Postřehy komunálních politiků hnutí ANO k protestním shromážděním na 300 náměstích a návsích po celém Česku byly malou připomínkou některých obyčejů z dob před listopadem 1989.

Fráze někdejších normalizačních aparátčíků znovu ožívaly prostřednictvím úst pardubického primátora Martina Charváta, který na otázku moderátora zpravodajského bloku České televize, zda v hnutí ANO probírají požadavky demonstrantů, doslova řekl: „Řešíme všechny otázky, naposledy jsme to řešili na celostátním sněmu hnutí ANO, kde jsme zanalyzovali různé platformy řešení, ale ve finále jsme se shodli, že ta cesta, kterou hnutí ANO jde, je správná a potvrdili jsme ji celostátně a já si za ní stojím.“

Moderátor se tedy zeptal jinými slovy znovu: Co by se muselo stát, aby o současném postoji špiček hnutí ANO zapochyboval, případně aby se uvnitř strany rozjela větší debata o tom, zdali je dobré mít za premiéra zrovna Andreje Babiše, anebo ho nahradit někým jiným.

Charvát na to reagoval slovy o jednoznačné podpoře Babišovi v jeho hnutí a odkázal na jeho zisk preferenčních hlasů ve volbách. Charvát tím prokázal, že jako normalizační aparátčík nejen mluví, ale i uvažuje.

Zcela v duchu Zemanovy rady Babišovi, aby demonstrace ignoroval, se zařídil radní Jihomoravského kraje Petr Hýbler. Ten tvrdil, že o demonstracích ani nevěděl. Na dotaz, zda demonstrace v partaji vyvolávají diskuse, emoce či pnutí ujistil, že u členské základny v Jihomoravském kraji určitě ne. „Když se se mnou kolegyně (míněna produkční ČT) domlouvala na rozhovoru, ani jsem netušil, že se nějaké demonstrace konají,“ prohlásil s tím, že zaznamenal „něco v Praze.“

Námitku moderátorky o skoro plném náměstí Svobody v Brně odbyl poznámkou o svobodě shromažďování. Hlavní perly ale měly teprve přijít. „Když jsem se ptal rodičů, zda vědí o demonstracích v regionech, dívali se na mě, jako bych spadl z jiné planety,“ vrátil se k Zemanově doporučení, a plynule navázal ukázkou demagogie po vzoru epizod normalizačního pořadu „Maják“ z časů účtování režimu s nezávislou částí společnosti. „Ti lidé, kteří běžně chodí do práce, se o ten problém buď vůbec nezajímají, nebo je jim víceméně lhostejný.“

Jestliže dosud Hýbler mluvil z cesty, na dotaz, zda ho neznepokojují zprávy o auditu Evropské komise, podle nichž je Babiš ve střetu zájmů a Česká republika kvůli němu bude muset vracet stovky milionů korun, vypustil následující bizarní úvahu: „Kolegové, kteří tohle rozpoutali, si neuvědomují, že v případě nějakých korekcí vůči Evropské unii by nás to mohlo výrazně poškodit.“ Za těmito Hýblerovými slovy lze tušit zhruba následující myšlenku: Jestliže někdo vyláká z fondů (jakési abstraktní, vzdálené Evropské unie) peníze, které de facto zpronevěří, mají to ostatní v zájmu ochrany společné domácí kasy přejít mlčením, protože tento viník nic nevrátí.

Sérii jako z fiktivního rádia Jerevan uzavřel hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák svým pokusem bagatelizovat rozsah protestu i jeho význam a současně dehonestovat jeho účastníky. „Jsou to desítky v těch menších městech, možná stovky v těch větších městech, ti lidé mají svou představu o tom, co se děje, co by se mělo změnit, ale nenabourává to, co dnes máme u nás na kraji, na městech, my fungujeme dál.“ O Babišovi, který se odmítl s demonstranty sejít, pak prohlásil, že „Pan premiér není člověk, který by se s někým nechtěl bavit,“ ale s demonstranty se neschází, protože „urážky jsou až vulgárního charakteru,“ vysvětloval netečnost trestně stíhaného premiéra.

Výkon aparátčíků Babišova politického útvaru uvedl ve vysílání ČT na pravou míru až politolog z Masarykovy Univerzity Lubomír Kopeček. „ANO má velkou selektivitu kádrů, je poměrně uzavřené. To plodí poměrně specifickou mentalitu, která v takovéto situaci vede k semknutí okolo lídra,“ shrnul, čeho byl spolu s diváky svědkem.