Svět slaví půl století od přistání prvních lidí na Měsíci, ale stále jsou živé konspirační teorie, které to vidí jinak. Podle nich se jedná o podvod a všechno bylo natočeno ve studiu, pravděpodobně v populárním vojenském prostoru 51 v Nevadě.

Jak to u konspirátorů bývá, uvádějí mnoho argumentů, které znějí logicky, ale když si s tím někdo dá více či méně namáhavou práci, dají se snadno vyvrátit.

Protože ale každodenně zažíváme, že lidé jsou schopni uvěřit čemukoliv, tak si probereme aspoň několik jejich tvrzení.

Na záběrech je vidět, že se americká vlajka vztyčená na povrchu Měsíce vlní, jak to u vlajek známe na Zemi, kde jimi pohybuje vítr. Jenže Měsíc nemá žádnou atmosféru, takže žádný vítr nemohl vlajkou pohybovat.

Jenže důvodem toho pohybu je právě to, že na Měsíci atmosféra není. Když byla tyč držící vlajku zabodnuta do povrchu, vlajka se pohybovala setrvačností. Na Zemi, zejména v nějakém uzavřeném studiu, by nebyl žádní vítr a pohyb by se zastavil hned. V prostředí bez atmosféry by látka nevlála vůbec a proto byla držena na příčné konstrukci, která je na fotografiích jasně vidět. Ostatně, když se tolik apeluje na selský rozum, konspirátoři by přece neudělali tak směšnou chybu.

Další námitka je poněkud paradoxní. Fotografie z povrchu jsou prý „příliš dokonalé“. Astronauti museli pracovat se standardními fotoaparáty Hasselblad bez hledáčku a museli by tak prý pořídit mnohem víc špatných obrázků.

Astronauti skutečně nebyli profesionální fotografové, ovšem s kamerami se učili dlouho zacházet. Měli je pevně připojené ke skafandrům a byly upraveny pro použití na Měsíci. Zaostření bylo nastaveno na čtyři způsoby, takže se astronauti mohli soustředit na objekt, který chtěli zaznamenat, aniž by nad tím museli moc uvažovat. Rozmazaných fotografií bylo i tak dost, ale NASA vybrala pro publikování pochopitelně ty zdařilé. Ty méně povedené lze ale najít na stránkách NASA.

Teoretiky spiknutí také zaujalo, že na fotkách z Měsíce nejsou vidět žádné hvězdy. Takže se asi fotilo v nějakém zatemněném sále na Zemi.

Jenže při pokusu o tak velký podvod by nebylo nic snazšího, než hvězdy vyrobit dostatečně. Bylo by to navíc dost působivé. Jenže ani na záznamech z kosmických lodí na oběžné dráze Země nejsou vidět žádné hvězdy. To souvisí s omezeným rozsahem kontrastu filmů (a dnes digitálních obrazových senzorů). Nemohou detekovat velmi slabé světlo ve světle velmi jasném. Každý to ostatně mnohokrát zažil sám, když šel ve městě v noci po osvětlené ulici. Pokud se podíváte na nebe, hvězdy neuvidíte, nebo jen velmi málo.

Pak ještě jeden triumf. Na fotkách a filmech z misí Apollo je vidět, že astronauti skutečně dost poskakují, jak to odpovídá šestkrát nižší gravitaci na Měsíci, ale skočí asi jen tak 30 až 40 centimetrů do výšky. Proč ne víc?

Tady je potřeba si osvěžit znalosti ze základní školy, jaký je rozdíl mezi váhou a hmotností. Na Měsíci je váha každého objektu ve skutečně jen šestinová ve srovnání se Zemí, ale hmotnost je stejná. Ta tělesa se přece nikam nevypařila. Průměrný astronaut Apolla vážil asi 80 kilogramů, jenže měl na sobě skafandr stejné hmotnosti, takže v součtu je to přes 160 kilogramů. V tom by si i na Zemi „poskočil“ do výšky jen o několik centimetrů, takže ten rozdíl je odpovídající.

Takto by se dalo pokračovat. Základní slabinou konspiračních teorií, třeba v případě útoku z 11. září, je to, že do spiknutí by muselo být zapojeno ohromné množství lidí. Jenže nikdo z nich nikdy nevystoupil s nějakým odhalením. Jistě, vždycky se dá namítnout, že se bojí děsivé pomsty tajných služeb. To se dá tvrdit vždycky, když nemáte nějaký důkaz.

Výhodou je, že na Měsíci neprobíhají žádné velké změny, takže lidské stopy tam zůstávají zachované. Můžeme je vidět na snímcích ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter, která přinesla od Měsíce pomocí kamery s vysokým rozlišením fotografie prvních stupňů přistávacích modulů Apolla 11 a dalších misí. Jsou tam vidět i stopy astronautů a zanechané vědecké přístroje. To hlasatele spiknutí samozřejmě nezastaví, podle nich budou ty fotografie taky podvod.

NASA
Místo přistání Apolla 14 na snímku sondy Lunar Reconnaissance Orbiter.

Jsou chvíle, kdy racionální argumentace narazí na své hranice. Je spíše otázkou pro psychology, proč určitý typ lidí nechce věřit dost zřejmým věcem a cítí se stále podváděni. Možná je to tím, že poict vlastníka výlučného vědění dodává těmto lidem pocit převahy, který si v životě neumí obstarat jinak.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora