Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Šéf poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy Pavel Kováčik se rozohnil kvůli tomu, že ČSSD údajně opisuje své programové body od komunistů. Jedná se o první vlaštovku, kdy s blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny bude atmosféra mezi KSČM a sociální demokracií houstnout a napětí mezi nimi poroste. Kováčik se přitom sám usvědčuje z pokrytectví.
KSČM minulý týden přišla s některými dalšími požadavky, které by ráda protlačila, aby se staly součástí jejich toleranční smlouvy s hnutím ANO. Předseda sociální demokracie a ministr vnitra Jan Hamáček v CNN Prima NEWS na otázku, jak se jeho strana staví k návrhům komunistů na pět týdnů dovolené a druhou sazbu daně z příjmů právnických osob, odpověděl: „Všechno, co KSČM požaduje, je už dávno v programu ČSSD. Tudíž pokud je podmínkou KSČM pro toleranci vlády plnění sociálnědemokratického programu, nemáme s tím problém.“
Pozoruhodné je, jak ostře se proti tomuto vyjádření ohradili komunisté, kteří by přitom měli být rádi, že jejich návrhy najdou podporu také u sociálních demokratů. Na webu strany se vůči slovům šéfa sociální demokracie neváhal ohradit předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Jeho reakce má titulek „Opisovat ČSSD umí dokonale“ a uvádí se v ní: „Tolerance vlády, kterou KSČM poskytla, pomohla ke stabilizaci země, ale i prosazení dlouhodobého programu KSČM. Pokud dnes ČSSD ústy svého předsedy Hamáčka tvrdí, že to je dávno v jejich programu, považuji to za dětinské. Zvykli jsme si, že naše myšlenky jsou pro oranžové politiky inspirující.“
Hádání se o to, kdo s čím přišel dříve, je samozřejmě směšné. Na jednu stranu je možná trochu dětinské, když Hamáček na dotaz, jak se staví k návrhům KSČM, okamžitě zdůraznil, že ČSSD chce něco takového už dlouho. Lze si to totiž vyložit tak, že tím komunistům vzkazuje, že se svými požadavky zaspali, protože sociální demokraté byli první, kdo je zvedl ze země, takže Kováčik a spol. jsou k ničemu a mohou se jít vycpat.
Takový rýpanec, byť velmi jemný a postřehnutelný jen někým, kdo se na to úzkostlivě soustředí a každý podobný náznak bere div ne jako vyhlášení války, je poněkud zbytečný. Ovšem šéf poslaneckého klubu KSČM na to reagoval více než nepřiměřeně, jako by mu Hamáček sáhl na něco, co si chce urputně uzurpovat jenom pro sebe.
Konkurenční boj sociálních demokratů a komunistů
Kováčik ve své reakci ještě dále pokračuje: „Zvláště ministryně Maláčová ‚opisuje‘ bez uzardění, což je někdy velmi úsměvné. Myslím, že lidé sami nejlépe posoudí práci politiků. Je jen škoda, že místo práce začíná ČSSD politikařit. Programové body, které dnes od nás přebírá a urychleně si je osvojuje, je možné považovat za jasnou zprávu, že KSČM dělá skutečně racionální a prospěšné kroky ve prospěch občanů i republiky.“
Je očividné, že předseda komunistů v dolní komoře je opravdu na sociální demokraty nahněván a vadí mu, že předkládají opatření, která najdeme rovněž u KSČM, což je trochu paradoxní. Měl by mít přece radost, že se zvyšují šance, že se dané požadavky podaří prosadit, protože je přijala za své další strana.
Komunisté si k nim zřejmě vytvořili majetnický vztah a přistupují k nim stylem: To jsou naše programové body, naše, naše, naše a jenom naše, nikoho jiného. Zároveň pokud Kováčik tvrdí, že sociální demokraté místo práce začínají politikařit, tak co dělá on? Je snad jeho vyjádření něco jiného než politikaření?
Možná v tom už dokonce můžeme vidět počínající konkurenční boj před blížícími se volbami do dolní komory, ke kterému se mezi oběma uskupeními pomalu schyluje. Ten může ještě nabýt docela zajímavých rozměrů, protože výchozí situace obou partají není dobrá a voličů, na které mohou dosáhnout, není mnoho.
Přetlačování a rýpání
Je docela dobře možné, že ve sněmovně přežije pouze jedna z nich. To, která to bude, se nakonec může odvinout i od toho, jak hlasitá a viditelná ta která strana bude a jestli se podaří větší zásluhy na prosazování uvedených i dalších opatření přisvojit si spíš sociálním demokratům, nebo komunistům. V takovém případě to jejich přetlačování a rýpání dává smysl.
Až na to, že si Pavel Kováčik v samotném závěru své odpovědi na slova předsedy ČSSD Jana Hamáčka nemálo protiřečí, když říká, že nejdůležitější je a vždy bude realizace programových bodů, které sociální demokracie od komunistů opisuje.
Pokud je tomu skutečně tak, má se šéf poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy soustředit na ni a ne se rozčilovat nad tím, jak sociální demokraté opisují, což z pohledu voliče není vůbec podstatné. Proč by ho mělo ostatně zajímat, kdo to které opatření, návrh či požadavek měl v programu jako první a kdo se nejdřív holedbal a sliboval, že ho prosadí? Důležité je, zda se to realizuje.
Legrační je, že Kováčik přitom zároveň vyzývá ke spolupráci na tom, aby se to podařilo: „Situace lidí není příliš dobrá. Její zlepšení je úkolem nás všech, na tom by měly spolupracovat všechny politické subjekty působící v naší republice.“ Výše uvedené ale vypovídá o pravém opaku.
Vůbec to nevypadá, že by konkrétně se sociálními demokraty byl nějak žhavý a ochotný spolupracovat. Spíš se zdá, že se s nimi chce do krve hádat o tom, kdo od koho opisuje, a hlavně chce, aby si voliči zapamatovali, že „opisovat ČSSD umí dokonale“ a že o zlepšení jejich života úplně nejvíc a hlavně původně a jako první usiluje KSČM. Z čehož plyne, že prosazení konkrétních opatření je až na druhé koleji. Mnohem podstatnější pro komunisty je dělat si na nich vlastní PR.
