Vláda před časem schválila navýšení důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Kromě toho se mají penze od ledna příštího roku zvýšit průměrně o 458 korun. Některým politikům a političkám to ale stále přijde málo, tak málo, že celé navýšení považují za směšné. Europoslankyně a donedávna místopředsedkyně komunistické strany Kateřina Konečná se kvůli tomu přímo rozčílila. Jak by asi vypadalo hospodaření státu, kdyby za ně byla zodpovědná právě Konečná?

Jediná poslankyně v Evropském parlamentu za KSČM na webových stránkách komunistické partaje napsala: „Současná vláda – zejména ministryně Maláčová z ČSSD – se momentálně v médiích chlubí, že přidá důchodcům o tři stovky víc, než je povinná valorizace penzí. Ministryně Maláčová i premiér Babiš to považují za velké politické vítězství. Rozhodně nemám nic proti zvyšování důchodů. Ostatně byla to podmínka KSČM, kterou si dala do tzv. sedmi bodů při vzniku vlády ANO a ČSSD, ale i tak mě tato zpráva naštvala,“ jala se dlouholetá poslankyně Konečná vysvětlovat, co ji takovým způsobem nadzvedlo.

A dodala: „To, že se vláda kasá takovou směšnou částkou, mi připadá dost nehorázné, obzvláště v kontextu minulého roku, který byl (nejen) pro seniory extrémně náročný. Jako nejrizikovější skupina obyvatel byli vystaveni extrémnímu nebezpečí. Mnozí prožili rok v absolutní izolaci, bez možnosti kontaktu se svými blízkými, což znamenalo extrémní psychologickou zátěž pro ně i jejich rodiny.“

Pohoršení a spravedlivý hněv zvládá Kateřina Konečná velmi dobře. Nejprve by ale bylo na místě zopakovat si několik základních čísel a nechat při tom rozhořčení a emoce stranou. Zvýšení důchodů o 300 korun měsíčně znamená příští rok výdaj ve výši 10,6 miliardy korun. Důležité je rovněž to, že toto navýšení vede k tomu, že se zvyšuje i základ, který každý rok roste o určité procento valorizací.

To vše se pak děje v kontextu obrovských rozpočtových schodků, kdy loni skončil státní rozpočet v deficitu 367 miliard korun a letos za první čtyři měsíce byl už v deficitu 192 miliard korun. To samé platí i pro penzijní systém. V loňském roce se dostal na mínus 40,6 miliardy korun a letos za první čtyři měsíce byl už v deficitu 10,7 miliardy korun.

Směšně nízká částka

Konečná by přesto chtěla důchody zvyšovat výrazněji a mluví o směšné částce a připadá jí nehorázné, že se vláda těmi třemi stovkami má drzost ještě chlubit. Ono to nehorázné svým způsobem opravdu je, ale z trochu jiného důvodu, než si myslí evropská poslankyně.

Dále čtěte

Čiré zoufalství sociálních demokratů: Vládní prioritu číslo jedna prosazují jako usmolený poslanecký návrh

Z údajné důchodové reformy, se kterou přišla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, se už definitivně stala naprostá fraška.

Pokud se důchody na jedné straně zvyšují nad rámec valorizace a zároveň se nic nedělá s dlouhodobou udržitelností důchodového systému, je to zkrátka nezodpovědné, protože se tak tato neudržitelnost jen dále prohlubuje. Nezodpovědně si počíná vláda Andreje Babiše a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a Kateřina Konečná by v tomto ohledu byla ještě mnohem horší.

Zásadní je totiž to, že náš důchodový systém bude za několik málo let čelit značným problémů i bez zvyšování nad rámec valorizace. A to vlivem demografické změny a toho, že se bude stále více zvyšovat počet penzistů a snižovat počet lidí v produktivním věku, kteří se jim skládají na důchod.

Stejně tak Konečná vůbec nebere v potaz to, jakým způsobem se penze zvyšovaly v minulých letech. V lednu 2019 průměrný důchod vzrostl valorizací o 600 korun a k tomu navíc se penze zvýšily ještě o 300 korun, v loňském roce pak v průměru o 749 korun a k tomu nad rámec valorizace o 151 korun. Kromě toho pak důchodci loni v prosinci dostali navíc ještě covidový bonus 5000 korun. To vše je europoslankyni málo.

Vskutku velkorysá představa

Kateřina Konečná si vede svou a ke svému pohoršení na adresu premiéra Babiše a ministryně Maláčové přidává ještě jedno: „Za nebetyčnou drzost však považuji vyjádření některých ekonomů (obvykle královsky placených), kteří si dovolili namítat, že i tato směšná částka je zbytečnou zátěží pro náš rozpočet. Ne, páni ekonomové, peníze pro slušné lidi, co celý život pracovali, nejsou zátěží pro rozpočet,“ rozčiluje se opět Konečná.

Dále čtěte

Splní se konečně sen o mzdách jak na Západě? Bartoš s Fialou se shodnou na tom, co je proto potřeba udělat

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš často hovoří o tom, že by se Česká republika měla stát z montovny mozkovnou. Není…

Posléze přichází s tím, jak by si přístup k penzistům představovala ona sama, respektive komunistická strana, kterou zastupuje: „Stát by lidem na zaslouženém odpočinku zajistil ne jenom důstojný důchod, ze kterého by mohli žít plnohodnotný život, ale zejména by dokázal zajistit i stabilní bydlení, aby senioři nemuseli končit např. na ubytovnách, když jim majitel skokově zvýší nájem. Stát by byl schopen zastropovat ceny energií a služeb, aby se každé zvýšení důchodu automaticky nepřelilo v navýšení cen za energie.“

To je vskutku velkorysá představa. Žádný div, že ve srovnání s ní se Konečné zdá tři sta korun směšně málo. Potíž je, že něco takového se zkrátka dost dobře nedá ufinancovat (kromě toho návrhy jako zastropování cen energií a služeb jsou samy o sobě velmi problematické a měly by další náklady a nezamýšlené důsledky), a to zvlášť v kontextu zmíněné změny poměru penzistů a lidí v produktivním věku.

Kateřina Konečná se sice tváří, že si stačí došlápnout na nadnárodní korporace provádějící daňové optimalizace, na odliv kapitálu do zahraničí a na „státní dotace končící u oligarchů a peníze proudící pochybným neziskovkám s velmi kontroverzní politickou agendou“, ale tak jednoduché to prostě není. Na vyřešení udržitelnosti penzijního systému by takto získané prostředky nestačily, protože realizace těchto návrhů by nakonec nebyla zase tak jednoduchá a ve výsledku by přinesly mnohem méně peněz, než si Konečná myslí.