Nesmrtelný komunistický psavec Jaroslav Kojzar pohovořil v Haló novinách se Zdeňkem Maršíčkem, vedoucím Sekce bezpečnostní politiky ÚV KSČM.

Jak se v souvislosti s komunisty řekne, že něco je „bezpečnostní“, měli bychom zpozornět a hledat, kam zmizet do bezpečí.

„Na co vedoucí sekce přišel? Jako vždycky: „Expanzivní politiku NATO a USA považujeme za nástroj neoliberálního kapitalismu se všemi důsledky z jeho existence. Minulé a nové krize, především ekonomické povahy, které objektivně přijdou, nedovolují situaci hodnotit jinak. Závažná je skutečnost, že USA a NATO ovládají z velké části sítě ekonomiky, obchodu, médií a sociálních sítí, vojenských základen a dopravních komunikací, které jsou využívány s cílem změnit situaci, mocensky posílit, eliminovat konkurenci a dokázat životaschopnost kapitalismu do budoucna.

S obavami také sledujeme, že expanzivní politikou USA a NATO dochází v různých formách ke střetům nejsilnějších zemí světa s převládajícím systémem imperiálního kapitalismu a neoliberalismu s cílem přerozdělit si sféry vlivu. Střet může vyústit ve výraznou hegemonii jedné či dvou supervelmocí. Chybí zatím výrazný mírový vliv socialistické alternativy např. v úloze Číny.“

Pozoruhodné. Podle autora „USA a NATO ovládají z velké části sítě ekonomiky, obchodu, médií a sociálních sítí, vojenských základen a dopravních komunikací…“ Jak to myslí, když říkají, že „ovládají“? Komunistům zřejmě vadí, že země, které jsou v NATO, nějakou záhadnou shodou okolností patří k nejvyspělejším zemím planety. Zřejmě to bude tím, že tam existuje společenský systém, který jim dává ekonomickou převahu.

Rusko disponuje přírodním bohatstvím, které mu dává ohromnou výhodu a výsledky se pořád nedostavují. Zřejmě tam něco dělají špatně. Sedmdesát let tam budovali socialismus a nedopadlo to dobře. Pak třicet let kapitalismus a výsledek nic moc. V Rusku mají také dost z čeho vybírat, pokud jde o lidi, a není to nic platné a navíc ti nejlepší často ze země prchají.

Rozum zůstává stát i nad tím, proč někdo považuje Čínu za socialistickou alternativu. V čem je socialistická? Tím, že tam vládne jedna strana, která se jmenuje komunistická? Čína je kapitalistický stát s totalitním systémem vlády a sociální moc není.

Expanzivní politika NATO spočívá v tom, že se některé země rozhodly dobrovolně do NATO vstoupit a celkem z pochopitelných důvodů nepovažují Rusko a Čínu za partnery, kteří by k jejich bezpečnosti nějak přispěli.

Komunisté sotva někomu rozumnému vysvětlí, proč pořád z nějaké nostalgie sympatizují se zaostalými režimy, kde se žije mizerně, a ne s vyspělými zeměmi. Vysvětlovat to celkem ani nemusí. Plyne to z jejich tradice. Vždycky byli řízeni cizím ústředím v Moskvě a zastupovali jeho zájmy. Tomu dávali přednost před zájmy vlastní země. Teď mají dojem, že by to zase mohlo fungovat jako za starých časů. Rusko má ale ekonomiku síly Itálie, takže nebýt jeho jaderných zbraní, nikdo by ho nebral nějak vážně. Jak ukazují volební výsledky, lidé mají sice pořád sklon věřit nesmyslům, ale už ne komunistickým nesmyslům. Jenže komunisté nic jiného neumí.

Komunisté to nemají jednoduché. Jejich „vědecký“ systém nikdy nikde nefungoval, takže na něj těžko někoho zase nalákají. Na sliby lepší buducnosti tu mají občané jiné mesiáše a vlastenecké téma už jim vyfoukli obratnější. Snad by mohli nějak zostřit třídní boj, jenže jejich předvoj, všichni ti strejdové a tetky v parlamentu, nebudí moc revoluční dojem.

To jsou konce.