Operace IRINI: loď Thaon di Revel zadržela ropný tanker patřící k ruské stínové flotile. FOTO: Ministerstvo obrany Itálie (se souhlasem)
FOTO: Ministerstvo obrany Itálie (se souhlasem)
Evropský tlak na ruskou stínovou flotilu nemohl z trhu vytlačit sankcionované tankery. Moskva místo jejich vyřazování stále větší část plavidel převádí přímo pod ruskou vlajku, píše námořní analytická společnost Lloyd’s List. Jen od července přeregistrovala 86 plavidel stínové flotily. Řádně registrovanou ruskou loď je přitom obtížnější zastavit či zadržet prostřednictvím právních nástrojů, které evropské státy proti flotile dosud využívaly.
Evropská kampaň proti ruské stínové flotile sankcionované tankery z trhu neodstranila. Místo toho je podle šéfredaktora námořního serveru Lloyd’s List Richarda Meadea stále více tlačí přímo pod kontrolu Moskvy. Začínají se tak objevovat obrysy paralelní ruské flotily, jejíž plavidla plují pod ruskou vlajkou, využívají ruské pojištění a stále častěji jsou napojena na ruské vlastníky.
Od letošního července přešlo pod ruskou vlajku 86 lodí řazených ke stínové flotile, což podle Lloyd’s List představuje dosud nejprudší zrychlení tohoto trendu. Většina tankerů předtím využívala registry Kamerunu, Sierry Leone a Rovníkové Guineje. Země se ale dostaly pod rostoucí diplomatický tlak, aby sankcionovaná plavidla ze svých registrů vyřadily.
Stínovou flotilu charakterizuje především neprůhledné vlastnictví a snaha obejít západní služby, zejména pojištění. Právě tato anonymita komplikuje dohledání lidí a firem, které z provozu těchto lodí skutečně profitují.
Podle několika zdrojů navazuje tato změna na červnový dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, podle něhož by se Rusko mělo zařadit mezi deset největších vlajkových států světa podle nosnosti plavidel. Lloyd’s List popisuje dekret jako přímou reakci na západní sankce. Moskva jím urychlila registrace, omezila požadavky na zveřejňování některých údajů a usnadnila vstup do ruského registru také zahraničním vlastníkům.
Evropské státy totiž letos stále intenzivněji útočí na jednu z největších slabin stínové flotily: pochybné a falešné registrace. Kontroly, zadržování a v některých případech zabavování tankerů spolu s novým evropským režimem ověřování vlajek výrazně zkomplikovaly provoz lodí, které pouze předstíraly příslušnost k některému státu.
Moskva teď tento problém řeší tím nejpřímočařejším způsobem: lodím dává skutečnou ruskou vlajku.
Kreml už v minulosti zkoušel některým sankcionovaným lodím poskytovat vojenský doprovod. Sankcionované ruské nákladní plavidlo Mikhail Britnev například podle serveru The Insider v červenci při plavbě do Toga doprovázela velká výsadková loď ruského námořnictva.
Ruská loď „Boykiy“ u britského pobřeží, leden 2025 FOTO: Britské královské námořnictvo (se souhlasem)
FOTO: Britské královské námořnictvo (se souhlasem)
Prezidentský poradce Nikolaj Patrušev pak v září otevřeně řekl, že doprovod ruských lodí válečnými plavidly je pomáhá chránit před zabavením.
Přesun pod ruskou vlajku ale není pro Moskvu zadarmo. Především na sebe Rusko bere mnohem větší odpovědnost za flotilu, jejíž technická kvalita je problematická. Průměrné stáří lodí, které od července vstoupily do ruského registru, činí podle Lloyd’s List 19 let. Analytici upozorňují, že politická potřeba udržet export ropy už může převyšovat požadavky na technickou kvalitu plavidel.
Pro Evropu tím tak mizí část prostoru, který jí falešné registrace poskytovaly. Sankcionovat lze nadále konkrétní plavidla, jejich náklad, provozovatele nebo společnosti, které jim poskytují služby. Řádně registrovanou ruskou loď je obtížnější zastavit či zadržet prostřednictvím právních nástrojů používaných proti plavidlům bez platné státní příslušnosti. Ruská vlajka jim zároveň poskytuje přímější diplomatickou a potenciálně také námořní ochranu.
Británie letos ukázala, jak účinný může zásah proti zranitelnému článku stínové flotily být. Britské ozbrojené síly v červnu v Lamanšském průlivu zadržely tanker Smyrtos. Operace se účastnili příslušníci Královské námořní pěchoty a Národní kriminální agentury. Britská vláda zásah označila za úder proti příjmům, z nichž Rusko financuje válku proti Ukrajině. Podle britského ministerstva zahraničí Londýn dosud uvalil sankce na téměř 600 tankerů používaných k obcházení západních omezení, píše The Telegraph.
Evropská unie mezitím připravuje další rozšíření boje proti stínové flotile přímo na moři. Podle návrhu rozhodnutí Rady EU, který získal server Euronews, se má výrazně rozšířit působnost námořní operace EUNAVFOR MED IRINI ve Středozemním moři. Její nový mandát by měl mezi úkoly výslovně zahrnout omezení činnosti ruské stínové flotily a ochranu kritické podmořské infrastruktury, například kabelů a plynovodů. Mise má být prodloužena do 31. března 2029.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová už v červnu řekla, že IRINI změnila pravidla nasazení a začala kontrolovat lodě podezřelé z příslušnosti k ruské stínové flotile. Velvyslanci členských států podle Euronews nový mandát předběžně schválili, jeho formální přijetí se očekává 9. října.
Právě rostoucí účinnost těchto kroků však podle Lloyd’s List přináší Evropě nový problém. Síť tankerů ukrytých za cizími či falešnými vlajkami se postupně mění ve flotilu, která je mnohem otevřeněji ruská. Moskva současně stále větší část jejího pojištění a vlastnického zázemí převádí do struktur spojených s Ruskem, mimo jiné přes společnosti ve Spojených arabských emirátech, Hongkongu a na Seychelách.