V noci z pátku na sobotu začala jedna z dosud nejpodivnějších událostí 21. století, když po údajném útoku ze strany ruské armády vytáhli příslušníci takzvané Wagnerovy skupiny na Moskvu. Tisíce bojovníků soukromé armády „Putinova kuchaře“ Jevgenije Prigožina, která dosud na Ukrajině i po celém světě dělala pro ruský režim špinavou práci, bez většího odporu obsadily milionový Rostov na Donu a dorazily takřka až na předměstí hlavního města. Důsledky celé akce by pro Putina mohly být dalekosáhlé.

„Pochod spravedlnosti“, jak Prigožin tento vpád na území vlastního státu nazval, zastavila teprve nečekaná dohoda s ruským režimem zprostředkovaná oficiálně běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem. Prigožin by se měl podle ní odebrat do Běloruska, zatímco příslušníci Wagnerovy skupiny dostanou na výběr: Buď se stanou součástí regulérní ruské armády, nebo odejdou do civilu.

Skutečné okolnosti dohody ani její přesné obrysy dosud nejsou známy a mezi západními analytiky a odborníky na Rusko se objevuje nespočet často zcela protichůdných interpretací. Stejně tak není jisté, jestli Prigožin skutečně dlouho dopředu plánoval pokus o vojenský převrat, nebo se jednalo spíše o zoufalý způsob, jak si v rámci mocenského soupeření s ruským ministerstvem obrany zachránit život.

I bez odpovědí na tyto klíčové otázky je ale už nyní jasné, že Rusko po víkendových událostech znovu oslabí – a to nejen na Ukrajině, ale pravděpodobně i v různých částech světa, kde Putinův režim donedávna efektivně prosazoval své zájmy právě prostřednictvím Wagnerovy skupiny.

Od Sýrie po Sahel

První informace o Wagnerově skupině se objevily v souvislosti s ruským obsazením Krymu v roce 2014. Jejími členy tehdy byli převážně váleční veteráni a bývalí příslušníci speciálních jednotek, jejichž počet se odhadoval maximálně na pět tisíc. Aktivity Wagnerovy skupiny se ale brzy rozšířily do celé řady dalších zemí, kde mělo Rusko své zájmy, a organizace se rozrostla až na padesát tisíc bojovníků.

Už od roku 2015 působili wagnerovci v Sýrii, kde po boku ruských vojáků pomáhali držet nad vodou režim diktátora Bašára Asada a měli mimo jiné na starosti chránit ropná pole. Tady také v roce 2018 došlo…