Kdysi jsme měli prezidenta, který s komunisty jednoduše vůbec nejednal. Bylo to správné. Dnes máme prezidenta, který si naopak zve komunisty na Hrad a radí se s nimi o věcech, které nepatří do jeho kompetencí. Kupříkladu právě dnes má Miloš Zeman jednání s Vojtěchem Filipem o státním rozpočtu. Už nám to snad ani nepřijde divné. Ještě pikantnější ale je, že Filip lobbuje u prezidenta za setrvání ministra kultury Antonína Staňka ve funkci.
Vojtěch Filip doslova řekl reportérům Seznamu toto: „Jdu za prezidentem na jednání o státním rozpočtu a mimo jiné mu sdělím, že by rezignaci ministra kultury neměl přijmout.“
A je tu hned druhá absurdita. Předseda komunistů chce, aby prezident nepřijal rezignaci, kterou Staněk podal prý na „na nátlak“ předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Je to ignorance systému parlamentní republiky. Zemanovi není nic do toho, koho chce mít jedna ze stran koaliční vlády ve funkci ministra kultury. Když by Zeman rezignaci nepřijal, tak by naprosto nepatřičně zasahoval do vnitřních věcí ČSSD. Ta se zničí sama i bez prezidenta.
Filip odůvodnil svoji podporu ministru Staňkovi tím, že odcházející ministr rozhodl o ukončení letitého sporu památkářů, divadelníků, politiků a diváků o točnu v barokní zámecké zahradě českokrumlovského zámku. Jde o Filipův volební obvod a točna patří v Českém Krumlově k tématům politických debat. Je ale celkem jasné, že Antonín Staněk je prostě skrz naskrz narudlý politik, kterému nebylo proti mysli šaškovat na křtinách knihy bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka o hrůzách katolické církve. Hrůzy komunismu Staňkovi nevadí. Komunisté mají Staňka moc rádi. Tím spíš je to důvod pro jeho rychlý odchod.