Byl to skutečně trýznivý maraton a utrpení bylo dáno především tím, že bylo velmi pravděpodobné, jak to skončí. Vládní strany a komunisté, kteří se alibisticky zdrželi, tvoří podle výsledku posledních voleb spolehlivou většinu.

Poslanci přitom byli v některých momentech svěží i kolem půlnoci. Příspěvek ministryně Maláčové podnítil poslankyni ODS Černochovou k ostrému výroku: „Paní ministryně je vrcholem arogance, jakou jsem v této Sněmovně zažila. Není jen arogantní, ale je i hloupá.“ Černochová totiž Maláčové vytkla, že kulaté stoly pořádá v době, kdy zasedá Sněmovna a pak si stěžuje, že jí tam zákonodárci z opozice nechodí.

Poslanec ANO Aleš Juchelka Maláčovou hájil: „To je malinko přes čáru, měla byste se paní ministryni omluvit.“ „To chování, které jste předvedla, vede sociální demokracii do ztracena,“ sdělil Maláčové šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura : „Jaké jsou vaše red lines? Jaké to je pracovat pro trestně stíhaného premiéra? Jaké to je, nechat se ponižovat, že nejste schopni vyměnit za šest týdnů ministra? Budete pracovat i pro obžalovaného premiéra? Na to chceme slyšet odpověď, vy sloužíte Andreji Babišovi, my ne.“

Václav Klaus ml. se ovšem projevil provládně a Černochové sdělil: „Nebyl bych si tak jistý v porovnávání chytrostí.“

Ministryně Schillerová mluvila tak dlouho, že ji za to napomenul už i Babiš.

Nakonec to ale dopadlo podle očekávání, byť to v jednu chvíli vypadalo, že ČSSD znejistěla, protože prezident Zeman zase nejmenoval pana Šmardu ministrem kultury. Toto ponížení, kdy je strana ve vládě a nemůže si ani určit, kdo tam za ní sedí, nakonec sociální demokraté spolkli.

Byli to ale komunisté, kdo teď drží vládu nad vodou. Pohrobek normalizační KSČ tak přes svůj mizerný výsledek ve volbách, nejhorší v její historii, má moc rozhodovat o tom, kdo u nás vládne. Ukazuje se, že existence nijak nereformovaných komunistů brežněvovského a husákovského typu blokuje po celých třicet let možnost trochu normální levicové politiky. S nimi drží pohromadě komunisté bývalí. K nim patří momentální premiér i prezident a mnozí další. Najdeme je především v sociální demokracii.

O nějaké velké ideje tady ale vůbec nejde, jsou to příživníci na demokratickém systému. Využijí všech jeho možností, aby mu mohli škodit a současně obsadí všechny lukrativní funkce, které mohou. Vliv komunistů je neúměrný jejich podpoře, ale ve spolupráci s dalšími bezhodnotovými subjekty jim to stačí.

Je ovšem třeba připomenout, že komunisté jsou nahraditelní jinými extremisty, především Okamurovou SPD. K nim se přidají i jedinci jako Klaus ml. se svými vlastními ambicemi. V tomto případě skutečně platí, že masové demonstrace mohou sice jako první pomoc zabránit nejhoršímu, ale dlouhodobě to bez změny poměru sil ve Sněmovně nepůjde.