Čekalo se, do jakého hnízda poslanec Foldyna, který v únoru vystoupil z vládní ČSSD, nakonec zamíří. Teď přišla zpráva, že bude v letošních krajských volbách trojkou na kandidátce hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) v Ústeckém kraji.

Jaroslav Foldyna bude na kandidátce okamurovců jako nezávislý. To celkem není žádná změna, on byl vždycky tak nějak nezávislý i jako sociální demokrat. To by samo o sobě nevadilo. Politické strany mívají své exoty, kteří tak úplně nezapadají do celkového obrazu. Jestli tito lidé stranu posilují, nebo oslabují, o to se vede neřešitelný spor. Museli bychom to řešit případ od případu a celkem o to ani nejde. Důležité je, o jaké „exotství“ se jedná.

Foldyna je příznivec putinovského režimu a srbského nacionalismu. To je dost odpudivé. O vedení sociální demokracie prohlásil, že „je to tam samý neomarxista“. To mnoho neznamená, když je dneska z neomarxismu obviňován každý, kdo je nalevo od Pinocheta, a neomarxistou je podle některých i papež František.

Když necháme stranou nacionalistické a všeslovanské bláboly, stojí určitě za zmínku jeden Foldynův argument, kvůli němuž v den výročí komunistického puče 25. února ČSSD opustil. Podle něj strana začala ignorovat lidi, kvůli kterým vznikla. Foldyna má zřejmě na mysli zájmy dělníků, rolníků a pracující inteligence. Soudí – nakolik to můžeme z jeho výroků rekonstruovat a snad je nedezinterpretujeme, že se levice pouští do esoterické obhajoby různých práv menšin a nestará se o chudé masy.

Jenže v tom nebude ten problém.

Sociální demokracie prostě žije v době, kdy vymizel její tradiční volič, protože klasický dělník v zaolejovaných montérkách je vymírajícím druhem. Dnes slaví úspěchy politika slibující skoro všechno skoro všem a v tom se daří lépe obratnějším lidem, než jsou šediví politici ČSSD. Miloš Zeman šedivý nebyl, ale jeho vyhlazovací válka proti pravici byla jednak podfuk, jak ukázala opoziční smlouva s Václavem Klausem, a jednak vedla k rozdělení společnosti, z něhož se hned tak nevzpamatujeme. Politika nemá být pokračování občanské války jinými prostředky.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Foldyna v podstatě nemá, kam by se uchýlil. Zbyla mu tedy jen populistická uskupení, a to především okamurovci a mladoklausovci. Václav Klaus junior zatím příliš úspěšný není a nejspíš to tak i zůstane, jestliže do jeho podniku někdo (třeba Petr Kellner) nenalije velké peníze. Ani pak se ale nemusí dostavit žádný triumf. Tomio je úspěšnější, ačkoliv to taky není žádná velká sláva. Proč to tedy nezkusit na jeho kandidátce jako „nezávislý“?

V každém případě je Foldyna konečně mezi svými. Tomio Okamura ovšem vedle sebe nikoho výrazného nestrpí, protože jeho strany, co je průběžně zakládá, jsou jeho podnik a slouží především jeho osobnímu prospěchu, a na to potřebuje být obklopen podprůměrně inteligentními lidmi. Jejich nalézání se mu skutečně daří, ačkoliv to není zase tak těžké. V naší zemi si má z čeho vybírat.

Foldyna nemá moc na výběr, kde by hlavu složil. Tak jsme zvědaví, jak bude jeho hledání přátel, soudruhů a soukmenovců pokračovat. Mohl by si taky založit vlastní stranu, ale kdo rozumný by na něco takového vsadil? Jistě by se ale při troše snahy našel někdo, kdo by to sponzoroval. Mohl by to pak propagovat v různých médiích, co jsou „svobodná“, „bez cenzury“, šíří to, „o čem ČT a Bakalova media a mainstream mlčí“, čelí „rusofobii“ a tak podobně.

Nakonec si bude nejvíc rozumět se svými ruskými přáteli, putinovskými motorkáři od Nočních vlků. A kdyby to nešlo v politice, může si s nimi aspoň zajezdit.