Na politické scéně jakékoli země s výjimkou Severní Koreje občas některý z jejích aktérů čelí podezření z nekalého jednání. V demokraciích s vyspělou kulturou se takový politik hledí co nejdříve očistit před soudem a dokud se tak nestane, je srozuměný s tím, že jednoduše nepožívá dostatečné důvěry pro veřejnou funkci a odstoupí z ní.

Na české politické scéně i 30 let po komunismu vítězí sklon soudnímu jednání uniknout a funkci vykonávat i nadále. Tento rys české politiky zásadním způsobem podporují komunisté tím, že dotyčné podezřelé před justicí brání. Ukázalo se to v kauze ministryně spravedlnosti Taťány Malé, a ukazuje se to v případě kauzy dotačního podvodu Andreje Babiše, jemuž komunisté oplátkou za náležité prebendy ochotně vycházejí vstříc. Aktuálně v otázce zmíněného podvodného získání dotací přitom stejně jako samotný Babiš operují údajnou nutností ctít presumpci neviny. Proti této manipulaci se ohradili opoziční politici i další aktéři veřejného života. Jak správně upozorňují, ona zdánlivě logická a líbivě znějící námitka komunistů je ve skutečnosti demagogická a z jejich úst nadto i cynická.

Proti účelové manipulaci vládních stran, Miloše Zemana (a komunistů) se v této souvislosti ohradil Miroslav Kalousek. Ten upřesnil, že termín “presumpce neviny” patří jen do trestního práva. „V případě rizika konfliktu zájmů v politice platí, že dokud není pravomocně rozhodnuto o nevině, nesmí být trestně stíhaná osoba členem vlády,“ připomněl Kalousek pravidlo dodržované v tradičních demokraciích.

Důvody, proč v civilizovaných státech platí presumpce viny pro politiky, rozvedl poslanec Pirátů Martin Jiránek. Trestně stíhaní politici svým odstoupením chrání důvěru lidí ve stát, právní systém i elementární spravedlnost. V opačném případě hrozí značné škody, zdůraznil. Ty mohou být v Babišově případě o to vyšší, že celou věc nechal zajít už velmi daleko a tím přispěl k rozdělení společnosti. Důsledkem toho je, že by se Babiš do politiky nemohl vrátit ani poté, kdy by se před soudem nakrásně očistil. Jiránek odhaduje, že tu proti sobě stojí dvě skupiny, z nichž každá čítá zhruba tři miliony lidí.

Návrh státního zástupce Šarocha v kauze trestně stíhaného premiéra podle Jiránka milionům lidí potvrdil, že spravedlnost u nás neplatí. „Když má někdo peníze, politickou moc a vliv na celý vyšetřovací systém, může si trestní stíhání zastavit,“ interpretoval Jiránek, co si z dosavadního postupu prokuratury lidé odnášejí. Úplně stejný pocit nespravedlnosti by podle Jiránka dolehl i na Babišovy stoupence v případě, že by ho státní zástupce chtěl poslat k soudu. Obvinění a vyšetřovaní politici ve vyspělých demokraciích odstupují, neboť chápou nejen možné škody své straně, protože by jim to neodstoupení většinová společnost neodpustila, ale uvědomují si právě i možné poškození důvěry lidí ve spravedlnost, zdůraznil Jiránek. „Nikdy, opravdu nikdy bychom si my politici neměli zahrávat s důvěrou lidí ve stát a spravedlnost,“ dodal poslanec pirátů.

Ziggy Horváth:
Vraha Zelenku také nejmenujete ministrem zdravotnictví
Potřebu ctít u předních politiků presumpci viny ilustroval aktivista a písničkář s velkou nadsázkou na drastickém, ale v lecčems i přiléhavém příměru. Jeho zamyšlení nazvané Nechte vraha vraždit (dokud je „nevinný“), si můžete přečíst níže:

V souvislosti s nadále trestně stíhaným premiérem dokola slyšíme o potřebě ctění jakési presumpce neviny. Pojďme se podívat zblízka na zmíněný argument a pochopit lépe zvrácenou podstatu toho, k čemu nás nabádá.

V roce 2006 začali na oddělení ARO v havlíčkobrodské nemocnici záhadně umírat lidé. Policie brzy získala informaci, že u 23 případů náhlého krvácení pacientů v bezvědomí, které sedm z nich nepřežilo a deset pouze zázrakem uniklo smrti, měl vždy službu ošetřovatel Petr Zelenka.

Na vraha se přišlo. Naštěstí vraždil pouze od května do září roku 2006. K dalším vraždám neměl příležitost. Přestože nebyl pravomocně odsouzen, nemohl prostě pokračovat v trestné činnosti, nestal se šéfem ARO ani ředitelem nemocnice, natožpak ministrem zdravotnictví, což zajisté ušetřilo životy bezpočtu dalších lidí. Prostě šup s vrahem do basy a hotovo! A co presumpce neviny?

Vrah Zelenka byl postaven před soud 22. ledna 2008. Poslední možnost zvrátit rozsudek doživotního trestu vyčerpal tři a půl roku od své první vraždy, v listopadu 2009, kdy jeho stížnost zamítl Ústavní soud. Do té doby byl, z pohledu dnešních obhájců Andreje Babiše, „nevinný“.

Jak dlouho bude ještě s podporou prezidenta, komunistů a dalších kumpánů hrát Babiš s občany a institucemi, na jejichž chod má z pozice premiéra ČR nezpochybnitelný vliv, špinavou hru na presumpci neviny? Najde se vůbec způsob, jak mafiána s drzostí nepředstavitelných rozměrů dostat tam, kde by skončil každý jiný zločinec, tedy před nezávislý soud? A najde se vůbec nezávislý soudce, který se nenechá koupit ani zastrašit Babišovými lidmi osvědčenými v nátlaku, vydírání a likvidaci nepohodlných osob a firem?

Mýlí se bohužel každý, kdo vnímá tuto tragikomedii z pozice rádoby diváka. Všichni do jednoho jsme potencionálními obětmi zločince, který zardousí právo a nastaví pravidla výhradně ve svůj vlastní prospěch. A to je, oč tu běží.

Chtěl bych vidět co by Babiš udělal s účetním, který je podezřelý z toho, že si převáděl firemní peníze na vlastní účet, udělal by z něho finančního ředitele jen protože je v kolektivu oblíbený, nebo by ho vyhodil a počkal jak dopadne vyšetřování? (konec textu Ziggyho Horvátha)