Konflikt mezi státy NATO? Erdogan přitvrzuje vůči Řecku, má před volbami a inflace je 80 procent

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (ČTK)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan | FOTO: ČTK

„Můžeme přijít náhle, klidně i v noci,“ vyhrožoval minulý týden Řecku turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V posledních měsících to z turecké strany není nic neobvyklého. K podobné rétorice Erdogan sahá kvůli domácím problémům a rekordní inflaci. Příští rok ho čekají významné volby, stejně jako řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise. A obraz „vnějšího nepřítele“ se oběma může v kampani hodit. Situace by se ale snadno mohla vymknout kontrole.

Vztah obou zemí je historicky napjatý, poslední válka mezi nimi skončila před sto lety. A právě výročí konce tohoto konfliktu se týká kauza, kterou minulý týden řešili nejen politici Řecka i Turecka, ale také jedna z institucí Severoatlantické aliance, jejíž jsou oba státy součástí.

FORUM 24 (Pavel Hofman)

Když ke krizi stačí jeden tweet

Rozmíšku, která dokresluje napětí v regionu, vyvolal zdánlivě nevinný tweet Velitelství spojeneckých pozemních sil NATO (LANDCOM), které sídlí v tureckém Izmiru.

Velitelství 30. srpna Turecku na twitteru popřálo ke stému výročí Dne vítězství, kdy Turci oslavují klíčové vítězství v bitvě o Dumlupinar v roce 1922 a de facto vítězství v turecko-řecké válce o nezávislost. Proti gratulaci LANDCOMu se ale záhy ohradila řecká vláda a velitelství na její popud zprávu ze svého účtu smazalo, aby ji o den později nahradilo informací, že oslavilo Den vítězství.

Reakce, především na turecké straně, na sebe nenechaly dlouho čekat. Nejenže Turci LANDCOMu vyčetli, že Řekům pogratuloval v březnu k jejich Dni nezávislosti, ale obvinili zároveň pozemní síly NATO, že nadržují jedné straně. Atény pak podle Turecka rozdmýchávají krizi.

„Je nepřijatelné, aby velitelství spojeneckých pozemních sil NATO smazalo příspěvek na sociálních sítích oslavující Den vítězství a Den tureckých ozbrojených sil na základě sobeckého a rozmazleného postoje jiného člena NATO,“ reagovalo například turecké ministerstvo obrany s tím, že na vítězství z roku 1922 to stejně nic nezmění.

Přituhuje jen kvůli volbám?

Své rozhořčení neukázala turecká armáda jen slovně. Nad Egejským mořem se následující den ostentativně proletěla turecká stíhačka F-16 jako reakce na „řeckou troufalost“. Turci zároveň obvinili Řeky, že porušují dohody uzavřené po první a druhé světové válce a na ostrovech v Egejském moři nedaleko tureckých břehů rozmísťují zbraně, což podle nich zakazují jak Lausannská smlouva z roku 1923, tak Pařížská mírová smlouva z roku 1947.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs (Saeima, wikimedia, CC BY-SA 2.0)

I když jsou ostrovy v Egejském moři dlouhodobým předmětem sporů mezi Tureckem a Řeckem, Ankara zatím nenapadala řecké vlastnictví ostrovů, pouze jejich „militarizaci“. V posledních měsících nicméně Turci přitvrdili a prezident Erdogan už nemluví pouze o řecké militarizaci ostrovů, ale o jejich okupaci. A to je velký rozdíl.

Už jednou byly obě země na pokraji vojenského konfliktu kvůli neobydlenému ostrůvku Kardak (řecky Imia), kde se v roce 1996 pokusily vyvěsit své vlajky. Dva spojenci v NATO tehdy krizi nakonec zažehnali nejen kvůli mezinárodní diplomatické intervenci, ale možná i proto, že téma vlastnictví ostrovů v Egejském moři bylo v Turecku vždy spíše tématem nacionalistické opozice než samotného Erdogana a jeho strany Spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Jenže teď je vnitropolitická situace v Turecku jiná. Tureckou ekonomiku tíží 80procentní inflace a Turci příští rok půjdou k parlamentním a prezidentským volbám. Erdogan tak potřebuje najít témata, která od hospodářských problémů odvedou alespoň na čas pozornost.

„A čím přispěli Řekové?“

Podle tureckého analytika Fehima Tasketina mají Erdoganovy výpady proti Aténám ještě další důvody: „Dříve téma ostrovů v Egejském moři hodně razila nacionalistická strana MHP, současný koaliční partner AKP, jenže jejich popularita už není, co bývala, a na vzestupu je naopak opoziční Strana dobra, která také razí nacionalistickou notu,“ upozorňuje Tasketin.

Nacionalistické téma koaličního partnera tak podle něj převzal Erdogan, který je ale zároveň zklamán rostoucími vojenskými vazbami Řecka a Spojených států a jeho stoupající prestiží v rámci NATO.

Nevoli Turků v tomto ohledu vystihl v rozhovoru pro server Al Monitor jeden z vysokých tureckých představitelů, který je za tureckou stranu zapojen do záležitostí Severoatlantické aliance.

„Turci se zapojovali do všech aliančních misí, ať už to byl Balkán, nebo Afghánistán. Čím v Afghánistánu přispěli Řekové? Nebo v Iráku? Nebo v Kosovu? Vždyť ho ani neuznali,“ vyčítá úředník Řecku protežování v rámci Aliance především ze strany USA.

Andrej Babiš ml. na jižní Moravě (Štěpán Malát / se souhlasem autora)

Zatímco turecko-americké vztahy jsou zatíženy dopady syrského konfliktu a tureckého nákupu ruského systému protiraketové obrany S-400, který Turecko dostal na seznam zemí sankcionovaných USA, obranné vazby Řecka se Spojenými státy nabývají strategické hloubky.

Hledá se lék na tureckou zahořklost

Američané například rozšířili v Řecku své vojenské základny, Řecko navíc nedávno požádalo o nákup nejmodernějších amerických stíhaček F-35. Ačkoliv Turci o jejich koupi usilovali taktéž, ze seznamu zájemců byli kvůli nákupu vojenské techniky od Rusů vyřazeni. A to i přesto, že i Řekové mají ve své výzbroji starší typ stejného ruského protiraketového systému. Turci se snaží na tento fakt upozornit, nikoliv však příliš diplomaticky.

Minulý měsíc například Ankara uvedla, že řecký systém protivzdušné obrany S-300 ruské výroby na ostrově Kréta je napojen na turecká letadla létající v mezinárodním vzdušném prostoru. Pokud by se však Turci rozhodli v reakci aktivovat vlastní systémy S-400, mohlo by to podle politologů vyvolat ještě větší napětí a možné nové americké sankce.

Podle analytika Barina Kayaoglua tak nezbývá doufat, že hrozba otevřeného konfliktu mezi členskými státy NATO udrží turecké i řecké politiky na uzdě. Podle Kayaoglua můžou tureckou „zahořklost“ vůči posilujícímu řecko-americkému přátelství vyvážit jiné vazby v rámci Aliance, které naopak hrají do karet Turkům.

„V posledních dvou desetiletích významně podpořily tureckou vojenskou modernizaci Španělsko a Itálie. Po ruské invazi na Ukrajinu Turci zintenzivnili vojenskou spolupráci také se Spojeným královstvím a Polskem, které vloni jako první země NATO koupilo drony Bayraktar TB-2,“ řekl pro Al Monitor Barin Kayaoglu. Podle něj se tu řecké bezpilotní letouny chystá koupit také Rumunsko. S Brity pak Turci navázali spolupráci ve vývoji tureckého bojového letounu páté generace TF-X / MMU.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články