Zdanění náhrad za majetek, který církvím ukradli komunisté, je bezprecedentním protiústavním krokem, který má zásadní politickou dimenzi. Pojďme se podívat na výčet toho, co takový krok znamená.

Za prvé jde o právní nesmysl. Zdanění podléhají v právním státu skutečné zisky, a nikdy ne náhrady za něco, co bylo ukradeno. To totiž není zisk. Nezbývá než čekat, jak se k věci postaví Ústavní soud. Ale nelze se na něj s jistotou spoléhat, že napraví tuto hnusnou situaci. Tento legislativní akt poslanecké sněmovny je projevem velké síly a půjde ho zvrátit jen opravdu těžko. Protože je projevem politické reality faktické změny režimu.

Za druhé jde o symbolické vítězství komunistické strany, která tu diky estébáckému a bezskrupulóznímu premiérovi opět určuje podstatné rysy charakteru státu. Návrat bezpráví v lehkém balení, které mnoho lidí ještě nijak nebolí, otevírá dveře dalšímu možnému bezpráví.

Za třetí jde o porušení smluv, které tento stát udělal s legitimní a demokratickou reprezentací v čele. Jedno porušení smlouvy zpochybňuje i jiné smlouvy, které tento stát činí.

Za čtvrté se jedná o politický zvrat, a to v symbolickém roce 30. výročí návratu svobody. Politika tohoto státu se nyní zásadně odklonila od polistopadové cesty vývoje.

Za páté se tím odhaluje pravá podstata politiky Andreje Babiše, který předstírá západní orientaci, ale přitom mu jsou cizí jak principy právního státu, tak nedotknutelnosti majetku a v neposlední řadě i hodnoty a kulturní tradice, které církve ve společnosti představují.

Za šesté jde o sebezhanobení sociální demokracie, jež znovu leze komunistům do chřtánu a slouží nesystémovému hnutí s vůdcovským principem. Všimněme si, že senátoři ČSSD tento akt pomsty a nové křivdy nepodpořili.

Za sedmé jde o vítězství zbolševizované a proruské lůzy, která považuje církve podle komunistické mentality za symbol “nepřátel lidu”, kteří si stejně svůj majetek nakradli, a proto se smějí okrádat. Stejně jako bylo žádoucí vždycky okrást šlechtu, statkáře, buržoazii nebo Němce. Tato lůza miluje kradení a hájí ho tím, že všichni ostatní také kradou. Ideologickým vůdcem mentality lůzy je osobně předseda vlády Andrej Babiš.

V případě církví je to – stejně jako ve většině ostatních případů – naprostá lež. Církevní majetek není jedna suma, která by patřila jednomu subjektu anebo jednotlivým církvím. Jde o majetek stovek a tisíců drobných subjektů, farností, řádových komunit, kapitul a náboženských společností, který vznikl staletým hospodařením. Nový zásah do této majetkové struktury bude mít destruktivní následky hmotné, jež poškodí celou společnost. Ale co to je proto tomu, že tuto společnost ovládají amorální síly, jež zatěžují stát novými vinami a kulturní zaostalostí.

Hnutí ANO v koalici s KSČM a ČSSD je neštěstím pro tuto zemi.