Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Právnické osoby, tedy spolky či firmy, se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti, nejčastěji nějakou pomluvou. Ústavní soud (ÚS) ve středu nově vyložil občanský zákoník. Postavil se proti judikatuře Nejvyššího soudu. Důvod ke zrušení sporných ustanovení však ÚS nenašel, nedostatky lze překlenout výkladem za použití analogie s právní úpravou ochrany proti nekalé soutěži.
Zadostiučinění může spočívat v omluvě, případně v penězích. „Žádná lež není dost malá na to, aby si nezasloužila alespoň omluvu,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. V nálezu uvedl, že právnické osoby nejsou jen samoúčelnou právní fikcí, ale nástrojem, prostřednictvím něhož mohou lidé naplňovat své zájmy.
„Dobrá pověst hraje klíčovou roli pro vystupování právnických osob v právních vztazích a pro naplnění práv jednotlivců, kteří jsou v nich sdruženi, a při neoprávněném zásahu do ní jim může vzniknout majetková i nemajetková újma,“ uvedl Jirsa v nálezu.
Nejvyšší soud koncem roku 2021 interpretoval zákoník tak, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti náleží jen fyzickým osobám, tedy lidem. Právní názor tehdy vyvolal překvapení v odborných kruzích a promítl se do různých sporů. Spolek Milion chvilek kvůli tomu neuspěl s žalobou na někdejšího předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. Právě na základě stížnosti Milionu chvilek se problematikou zabýval ÚS, ve středu se však vyjádřil jen v obecné rovině k právní úpravě.
Nařčení zasluhuje omluvu
Spolek se domáhal omluvy za výroky, kterými jej Filip spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Soudy žalobě nevyhověly, poukázaly na tehdy nový rozsudek Nejvyššího soudu v jiné věci. Spolek Milion chvilek podal ústavní stížnost. Tříčlenný senát ÚS podnět loni postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Zdůvodnil to závažností věci a jejím širším přesahem.
Z projednávání na plénu pak vzešel návrh na zrušení dvou ustanovení občanského zákoníku, což je výjimečná procesní situace. Plénum obvykle dostává návrhy zvenčí, nejčastěji od poslanců, senátorů a jiných soudů. Zákon však dává plénu i možnost vlastní iniciativy. Z databáze soudu plyne, že ji takto využilo poprvé. Výsledkem je tento nález, ke kterému však pět soudců z 15 doplnilo takzvané odlišné stanovisko. Vyjádřili názor, že judikatura Nejvyššího soudu odpovídala textu i smyslu občanského zákoníku a nebyl důvod ji takto měnit.
„Širší zákonná ochrana práv právnických osob je jistě možná a je legitimní možností zákonodárce takovouto úpravu zvolit. Rozhodně však není úkolem ÚS, aby své představy o lepším právu promítal do platného občanského zákoníku, a to jako jakýsi alternativní zákonodárce,“ stojí ve stanovisku přehlasovaných soudců Zdeňka Kühna, Josefa Fialy, Tomáše Langáška, Kateřiny Ronovské a Jana Wintra.
Ve hře je i soud s ANO
O stížnosti Milionu chvilek, tedy o dopadu nového výkladu zákona na konkrétní kauzu, bude plénum teprve rozhodovat, dosud bylo řízení přerušeno. Předseda spolku Lukáš Hilpert však středeční nález přivítal jako zásadní krok k zajištění spravedlnosti a rovnoprávnosti. „Toto rozhodnutí představuje významný precedent, který může naprosto změnit přístup k vymáhání pomluv a ochrany dobré pověsti právnických osob. Ochrana důstojnosti se týká všech, bez ohledu na to, zda se jedná o jednotlivce, nebo právnické osoby,“ uvedl Hilpert.
Přerušeno je také řízení o další ústavní stížnosti s podobným půdorysem. Jde o stížnost agentury Bison & Rose ve sporu s předsedou opozičního hnutí ANO a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Agentura žádala od Babiše omluvu za údajně nepravdivá tvrzení o své činnosti, avšak neuspěla, opět s odkazem na právní názor Nejvyššího soudu. Tento nový nález Ústavního soudu dopadne také na další živé kauzy, které řeší české soudy.
