Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Návštěvník i obyvatel Prahy tu změnu v posledních měsících nepochybně zaznamenal: v ulicích hlavního města rapidně ubylo – obvykle nepřehlédnutelných a nepřeslechnutelných – ruských turistů. Česko bylo jednou z prvních zemí EU, která v souvislosti s válkou na Ukrajině zakázala turistická víza pro občany Ruska a Běloruska. Nyní by ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rád svůj tvrdý postoj prosadil i v rámci celé Evropské unie. Má spojence i odpůrce.
Právě v těchto dnech má o neudělování turistických víz pro ruské občany diskutovat ministr zahraničí Jan Lipavský se svými protějšky na neformálním jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.
„V době ruské agrese nemůže být řeč o běžném turismu ruských občanů. Jsme přesvědčeni, že právě pozastavení vydávání víz pro běžné ruské občany dá velmi jasný a přímý signál tamější společnosti, že západní svět nehodlá tolerovat agresi páchanou ruským režimem,“ nechal se už dříve slyšet Lipavský. Podle něj by i běžní občané Ruska měli pochopit, že současná politika Kremlu má své důsledky.
Některé země na společný unijní přístup nečekají a už oznámily, že turistická víza Rusům udělovat nebudou. Vedle Česka jsou to především Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko a Finsko.
Tři miliony turistů
Protože Rusové kvůli sankcím nemohou do zemí EU cestovat přímo letecky, často volili pozemní cestu přes Estonsko a Finsko a odtud letadlem dále do Evropy. Například estonská premiérka Kaja Kallasová na svém twitterovém účtu napsala, že dokud neskončí ruská agrese na Ukrajině, měli by mít ruští turisté zákaz vstupu do zemí EU.
Výjimkou by podle ní mohly být humanitární důvody, cesty za účelem získání azylu, výjezd ruských disidentů či návštěva blízkých příbuzných.
Russian tourists should stop coming to the EU until Russian aggression ends in Ukraine.
It's to protect national security & integrity of EU sanctions.
It's a question of EU’s moral clarity while Russian genocidal war is taking place in Europe. 1/2https://t.co/ZfXPUxDEv0
— Kaja Kallas (@kajakallas) August 25, 2022
A Lotyšsko už víza Rusům udělovat přestalo.
V součtu se očekává, že turistický ruch přijde jen letos zhruba o tři miliony návštěvníků z Ruska. Nejvíce jich ubude v Německu, na Kypru či v Řecku – tam turismus vytváří až třetinu celého HDP země.
„Řecko bude vždy opatrné, pokud jde o vízové restrikce. Ale když mluvíme o ruské turistice na jih, či přímo do Řecka, tak teď mluvíme o něčem, co reálně neexistuje, protože z Ruska nelétají letadla. Rusové se do Řecka dostanou přes Dubaj, ale takových Rusů zase tolik není,“ říká český velvyslanec v Řecku Jakub Karfík a potvrzuje tím, že cestování do Evropy je teď pro běžné Rusy komplikované. I když stále ne nemožné.
I do Česka totiž Rusové i nadále mohou přijíždět, pokud jim vízum udělí jiná země EU. Takto jen za druhé čtvrtletí letošního roku přijelo do České republiky přes osm tisíc lidí s ruskými pasy. Což jen podtrhuje fakt, že i když si každý členský stát o udělení či zamítnutí víz rozhoduje sám, v rámci schengenského prostoru postrádá roztříštěný přístup smysl.
Odpůrci společného plošného opatření – kam patří vedle Německa také Kypr, Bulharsko a zmíněné Řecko – argumentují tím, že takový zákaz dopadne i na lidi, kteří Putinovi nefandí a zemi by rádi opustili. Podle německého kancléře Olafa Scholze je důležité „neztěžovat odpůrcům Kremlu možnost uprchnout z Ruska“.
Konec vstřícného přístupu
„Budeme usilovat o pozastavení vízových facilitačních dohod EU s Ruskem i Běloruskem, které Moskvu v její agresi podporuje. A zdá se to být jako dosažitelný cíl. Diskuzi ale chceme zahájit i ohledně omezení vydávání víz Rusům a Bělorusům. Postoje členských zemí EU v této věci nejsou jednotné a čeká nás zde ještě mnoho práce,“ řekl ministr Lipavský minulý týden ve svém projevu na zahájení porady českých velvyslanců.
Ve hře je proto i zmíněná měkčí varianta opatření – pozastavení dohody „mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o usnadnění udělování víz“. Ta byla uzavřena už v roce 2007 s cílem zjednodušit vstup do zemí EU pro podnikatele, pro cesty za účelem studia, novináře, sportovce či členy oficiálních delegací.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině se ani zdaleka nenaplňuje teze o tom, že dohoda je vedena „přáním usnadnit kontakty mezi lidmi jako důležitého předpokladu trvalého rozvoje hospodářských, humanitárních, kulturních, vědeckých a dalších vztahů“.
Podle české diplomacie za současné situace podobná dohoda nemá význam, už proto, že ji neplní ani Rusko samotné.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
