil pouze chybějící podpis prezidenta. Ačkoli i dnes tvrdí, že jej bude na post velvyslance nadále podporovat, zní to po nevybíravé osobní dehonestaci, a poté, co jej zjevně hodil přes palubu, licoměrně.

Martin Nejedlý dnes tvrdí: „Jindřich Forejt byl a je mým přítelem, mým kamarádem. Spekulace ohledně soupeření mezi námi je prosím totální blábol.“ Tomu lze jen stěží uvěřit. Stejně jako Zemanovu vysvětlení, že za Forejtovým odstoupením není žádné video, které prý ani neviděl.

Časová souslednost je jasná. Nejprve se v médiích zjevně z iniciativy Hradu objevily tři výhrady k Forejtově činnosti. Pozdní přílet na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče, aféra kolem státního vyznamenání Jiřího Bradyho, a nesprávné informování prezidenta Zemana o tom, že americký velvyslanec Schapiro chyběl na Hradě při předávání státních ocenění.

Ani jedna nepůsobí přesvědčivě, pokud je připisována jedinému člověku, á propos proslulému svojí pečlivostí. Zejména trapná aféra kolem telefonátů Jiřímu Bradymu ukazuje, že se hradní protokolista zachoval jako loajální státní úředník, žehlící na tiskové konferenci rozhodnutí prezidenta vyznamenání neudělit. Jistě by neobvolával kandidáty bez jemu náležející kompetence. Obhajobou tohoto kroku na sebe zákonitě přitáhl negativní pozornost části veřejnosti, a stejně to nestačilo.

Výhrady k Forejtově práci přitom vyvrátil samotný Mynář, který po jeho rezignaci krátce poté, co se v médiích objevily zmínky o videu, oznámil, že odbor protokolu byl po celou dobu „velmi dobře veden a zbylí pracovníci odboru nyní zvládnou bez problémů po nějakou dobu zajišťovat jeho chod“. Tedy do nástupu nového hradního protokoláře Miroslava Sklenáře, který dnes působí v čínské společnosti CEFC pod patronátem Jaroslava Tvrdíka. Mynář v této souvislosti dosud nevysvětlil, proč musela být zapečetěna Forejtova kancelář po čtrnácti letech jeho působení na Hradě, když byly pracovní vztahy tak harmonické, a údajně odešel z vlastní vůle.

Hlavní a zásadní chybou hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je skutečnost, že Zemanovi uvěřil, do tohoto rizikového vlaku nastoupil, a že si včas neuvědomil, v jak toxickém prostředí se pohybuje. Octl se v nesprávný čas na nesprávném místě a doplatil na estébácké praktiky, které nejsou ničím novým, pouze v poslední době gradují. To nic nemění na tom, že štvanice a způsob jeho odstřelu jsou nepřijatelné.

Aféra Olovo, složky, mediální úniky

Podobné kompro se v okolí Miloše Zemana nevyskytlo poprvé. V roce 2000 vyrobili poradci tehdejšího premiéra materiál s názvem Olovo s cílem zdiskreditovat Petru Buzkovou. Mimo jiné obsahoval smyšlené pomluvy o tom, že se významná politička ČSSD dříve živila prostitucí, týrala svou malou dceru a spolupracovala se Státní bezpečností. Ačkoli se prokázalo, že autorem hanopisu byl Zemanův poradce Vratislav Šíma, nebyl potrestán a z Úřadu vlády neodešel.

Nemusíme ale chodit daleko do minulosti. Kompromitující materiály nabízel v médiích bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák v době, kdy spolupracoval s Andrejem Babišem. Mstil se tak za svoje odvolání z funkce pravicovou vládou.

Zásahy do soukromí jsou stále patrnější. I pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová odsoudila zveřejnění soukromých hovorů expremiéra Petra Nečase týden před posledními volbami do Evropského parlamentu, pečlivě vypreparovanými z tisíců hodin odposlechů. Babišova Mladá fronta DNES tehdy za jejich zveřejnění, sloužící výlučně k osobní dehonestaci, dostala pokutu 240 tisíc korun.

V současné době jsme znovu svědky sbližování Miloše Zemana se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Ten s podobnými praktikami nemá žádný problém, a zřetelně překonal svoje předchůdce z Bártovy formace Věci veřejné. O tom svědčí mimo jiné loňská aféra se složkou na poslance ČSSD Ladislava Šincla disponující informacemi, které nebylo možné dohledat v mediálních zdrojích. Tento případ vyvolal řadu spekulací o bezpečnostně-zpravodajské divizi Agrofertu, která se později potvrdila i úzkými Babišovými vazbami na bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu a jeho spolupracovníky.

Pokud dnes ministr vnitra Milan Chovanec v souvislosti s komprem na Forejta na jedné straně odmítá „tyto estébácké metody“, ale na druhé straně vnímá informace, které by mohly vést k odebrání bezpečnostní prověrky, měl by si uvědomit, že i on byl cílem diskreditačního ataku, kdy novináři z Babišových médií disponovali kompromitujícími fotomontážemi. A že počátkem letošního roku poukázal Babišův server Lidovky.cz na krádež tisíců soukromých mailů premiéra Bohuslava Sobotky, která ovlivnila výběr ředitele Českého rozhlasu. Případ, kterého se tehdy ujal Šlachtův ÚOOZ, dodnes není vyšetřen, přičemž se spekulovalo o Babišových zájmech v pozadí.

Estébácká atmosféra

Estébáckou atmosféru, která v posledních letech prostupuje celou společností, dokládají i legislativní kroky zejména z dílny hnutí ANO. Sem patří šmírovací systém EET, kde přes speciální web ministerstva financí už 700 udavačů využilo možnost nahlásit údajně nepoctivé hospodské. Patří sem i další Babišův zákon o prokazování původu majetku, rovněž umožňující anonymní udání movitých sousedů nehledě na to, zda majetek nabyli poctivě, či nikoli.

Není třeba dodávat, že systém EET se v žádném případě netýká Babišových firem, jejich daňové optimalizace, miliardových dotací a daňových úlev. A že majitel Agrofertu není nikým tlačen k tomu, aby věrohodně prokázal původ svého majetku nejen v prvopočátcích jeho podnikání v neprůhledných firmách O. F. I. a Ameropa. Ani jak přišel k miliardám ze eráru v dobách expanze Agrofertu zejména za vlád ČSSD.

Postupující atmosféra strachu, kdy se lidé znovu bojí veřejně projevovat, aby si nezpůsobili problémy se státní mocí, je jedním z průvodních znaků současnosti. Stejně jako zastrašování, vydírání a osobní likvidace nepohodlných, a to i za využití účelově vyrobených kompromitujících materiálů.

Česká televize

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner