Komunističtí poslanci Vojtěch Filip, Leo Luzar a Alexander Černý FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Komunistická strana Čech a Moravy v těchto týdnech bojuje o to, zda se jí podaří udržet se v dolní komoře parlamentu, nebo jestli sněmovní lavice po říjnových volbách opustí. Na první pohled se nezdá, že by to komunisty nějak zvlášť vzrušovalo, a vytasili se tím pádem s výraznou a dobře připravenou předvolební kampaní. Představitelé komunistické strany ale často opakují, že jejich partaj je určitou alternativou, a vypadá to, že právě na to se snaží voliče nalákat. Co si pod tím představit? Jakou alternativou dnes KSČM je?
Z dlouhodobého sledování trendů v průzkumech veřejného mínění je zřejmé, že komunisté nemají vůbec nic jistého. V drtivé většině případů se jejich preference pohybují mezi 4 až 6 procenty hlasů. Navíc jim v poslední době přibyla konkurence v podobě hnutí Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty, které cílí na zklamané voliče hledající určitou alternativu.
Přitom alternativou pro občany, kteří mají pocit, že se na ně kašle, pravidla neplatí pro všechny a na spravedlnost dosáhnou pouze vyvolení, by chtěli být právě komunisté. Moc dobře totiž ví, že největší voličskou podporu v polistopadové historii měli v době, kdy fungovali jako protestní strana, která se od všech ostatních jasně odlišovala, což se jim v posledních letech kvůli vysoké konkurenci v této oblasti už nedaří.
Přesto o to nějak usilují, případně o tom alespoň hovoří a sní, že se opět stanou pro část občanů tolik vzývanou alternativou. Tímto směrem nakonec odkazuje i jejich aktuální předvolební heslo, které zní: Šance na nový začátek. Komunisté už ale příliš neřeší, jaký nový začátek by asi tak mohli přinést, když to, co představují a nabízí, je jen samé staré haraburdí, tedy s jednou jedinou výjimkou, která je ovšem nemálo děsivá. Pojďme se však na to podívat trochu blíže.
Odpor komunistů proti konzumní společnosti
Poslanec a jednička kandidátky KSČM v Moravskoslezském kraji Leo Luzar v rozhovoru pro komunistické Haló noviny před několika dny prohlásil: „Pro KSČM je důležité, aby ji občané vnímali jako programovou alternativu pro budoucnost. Pro nás komunisty tato konzumní společnost honící se za penězi a oceňující na lidech pouze úspěch a finance není společností, kterou chceme pro naše potomky. Proto již dnes děláme vše pro ty skupiny občanů, kteří stejně jako my vnímají obrovské rozdíly mezi lidmi vzniklé za posledních 30 let,“ zdůraznil Luzar.
To je samozřejmě hodně pozoruhodný popis. Plyne z něj, že komunisté podle Luzara nechtějí konzumní společnost, která se honí za penězi, a prosazují, aby se oceňovalo ještě něco jiného než úspěch a finance. Člověk si jen říká, jak by taková společnost v praxi vypadala, protože ani před rokem 1989 se nepodařilo veřejnost přesvědčit o tom, že v případě konzumu není o co stát, a že úspěch a peníze jsou přeceňované.
Naopak, dá se říct, že tohle všechno patřilo mezi hlavní důvody, proč se minulý režim nakonec zhroutil. Lidé zkrátka toužili po blahobytu a konzumu, který jim komunisté před listopadem 1989 nebyli schopni zajistit. Na jiném místě zmíněného rozhovoru pro Haló noviny však Leo Luzar přeci jen poskytuje trochu konkrétnější odpověď na to, jak si onu alternativu, kterou Komunistická strana Čech a Moravy nabízí, představit.
Čínská cesta jako vzor
Na otázku, jak vnímá Čínskou lidovou republiku jako nastávající ekonomickou jedničku, jež si vzala za úkol globalizovat svět, totiž odpovídá: „Každý, kdo sleduje rozvoj této komunistické velmoci, dnes hlavně v oblasti technologického rozvoje, vědy a výzkumu, nemůže neocenit obrovský pokrok, kterého dosáhl čínský lid pod vedením Komunistické strany Číny. Druhým výrazným úspěchem této země je čínská cesta boje s chudobou. Tento příklad by měly převzít a následovat i další nejlidnatější země v oblasti,“ dává Čínu za vzor komunistický politik.
A pokračuje: „Čína jim dokázala, že se nejedná o marnou snahu a ukázala správnou cestu ke zvyšování životní úrovně obyvatel. Cesta vedoucí ke spokojenému životu většiny je jistě cestou hodnou následování, a i my se můžeme kriticky podívat na náš život a přístup některých lidí k bohatství na úkor většiny. Kapitalismus ve své vrcholné formě globalismu prostě nutně prohrává v oblasti zabezpečení slušného a důstojného života pro většinu občanů. Sociálně spravedlivá společnost pro všechny není komunistickou utopií.“
Čínský model je zjevně tou alternativou, kterou komunisté (nebo alespoň někteří z nich) ve skutečnosti přinášejí. Samozřejmě není o co stát. Navíc Luzar si odporuje, protože Čínská lidová republika se proti žádnému konzumu nevymezuje a úspěch a peníze jsou tam minimálně stejně důležité jako jinde, jen se hon za nimi odehrává pod dozorem a vládou čínských komunistů, což je ten hlavní rozdíl, který se zřejmě i českým soudruhům tolik líbí.
