Poslanci dnes v prvním čtení schválili možnost efektivnějšího vysílání ozbrojených sil do zahraničí v souvislosti s nárůstem hrozeb terorismu a nelegální migrace. Na základě navrhované novely ústavního zákona by vláda nově získala pravomoc vysílat vojska do zahraničí bez souhlasu Poslanecké sněmovny. I když se na přípravě podíleli jak poslanci ANO, tak opozice, problém představuje nesouhlas komunistů, na jejichž podpoře stojí současný kabinet Andreje Babiše.

Miroslav Kalousek hned zkraje ale upozornil na to, že novela přinese mnohem větší pravomoci právě komunistům, kteří jsou sice připraveni podporovat vládu, ale v otázce vysílání českých jednotek si umyjí ruce a nechají to na opozici. „Nic jim samozřejmě nemůže bránit říct vládě: ´Jestli někam ty jednotky vyšlete, my vám okamžitě odepřeme důvěru a dáme návrh na hlasování nedůvěry do Poslanecké sněmovny.´ Pak se tedy musí vláda rozhodnout, co je pro ni v danou chvíli silnější.“

Dále čtěte

KDU-ČSL má ultimátum pro ODS. Chce změnit volební systém

Nový předseda KDU-ČSL Marian Jurečka podmiňuje možnost předvolební spolupráce s ODS podporou změny volebního zákona, který v současnou chvíli znevýhodňuje…

Sama předkladatelka Jana Černochová (ODS) obhajovala novelu s tím, že v současnou chvíli není možné vyslat vojska na záchranu rukojmí zadržovaných v zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu. „Vzhledem k tomu, že taková akce musí probíhat v utajení a hrozí nebezpečí z prodlení, je její provedení jen těžko představitelné,“ řekla během rozpravy.

Černochová zároveň připomněla, že se zástupci státu již opakovaně zavázali k rychlé reakci při účasti na jednotlivých operacích. Jednotky musí být schopné vyrazit dle potřeby v řádu desítek hodin, což potřebný schvalovací proces prakticky také neumožňuje.

Moc se díváte na filmy, smál se komunista pirátovi

K tomu se přidali i Piráti, jejichž stanovisko prezentoval Jan Lipavský. „Reakce NATO jsou určeny pro situaci, kdy opravdu velice rychle dochází k nějaké vojenské eskalaci, k nějaké situaci, ale pak je namístě, aby nastoupil ústavní zákon o bezpečnosti, aby tedy vláda řekla: ´Výborně, nastává stav nouze, stav ohrožení nebo válečný stav – a v ten moment se přesouvají ty pravomoci na vládu.´“

Na to ale okamžitě reagoval Jiří Kobza (KSČM), který začal pirátského poslance poučovat. „Možná by bylo lepší, kdyby se tolik nedíval na americké akční filmy, protože jinak by věděl, že provést ozbrojený útok armádou na cizí území bez souhlasu vlády, bez souhlasu místních orgánů, je v podstatě invaze, je agrese,“ řekl komunista.

Komunisté byli vedle SPD právě těmi, kteří  kromě zmiňovaného zamítnutí předloženého zákona prosazovali alespoň jeho přepracování či odložení. Stanislav Grospič (KSČM) v rozpravě navíc zopakoval, že Ústava podle něj již dostatečně umožňuje vládě operativně reagovat na případnou nečekanou situaci v zahraničí. Sám Kobza následně doplnil, že návrh nebere ohled na kmenové zvyklosti a zákony.

Zpátky k Solejmánímu

Závěrem se komunisté vrátili také k zabití íránského generála Solejmáního s tím, že součástí vyslání musí být informace o tom, jestli s tím vláda dotyčné země souhlasí. „Zkuste se dnes zeptat v Iráku nebo v Íránu, co se to stalo 3. ledna. To bylo podle mezinárodního práva, to, co se tam odehrálo? Titulky ve všech velkých světových novinách začínaly tím: Bude 3. světová válka? Nebo bude využit ten konflikt k rozpoutání bůhví čeho,“ burcoval Alexandr Černý (KSČM) už tak rozrušený sál.

Dále čtěte

Poslanci zvedli ruce pro sdílená pracovní místa. Nově pro dva až tři zaměstnance

Poslaneckou sněmovnou dnes v prvním čtení prošla novela Zákoníku práce o sdílených pracovních místech. Zaměstnavatelé by podle navrhované úpravy mohli…

Odpovědi se mu rázem dostalo od Pavla Růžičky (ANO): „Byl zabit jeden z největších teroristů na světě. A proč byl zabit na území Iráku? Protože Spojené státy na území Iráku mají svoje vlastní vojáky, a bylo to daleko jednodušší, než aby tohoto zločince hledali na území Íránu,“ řekl poslanec, který v minulosti strávil v Iráku osm měsíců. „A to, co říkáte, mě totálně uráží,“ dodal.

V samotné důvodové zprávě se hovoří o zásadních změnách bezpečnostního prostředí spočívajících v bezprecedentním množství bezpečnostních hrozeb včetně terorismu, nebo akcí Ruska, zvláště na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo. Dále též o vzestupu nelegální migrace a nestability na Středním východě a v severní Africe. Mimo jiné pak zpráva zmiňuje i hybridní války nebo nárůst počtu aktérů, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě.

Návrh zákona nyní poputuje k projednání do příslušných výborů.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…