Hlásat konec západní civilizace je oblíbená disciplína a nedá se na tom moc co zkazit. Stačí namíchat koktejl ze známých a stokrát prefabrikovaných ingrediencí a své čtenáře a posluchače si to už vždycky najde. A jestli civilizace opravdu skončí či nikoli, to již zpravidla nikoho nezajímá, důležité je, že jste před tím dostatečně temně a výhrůžně varovali. Tento žánr mezi svou letní nabídku zařadily i komunistické Haló noviny. Zřejmě mají pocit, že vystrašená veřejnost, která má hlavu plnou toho, jaké hrozby se na nás valí, se spíše nechá vlákat do náruče komunistů.
Ladislav Šafránek to vzal ve svém článku v komunistickém deníku pěkně z gruntu od podlahy. Kdepak nějaký covid, naší civilizace hrozí daleko větší nebezpečenství. „Řada velkých civilizací nezahynula kvůli neschopnosti, nezničily je živelné katastrofy ani zbraně nepřátel. Zahubily se většinou samy. Obvykle je rozleptala slabost, která přichází ve chvíli, kdy společnost začíná pohrdat hodnotami, na kterých vyrostla. Zkáza Římské říše je toho mimořádným mementem,“ píše Šafránek.
Ano, bez pádu římského impéria by to samozřejmě nešlo. To by bylo jak pohádka bez princeny či romantický film bez velké lásky. Pravidla žánru hovoří jasně, kolaps Římské říše musí být. Další tradiční a osvědčené přísady jsou nabíledni.
Slabá, zhýralá, rozmazlená, zhýčkaná a zpovykaná civilizace, která se zpronevěřila svým původním hodnotám a posléze na to doplatila a skončila na smetišti dějin. To už je bezmála královna všech klišé, přesto stále opakovaná a těšící se značné oblibě.
Jaké jsou však ony hodnoty, které zrovna na stránkách Haló novin propaguje Ladislav Šafránek? Patří sem snad idea třídního boje, představa, že by se proletariát měl vzepřít kapitalistickému útlaku, či sen o beztřídní společnosti? A jak se projevuje ta stále znovu a znovu omílaná slabost, jejíž schopnost rozleptávat autor článku zdůrazňuje?
„Připomínám to proto, že jsme pod obavami z pandemie přestali vnímat nebezpečí, které naší civilizaci v rostoucí míře hrozí ze strany migrantů, nejrůznějších militantních a pseudohumanistických v podstatě destruktivních sil. Počínaje ironizováním funkcí tradiční rodiny přes multikulturní genderové, machistické a další »experimenty« až po hnutí a organizace jednoznačně antisystémového charakteru,“ horlivě chrlí jednoho bubáka za druhým Šafránek.
Internacionalismus a bratrství všech lidí
Člověka jen napadá, zda si nespletl plátek, publikum a kontext, ve kterém tak činí. Nejsou snad právě komunisté těmi nejhlasitějšími antisystémovými živly? Nebyl snad právě Marx s Engelsem kritikem měšťanské morálky a tradičně pojaté rodiny?
A nebyl to právě komunismus, který hlásal internacionalismus a bratrství všech lidí? Tak jakápak hrozba ze strany migrantů. Proletáři všech zemí, spojte se! A basta. Každý poctivý komunista by se měl pohoršit nad tím, co to v těch Haló novinách tisknou.
Šafránek však pokračuje a nezastavuje se před ničím. Hlavně se děsí oněch migrantů, kterých je prý podle OSN aktuálně celých 258 milionů, ale nejen to: „Přičtěme k nim další miliony protivládních (a proticivilizačních) všehoschopných extremistů, povstalců a teroristů a máme před sebou rozsáhlé různě pulzující spektrum sil nebezpečných pro naši civilizaci, nepochybně srovnatelné s rizikem koronaviru,“ bije na poplach původce článku s názvem „Nehrozí jen COVID“.
Všehoschopní extremisté
Bohužel zapomíná, že není migrant jako migrant. Bez těch, kteří vykonávají sezonní práce, pak u nás ani nemá kdo sklidnit ovoce a zeleninu, jak se před časem ukázalo. Možná by bylo namístě nevidět jen zkázu, katastrofu a pohromu, kterou migranti představují, ale i to, v čem by pro nás mohli být a z velké části už jsou užiteční a prospěšní. Jedna věc je, že k nám někdo přichází, a druhá, jak s tím naložíme.
A co se týče pokřiku namířeného proti „všehoschopným extremistům“, jeden by od komunistů v Haló novinách čekal, že budou trochu vážit slovo. Dá se to totiž chápat i tak, že tím míří do vlastních řad a sami na sebe si tím uplétají bič. Přeci jen právě komunisty leckdo považuje za „všehoschopné extremisty“.
V závěru svého textu Ladislav Šafránek konečně odhaluje, jaké jsou ony hodnoty, na kterých mu tolik záleží: „Nedojde-li k radikální změně v zachování, upevňování, ochraně a prosazování národních i evropských identit (Evropská unie je nezastupitelná), budoucí Evropa už možná nebude »bílá« a humanistická, nýbrž devastovaná zahnívajícím mravním koronavirem, hledající východisko v popírání demokracie.“
Ať už to „»bílá« a humanistická“ myslí jakkoli, z dnešního pohledu trvat na těchto dvou charakteristikách starého kontinentu úplně humanistické není. Stejně jako není úplně komunistické to, co Haló noviny vydávají na svých stránkách.
Najdeme snad v Komunistickém manifestu něco o národních identitách? Vypadá to, že pokud se někdo zpronevěřil svým hodnotám, jsou to právě komunisté. Ne, naše společnost a civilizace nezačínají pohrdat hodnotami, na kterých vyrostly, to pokračovatelé Marxe a Engelse hledají v kalných vodách něco, čeho by se chytili, protože jim na svých původních hodnotách zase tolik nesejde.
