Systém elektronických dálničních známek má mít i funkci permanentního sledování pohybu všech aut. Fakticky to potvrdil předseda vlády. Andrej Babiš upřesnil, že si tuto funkci vyžádaly bezpečnostní složky a souhlas s jejím zavedením vysvětloval prevencí teroristických útoků. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nemusel by ovšem tuto část zakázky tajit.

Premiér se po svých dopoledních propagačních aktivitách na stadionu v Litvínově ve čtvrtek výjimečně dostavil na zbývající část interpelací do Poslanecké sněmovny a čelil tak dotazům k informacím o utajované funkci bezprecedentního plošného sledování lidí.  „Odpovězte mi prosím na otázku, proč má stát pomocí tohoto nástroje ukládat údaje o kompletním pohybu konkrétního automobilu po českých dálnicích,“ obrátil se na premiéra zdvořile a věcně poslanec Stanislav Blaha (ODS). Nejdůležitější otázka měla ale teprve přijít – proč stát svůj záměr instalovat špiclovací funkci na plošné sledování lidi tají? Blaha svůj dotaz vysvětlil znepokojením nad představou, že stát vstupuje do života občanů, a ještě tak činí bez jejich vědomí.

Andrej Babiš během následného předstírání, že svému předřečníkovi odpovídá na jeho dvě jednoduché otázky, pomluvil jeden z mediálních domů, když jej opakovaně křivě nařkl ze lži s tím, že systém žádnou špiclovací funkci nemá. „Nic takového není,“ řekl doslova. „Kamery samozřejmě mají jenom jednu funkcionalitu z hlediska zájmu státu, a to je zaznamenat auto, které nemá zaplacenou dálniční známku,“ pokračoval. Následně zahltil prostor slovní mlhou náhodných vět, až najednou přiznal: „Takže samozřejmě my máme tady bezpečnostní sbory, které předložily požadavky na informační systém elektronické dálniční známky (…) naše bezpečnostní složky mají nějaké požadavky, aby se zabránilo např. teroristickým útokům. (…) My musíme respektovat přece požadavek zpravodajských služeb. (…) Ale tady samozřejmě nějaké požadavky jsou. A je to jenom pro bezpečnost českých občanů.“

Poté, kdy Babiš připustil možnost existence funkce na sledování lidí, postoupil k jejímu účelu, za nějž označil prevenci teroristických útoků. Podrážděně a zmateně působící řečník v tento okamžik znásobil tvorbu slovní mlhy, připomínal minulé teroristické hrozby, jimiž ovšem nevysvětlil utajení zamýšlené funkce. Údajnou nutnost utajení IT zakázky, jíž se Babiš zaklínal,  ovšem popřel předseda sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s tím, že civilní kontrarozvědka utajení celé zakázky na IT systém k elektronickým dálničním známkám nepožadovala.

Debata o tom, zda předmětnou funkci zavést či nikoli, nemá předem daného vítěze. Kamerové systémy už pomohly odhalit strůjce pumových útoků v londýnských autobusech i metru v roce 2007 a téma nasazování vyspělých technologií na podobné účely je legitimní součástí debaty o míře rizik, jimž čelíme, možnostech jejich snižování a dani, kterou jsme ochotni za to zaplatit. Podobná diskuze už proběhla před 10 lety k otázce uzákonění registrace držitelů předplacených SIM karet. Veřejnost tehdy slyšela argumenty pro a proti. Babiš nyní ovšem svým mlžením vzbuzuje podezření, že se  tuto velmi potřebnou stejně jako ožehavou diskuzi o hrozbách a svobodě bojí vést, případně že hodlá databáze zneužívat při vyvíjení tlaku na své obchodní a politické konkurenty. Zatím svým odkazováním na neexistující požadavky bezpečnostního aparátu, záměrně zmatečnými postoji i absencí jakýchkoli garancí ponechává všechny důvody k tomu přičítat mu oba motivy.