Předseda KSČM Vojtěch Filip a místopředseda strany Stanislav Grospič FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Komunistická strana před sněmovními volbami nešetří různými velkorysými návrhy. V jejím předvolebním programu tak najdeme například minimální mzdu ve výši aspoň 20 tisíc korun, 35-hodinový pracovní týden při zachování mzdy nebo poněkud neurčitě znějící bod „za poctivou práci poctivá mzda i důchod“. Poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič zároveň zaútočil na ekonomického experta občanských demokratů a místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Jana Skopečka, který má na tyto otázky poněkud odlišný názor.
Místopředseda komunistů Stanislav Grospič na webových stránkách KSČM napsal: „Situovaný odborník, rádoby ekonomický expert Občanské demokratické strany Jan Skopeček přišel s převratnou myšlenkou hodnou žáka předškolního vzdělání či při zamhouření obou očí žáka prvého stupně. Po pravdě, není to myšlenka nová, jen oprášené staré haraburdí. Spoluobčané si jistě rádi vzpomenou na doslova a do písmene drakonické zákony ministra Drábka. ODS po pravdě nemá osobnosti, ani experty. Vytloukají klín klínem. Nejde o nic jiného než jen o kosmetické úpravy tzv. Drábkovy reformy odchodu do starobního důchodu.“
Není zcela jasné, jakou Skopečkovu myšlenku má Grospič vlastně na mysli. Nějak se to pro samé urážky, které vypouští na adresu poslance za ODS a této strany jako takové, ani neobtěžoval specifikovat. Zřejmě mu však jde o pohled Jana Skopečka na to, jak zajistit udržitelnost důchodového systému. Právě o tom shodou okolností Skopeček hovořil před několika dny v rozhovoru pro deník FORUM 24.
„Klíčová je motivace spořit, investovat a připravovat se tak v průběhu ekonomického života na penzi. Věk odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat, ale musí to být samozřejmě v rozumné míře. Souhlasím s tím, že musí být bráno v úvahu, jestli člověk pracoval ve fyzicky náročné profesi. Kromě toho je však třeba i zatraktivnit zkrácené úvazky pro seniory, aby si přivydělávali po opuštění standardního zaměstnání. To je určitě cesta, jak je motivovat, aby zůstali na trhu práce co nejdéle,“ vysvětloval Jan Skopeček, který v říjnových volbách kandiduje jako jednička na kandidátní listině koalice SPOLU ve Středočeském kraji.
Grospič zdůrazňuje, že pro KSČM je naprosto nepřijatelné rušení pevné hranice odchodu do starobního důchodu v 65 letech. Komunistický funkcionář dokonce uvádí, že podle jeho názoru je i tato hranice příliš vysoká. „Po zkušenostech Drábkovy reformy, která skončila blamáží a ostudou, bych čekal od ODS představení něčeho zcela nového. Konečně ale je to jejich věc. KSČM v tom má jasno,“ dodává místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy.
Větší tlak na automatizaci a robotizaci
Stanislav Grospiš už však nevysvětluje, jak jinak chce zajistit udržitelnost penzijního systému, který bude pod stále větším tlakem vlivem demografické změny. Komunisté ji naopak chtějí dále prohlubovat. Jejich návrh zkrátit pracovní dobu na 35 hodin týdně při zachování mzdy totiž neznamená nic jiného.
Jistě, jsou zaměstnání, kde se zkrácená pracovní doba příliš neprojeví, v některých provozech ale může mít významné finanční dopady, které zkrátka někde dříve či později vyplavou na povrch – a když ne ve snížení mezd, tak ve zdražení určitých výrobků nebo ve větším tlaku na automatizaci a robotizaci, které vposledku povedou k propouštění.
Ve volebním programu komunistické partaje můžeme najít také bod, který naznačuje, kde komunisté chtějí hledat finanční prostředky na udržitelné penze: „Zajištění dalších zdrojů příjmů do státem zabezpečovaného důchodového systému (určit podíl ze státního rozpočtu na daňovém výnosu).“
Nakonec se může stát, že se touto cestou budeme muset v nějaké podobě vydat, protože nám nic jiného nezbyde. S velkou pravděpodobností to ale nebude stačit, respektive není realistické, aby udržitelnost důchodů byla zajištěná pouze prostřednictvím zvýšených daní. Mnohem větší smysl dává kombinace různých opatření zahrnující i posunutí věku odchodu do penze a větší důraz na soukromé spoření a nespoléhání se pouze na státem garantovaný důchod.
Stát nohama na zemi
Komunisté ve svém programu rozpracovávají, jak by si výši penzí představovali: „Stanovit v penzijním systému základní zajištění seniorů (tzv. minimální důchod) vycházející z minimálního životního standardu důchodců (v dnešním systému odpovídá zvýšení základní výměry důchodu). Celkový důchod by u lidí s nárokem na starobní penzi dosahoval minimálně 40 % průměrné mzdy.“
Problém je, že zkrátka není možné mít všechno: vyšší důchody, odchod do penze nejpozději v 65 letech a ještě navíc 35-hodinový pracovní týden. Jan Skopeček v tomto ohledu přeci jen stojí nohama více na zemi než KSČM a Stanislav Grospič.
Komunistický funkcionář píše: „Jestli ODS chce z pracujících dělat otroky a nevolníky, směle do toho. Jestli mladá generace uvěří jejich planým slibům a následně se bude potácet od jedné hypotéky k druhé, je to jejich volba. Pracující v České republice mají z celé Evropské unie jeden z největších fondů odpracované doby. To je skutečnost, která by měla vést k zamyšlení, proč to tak je a v jakém postavení se naše země a pracující nacházejí v mezinárodní dělbě práce.“
To, jakou máme strukturu ekonomiky a proč trávíme v práci tolik hodin, kolik trávíme, samozřejmě za podrobnější rozbor a úvahu stojí. Automaticky z toho ovšem neplyne, že je namístě usilovat o plošné snížení pracovní doby na 35 hodin týdně, a stejně tak z toho vyplývá, že je ve všech oblastech nutné trvat na odchodu do penze v 65 letech.
