Rozhodovací monopol vlády bez odpovědí by měl skončit. Lidem chybí informace

Bezmála dva měsíce uplynuly od vyhlášení mimořádných opatření vlády v České republice v souvislosti s koronavirem. Zavřena byla nejenom většina obchodů a provozoven, ale občanů se dotklo i omezení volného pohybu. Doposud však chybí vysvětlení vlády, na základě čeho vyhodnocuje situaci a čím se řídí při nařizování a následném uvolňování restrikcí. Zároveň v případě, že by došlo ke zhoršení situace, zůstávají nejasné i okolnosti a podmínky následného zpřísňování.

Když opozice na začátku dubna žádala u příležitosti prvního prodloužení nouzového stavu o konkrétní plán uvolňování vládních opatření, dostala od kabinetu pouhý příslib, že další kroky uslyší po Velikonocích. To vláda sice následně splnila, avšak tempo a rozsah uvolňování hned zase obratem změnila. Je sice pochopitelné, že se nachází v obzvlášť náročné situaci a rozhoduje se operativně, přesto by data, na jejichž základě rozhodnutí přijímá, měla být přístupná veřejnosti.

Situace se dnes stává o to závažnější, že vládním krokům přestávají rozumět i občané. Ačkoli rychlý zásah ve formě doposud bezprecedentních opatření na začátku března nejprve i širší veřejnost schvalovala, postupem času se vláda dostává pod tvrdou palbu kritiky. Uvolňování opatření jsou nahodilá a nikdo jim vlastně doopravdy nerozumí. Otázkou přitom zůstává, jestli jim rozumí alespoň sama vláda.

Zástupci ministerstev v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se opakovaně hájí univerzální frází, že o všem rozhodují epidemiologové, jejichž profesi se mimochodem v posledních týdnech dostalo nebývalé pozornosti. Ve skutečnosti se tím však hlavně zbavují veškeré odpovědnosti. Tedy alespoň prozatím. Šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) opakovaně připustil možnost následného prošetření možných personálních pochybení, zároveň však apeloval na to, aby se ke kontrole přistoupilo až po odeznění současné krize.

Vláda tak nadále nejenže nereaguje na dotazy opozice, ale ani veřejnosti, ignoruje lhůty a mlčky přechází i některé zásadní informace. Nadále se jí ovšem dostává takřka neomezené moci nad životy nás všech. Nově se objevuje i argument, že se vláda údajně snaží předejít možnému vzniku paniky. Voliči si však zaslouží vědět, jak se epidemie skutečně vyvíjí. Stát by neměl podceňovat jejich schopnost se v poskytnutých datech zorientovat. Pro mnohé jsou navíc obzvlášť důležitá k tomu, aby mohli plánovat a předvídat vývoj své podnikatelské činnosti. Je to přitom často právě nedostatek informací, který ve společnosti prohlubuje strach z toho, jak se koronavirová infekce ve skutečnosti šíří a jaké může mít dopady. Právě tyto obavy mohou následně vyústit i ve stupňující tlak na zachování přísných opatření, respektive omezení základních práv a svobod.