Podnikatelé, ekonomové a opozice kritizují vládní plán rozvolňování restrikcí. Je málo ambiciózní a nedostatečně finančně podložený. Vláda pokračuje v útoku na střední stav, jehož důsledkem může být zásadní změna současných poměrů. Mohou zaniknout desítky tisíc malých a středních firem a na trhu posílí velcí hráči.

Dále čtěte

Proč chce Hamáček prodloužit nouzový stav? Důvodem jsou i čínské dodávky

Ministr vnitra Jan Hamáček trvá na tom, že má pokračovat stav nouze. Vláda přitom rozvolňuje krizová opatření a data o…

Babišova vláda vyhlásila mezi prvními evropskými zeměmi stav nouze a vypnula bez předchozího varování celá odvětví podnikání. Co je však alarmující, zatím nepředkládá žádné účinné recepty, jak restartovat zabrzděnou ekonomiku. Není jím ani rozvolňovací scénář regulací, který vláda představila několik dní poté, co šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček prohlásil, že žádný takový plán nemá a nechystá.

Zmatečná improvizace

Této improvizaci odpovídá i výsledek, v nejlepším případě zmatečný polotovar se stovkami otazníků proč takhle, a ne jinak. Vláda hodila přes palubu malé firmy, které se už dnes nacházejí ve stadiu klinické smrti. Zvláště pokud budou moci některé obory otevřít za dva měsíce a jiné možná až na podzim.

Vládními zásahy postiženým firmám a živnostníkům klesly tržby na nulu, stále více z nich dnes nemá z čeho brát a musí platit své závazky. Dosavadní vládou prezentovaná státní podpora je hlavně marketing, přichází příliš pozdě a mnohým stačit nebude. Tím se lišíme od okolních zemí, které berou pomoc podnikatelskému sektoru vážně, protože bez něj se utlumené ekonomiky nezvednou.

Vládní plán nestačí

Ke kritice vlády se dnes přidávají i ty podnikatelské svazy v čele s Hospodářskou komorou, které byly vůči ní do této doby konformní. Nevadilo jim ani zavádění EET a dalších regulací, sužujících hlavně malé podnikání. Asistovaly u nárůstu byrokracie a státní represe, které jen zhoršují současný stav.

Podnikatelské organizace poukazují na celou řadu rozporů ve zveřejněném vládním itineráři. Proč jsou například už nyní otevřeny hobby markety, nikoli větší prodejny nábytku, elektra, obuvi nebo oblečení, nemluvě o penzionech s pěti pokoji, které přijdou na řadu mnohem později? Uvědomuje si vláda, že existenčně ohrožuje kulturu, mnoho živnostenských oborů, a že tak dokončí likvidaci maloobchodu a služeb na venkově?

Na vládě nezávislí ekonomové varují, že pokud nebudou ztráty podnikatelů v dostatečné míře kompenzovány, hrozí do budoucna vážné ekonomické problémy. Reakce státu je zpožděná, polovičatá, a pokud se zásadně nezmění, odnese to v budoucnu zejména střední třída.

Nenechme střední stav vykrvácet

Před tímto vývojem varuje bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, který dosavadní přístup vlády ostře kritizuje. Za klíčovou považuje nejen podporu malých a středních firem, jde o celý střední stav.

„Pokud necháme střední stav vykrvácet a po dvou letech zjistíme, že máme neřiditelné nebo rozvrácené finance, byla by to opravdu krvavá cena, kterou zaplatíme. Tyto dvě věci z nás do této doby dělaly relativně ekonomicky stabilní zemi,“ prohlásil Hampl v Událostech, komentářích (15. 4. 2020).

Středostavovské vrstvy se vyznačují aktivním způsobem života a nevěří všeobjímající a poručnické roli státu a závislosti na něm. Pracují samy na sobě a od státu požadují jen tolik, aby jim neházel klacky pod nohy. Patří mezi ně více než milion malých a středních firem a živnostníků.

Malé a střední firmy v ohrožení

Dnes to vláda mnohým znemožňuje, a pokud k tomu měla objektivní důvody, měla by jim v maximálně možné míře vyjít vstříc. Malé a střední podniky do 250 zaměstnanců jsou základem pyramidy každé dobře fungující ekonomiky. U nás vytvářejí přibližně 40 procent hrubého domácího produktu (HDP) a podílejí se na více než polovině českého exportu. Dávají práci 55 procentům všech zaměstnanců, takže jejich význam je zásadní.

Vládní restrikce na ně dnes dopadají nejtíživěji. Z průzkumu agentury Bisnode vyplývá, že se koncem dubna octne ve vážných finančních problémech 37 procent malých a středních firem a živnostníků. Pokud se nezmění přístup vlády, může už v květnu nastat dominový efekt, kdy bude v platební neschopnosti 63 procent těchto firem. Mnoho zavřených provozoven, zejména v sektoru služeb, dříve či později nepřežije.

Pomalu, složitě a málo

Dosavadní pomoc státu poškozeným podnikatelům je žalostná. Různé odklady plateb jen odsouvají problém do budoucna. Jednorázová dávka 25 tisíc korun ministryně financí Aleny Schillerové je jen směšnou almužnou.

Dále čtěte

Vstoupí stát do aerolinek Smartwings? Vlastní je Babišův známý, miliardář z bývalé „pézetky“

Podle premiéra Babiše by mohl stát vstoupit do některých ohrožených podniků. Jmenoval aerolinky Smartwings, které spoluvlastní jeho letitý známý Jiří…

S velkou slávou propagované vládní programy jsou příliš pomalé a svázané nesmyslnou byrokracií. Patří sem bezúročné úvěry COVID pro malé a střední firmy, na které zatím dosáhl jen zlomek žadatelů. Na vyhodnocení žádosti čekají i několik týdnů. Většina si je nemůže dovolit, protože netuší, zda je budou schopni splácet.

Podobné je to i s programem ANTIVIRUS, určeným na náhradu mezd zaměstnanců ohrožených propouštěním. Zaměstnavatel ovšem nejprve musí tuto mzdu uhradit sám, tedy nic pro malé firmy bez příjmů. Teprve poté mu bude částečně proplacena státem. Tato podpora trvá jen dva měsíce, přičemž s výpadky tržeb se budou mnohé firmy potýkat mnohem déle.

Tím se Česká republika liší od jiných evropských zemí (mj. Německo, Rakousko, Švýcarsko), které šláply na brzdu později, ale už nyní mohou malé firmy čerpat přímou podporu. Nemusí vyplňovat složité formuláře a peníze na úhradu nákladů jim přistanou na účet do jednoho dne. Ve vyspělém světě platí, kdo rychle dává, dvakrát dává. Navíc je tato přímá pomoc mnohem velkorysejší.

Komu to slouží

To není případ České republiky, jejíž vládní úřady působí jako skanzen socialistické byrokracie. Pokud vázne pomoc podnikatelům a mnozí se jí už nedočkají, nezbývá než se ptát, zda je na vině jen neschopnost vlády, nebo jde o záměr. Komu to slouží? Bankroty malých a středních firem uvolní prostor pro velké koncerny, které tak přijdou k laciné kořisti, novým zaměstnancům, a posílí na trhu.

Babišova vláda by tak šla svým způsobem a sofistikovaněji v patách komunistů po roce 1948. Ti navzdory slibům likvidovali v rámci třídního boje střední stav a živnostníky, kteří jim byli pro svoji nezávislost trnem v oku. K nim má ostatně odtažitý postoj i koalice ANO, ČSSD a KSČM, která naopak posiluje vnímání role státu a na něm závislých skupin obyvatel.

Pokud dnes premiér Andrej Babiš prohlašuje, že „vláda reaguje flexibilně, zasedá permanentně, stále komunikuje a nenechá nikoho padnout“, má tím podle dosavadní praxe na mysli především velké firmy. Mezi nimi holdingy kamarádů, jako v případě letecké společnosti Smartwings Jiřího Šimáněho. Vždyť stále platí, že malé a střední firmy jsou „klišé a kecy“.