Lubomír Zaorálek, dvojka v Moravskoslezském kraji, Daniel Sterzik, lídr v Jihomoravském kraji a předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, která povede kandidátku hnutí v Praze, předsedkyně KSČM a lídryně v Moravskoslezském kraji Kateřina Konečná a Jiří Nedvěd, lídr v Karlovarském kraji. FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
NÁZOR / Rudý slepenec Stačilo! zřejmě nakonec dojel na svůj předčasný vítězný pokřik, kdy se někteří lidé tak těšili na „změnu režimu“, že se poněkud přestali kontrolovat. Nejde jen o mistry arogance Daniela Sterzika a Kateřinu Konečnou, ale také o mraky lokálních revolucionářů, kteří zřejmě propadli pocitu, že říjen 2025 je nový únor 1948.
Konečná provedla skutečně mistrovský kousek, když se jí před evropskými volbami povedlo vymyslet značku Stačilo!, čímž se jaksi zamaskovalo, že jsou to především komunisté. Fíkovým listem byli další lidé, kteří čerpali sílu z toho, čemu se říká „protestní potenciál“, jinými slovy z frustrace a naštvanosti lidí. Než přišly sněmovní volby, nabyl ale na síle „muž v klobouku“ Sterzik, co si říká Vidlák, a Konečné její firmu trochu vytuneloval. Do voleb tak šla taková dvojhlavá nestvůrka, což mohlo být výhodné, protože to nedělalo dojem, že jsou to jen komunisté, ale nakonec se naštvanost lidí nezužitkovala podle očekávání.
Truchlivý konec Stačilo! má tedy už své padlé, především Janu Maláčovou a Lubomíra Zaorálka, kteří se za velkého sebeponižování na projekt nalepili a teď z něj zase bezvládně odpadnou. Jiří Paroubek se málem do neúspěchu namočil také. Z nějakého důvodu se považuje za nejlepšího potenciálního otce sjednotitele levice a pokoušel se na tuto lodičku naskočit, jenže dostal košem a zatrpkl. Teď může se zadostiučiněním vykládat, že to říkal, což bude jeho jediná politická radost.
Proč to nakonec nedopadlo? Od počátku bylo to balancování na hranici vstupu do sněmovny patrné a ona údajně „umlčovaná většina“ se svými sedmi a něco procenty neměla nic jisté. Nakonec nejspíš celý podnik vzbudil obavy těch naštvaných, co sice dnešní vládu nesnášejí, ale ještě to neznamená, že jsou obdivovateli hrdinství našich pohraničníků a doby devizových příslibů. Ne všichni si myslí, že Rusko je úžasné a náš přítel. Stačí, když se pak tyhle výhrady sečtou po půlkách procenta, a tanec na okraji propasti přinese pád. Revolucionáři nové doby už slavili předem a dávali najevo, s kým zatočí a co zruší. Duch gottwaldovského strašidla ožil a nebyl sympatický.
V takovou chvíli přijde větší sekáč a výkonnější vysavač hlasů a tím je Andrej Babiš. Volit jeho ANO nesvědčí ani o dobré paměti, ani o znalosti toho, jak vlastně funguje ekonomika, Evropská unie, NATO a vlastně cokoliv. Babiše ale naučili, jak má tento brutální oligarcha vystupovat v roli dobromyslného tatíka, co myslí hlavně na lidi. Na někoho to působí lépe než uječená vystoupení Konečné, pohrdavé Vidlákovy sentence a v pozadí kompars soudružek Semelové, Prokšanové a té učitelky, co tvrdí, že na Ukrajině se celkem neválčí.
Babiš zjevně sebral hlasy Konečné i Tomio Okamurovi a teď se pokusí o alchymický pokus, jak to slepit dohromady se stoupenci fantasmagorické autentické pravice u Motoristů. Co všechno zkusí, se ještě uvidí, ale posádka Aurory klesající pod pětiprocentní hladinu už u toho asistovat nebude.