Začátek nových časů... FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Výročí 17. listopadu je mimo jiné i příležitostí k bilanci. Předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip a místopředa komunistů Stanislav Grospič ho využili rovnou k útoku na celé polistopadové období a na režim, který máme. Vrtá mně hlavou jen jedna věc, proč dlouholetí poslanci, kteří mají mnohem větší vliv na podobu současného politického uspořádání než drtivá většina občanů, za ty roky raději neudělali něco pro jeho zlepšení a místo toho jen kritizují a tváří se, že na nic z toho nemají vliv, což přitom není pravda.
Vojtěch Filip a Stanislav Grospič ve svém společném stanovisku k 17. listopadu kromě jiného napsali: „V roce 1989 požadavek demokratizace veřejného života vyjadřovala většina společnosti. Velká část obyvatel očekávala pozitivní změny v národním hospodářství. Většina si také však přála zachování socialistického společenského systému, pracovních a sociálních jistot. Političtí „vůdci“ listopadových událostí v roce 1989, tzv. „disentu“, to ve svých projevech zdůrazňovali a dnes víme, že od samého počátku lidem v České republice vědomě lhali,“ zdůrazňují představitelé komunistické strany.
A dodávají: „Nebyla to pravda a láska, kdo zvítězil a určoval základní hodnoty společnosti. Byli to ti, kteří cíleně tvrdou rukou budovali neoliberální kapitalistickou společnost, kde pod rouškou mravních hodnot existuje pouze jediné měřítko – soukromý zisk.“
Komunisté si minulost očividně přizpůsobují tomu, aby vyhovovala jejich ideologické propagandě. Výrazné postavy sametové revoluce byly možná politicky naivní a brzy je smetly jinačí kabrňáci, ale vyčítat disidentům, že lidem vědomě lhali, je nesmysl. Samotné je možná další vývoj událostí nemile překvapil a zaskočil.
Zároveň není pravda ani to, že by zástupci disentu ve svých projevech zdůrazňovali zachování socialistického společenského systému – to přece vůbec nebylo tématem listopadu 1989 a nijak se o tom nehovořilo, což možná byla chyba, protože skutečně leckdo mohl mít představy, které zůstaly nenaplněné. Problém ovšem nebyl v tom, že by disidenti slibovali něco, o čem by už sami věděli, že se to nenaplní, a že by již tehdy lhali.
Václav Klaus a podvod století
Podle Filipa a Grospiče zvítězili ti, kteří cíleně tvrdou rukou budovali neoliberální kapitalistickou společnost. Komunističtí funkcionáři se mýlí. Tvrdí, že v této společnosti existuje pouze jediné měřítko – soukromý zisk. Taková společnost u nás ovšem není. Kdyby byla, vypadalo by naše školství, zdravotnictví, sociální systém, ale i penzijní systém úplně jinak než dnes. Budovatelé neoliberální kapitalistické společnosti nezvítězili.
Komunisté sice neříkají, koho konkrétně mezi ony budovatele řadí, jedna osoba však mezi nimi musí figurovat bez pochyby – Václav Klaus. Koho jiného by představitelé KSČM mohli myslet v první řadě než právě jeho? Kdo jiný než on by podle nich také mohl cíleně tvrdou rukou budovat neoliberální kapitalistickou společnost?
Jen nad jednou věcí zůstává rozum stát. Václav Klaus se v roce 2003 stal prezidentem díky hlasům části zástupců KSČM. Jak se to mohlo přihodit? Proč dopustili, aby někdo takový – koho zjevně považují za ďábelského otce současných kapitalistických zlořádů, byl zvolen prezidentem? Proč ho nevypískali? Proč nepořádali blokády, demonstrace, stávky? Proč mu dopřáli tohle vítězství a zradili své vlastní hodnoty a ideály? Ne, je to nepochopitelné.
Dnešní předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik po zvolení Klause prezidentem uvedl: „Václav Klaus, aniž ho chci nějak vynášet či chválit, tak přece jenom je prezidentem, o kterém víme, co od něj můžeme čekat, který je Čechem, a mně osobně je na něm sympatické to, že je příslušníkem Církve československé husitské. To znamená církve ryze české, která vychází i z hlubokých tradic českého národa.“
Vůbec to nejde dohromady s tím, co k 17. listopadu ve svém stanovisku napsal Vojtěch Filip a Stanislav Grospič: „Za třicet jedna let polistopadové historie, z myšlenek demokratizace společnosti, žel zůstala pouhá fráze. Nejprve nové politické elity rozbily společný stát Čechů a Slováků. Společenský majetek a hodnoty vytvořené prací občanů ve čtyřech poválečných desetiletích byly různou formou privatizovány, vytunelovány a rozkradeny. Kupónová privatizace se stala symbolem podvodu století.“
Václav Klaus rozděloval společný stát Čechů a Slováků, Václav Klaus privatizoval, Václav Klaus prosazoval kupónovou privatizaci atd. a Václav Klaus se také zásluhou komunistů stal prezidentem. Představitelé komunistické strany kritizují a napadají falešné sliby a lhaní. Posledních 31 let určitě leckdo z politiků lhal a falešně sliboval. Byli komunisté v tomto ohledu nějakou výjimkou? Ne. Stačí si srovnat, co říkají a co dělají. Nejde to příliš dohromady.
