Nářek starých pardálů aneb Konzervatismus à la Putin

Vladimir Putin (The Russian Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC BY 3.0)

Vladimir Putin | FOTO: The Russian Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC BY 3.0

Po padesátce má stále více mužů pocit, že ten starý dobrý svět je třeba bránit, protože se proti němu kdekdo spikl. Tomuto životnímu pocitu a vzdorovitosti „starých pardálů“ se pak může třeba říkat konzervatismus. Ten je pak pro řadu starých pardálů z definice v příkrém konfliktu s liberalismem a progresivismem, jemuž prý propadl ten dekadentní Západ.

Připraví nás o vůni motorové nafty a dieselové motory. Vezmou nám možnost právo platit všude v hotovosti. V dotaznících se budeme moci přihlásit k třetímu pohlaví a nebo napsat u své pohlavní identity „nevím“. Takhle mnoha lidem odchází s hořkým nářkem jejich starý dobrý svět do dějin. Liberálové prý ničí Západ a na tom Putinovi asi něco je, když brání tradiční rodinu skrze ústavu.

Můj pocit ohrožení starého dobrého světa je poněkud jiný. Pamatuji si totiž na dobu, kdy konzervativci a liberálové stáli v jednom silném proudu proti komunistům a socialistům a dokázali zformulovat politický program svobodné společnosti, která stojí na zodpovědných a iniciativních jednotlivcích, na fungujících rodinách a velkém množství malých a středních firem. Kolektivismus státních podniků i oligarchických holdingů nám byl vesměs dost cizí.

(Roman Černý)

Pak přišla chvíle, kdy jsem se od některých konzervativců dozvěděl, že jejich největšími nepřáteli jsou liberálové, neboť ti jsou jakýmisi spolucestujícími komunistů v jedné tramvaji. Nejprve se říkalo, že se to týká jen amerických liberálů, protože ti jsou na rozdíl od těch evropských hodně levicoví. A teď už několik let slýchávám, že nepřáteli na život a na smrt jsou pro „dobré konzervativce“ hlavně evropští liberálové, protože jsou „jako komunisti“, což se projevuje takřka bolševickým sociálním inženýrstvím a ekologickým fašismem. Nemohu říci, že by na tomto obrázku nebylo i něco málo pravdy. Jednak to ale považuji za přehnané, má-li jít o vyčerpávající popis evropského mainstreamu, jednak bych všechny byrokratické tendence EU nepodsouval liberalismu.

Můj stesk po starém dobrém světě, v němž konzervatismus splýval s liberalismem, je stále smutnější. Strany, které převedly naši společnost ze zaostalého státního socialismu do liberální demokracie, byly svými postoji středopravicové a liberálně-konzervativní. A naděje pro tuto zemi v této nebezpečné době je spojena s úspěchem těžce zkoušené středopravicové liberálně-konzervativní koalice. Konflikt konzervativců s liberály je tou nejméně potřebnou věcí ve chvíli, kdy čelíme náporu extremistů a populistů vedených oligarchickým holdingem a jeho bolševicky myslícím majitelem.

Představa, že v této době je nejdůležitějším politickým postojem zabránit manželství homosexuálů a prosadit do ústavy ochranu manželství muže a ženy, nejlépe hned s dodatkem o ústavní ochraně platby v hotovosti, je naprosto perverzní. Nic takového důležité není. Důležité je zbavit svět Putina, nedovolit žádnému dalšímu Putinovi získat moc a ubránit svoji zemi před extremisty a autoritáři. Důležité je ochránit svobodný svět, protože je mnohem ohroženější než „tradiční rodina“.

(Zbněk Pecák)

Nová doba překreslila mapu a není moc příjemné zvykat si na nové souřadnice. Řada konzervativců se ve svém vidění světa shodne spíše s Putinem a s komunisty než s liberály. A to je opravdu tragické. Zápasí s homosexualismem, s progresivismem, s klimatickým alarmismem a genderismus jim splývá s ideálem otevřeného světa a otevřenými hranicemi schengenského prostoru.

Dříve jsem nedokázal říci, zda jsem spíše liberál, nebo konzervativec. Připadalo mi to jako zbytečná nálepka. Individualistický liberalismus mi byl blízký v ekonomice i v řadě politických postojů, zatímco ke konzervatismu jsem měl blízko v některých hodnotových postojích. Třeba v úctě k náboženské víře nebo v odmítavém vztahu k interrupcím, ačkoli bych takový postoj nedokázal vnucovat s použitím státního aparátu ženám v tragických situacích, jako se to děje v některých státech USA.

Jestli si ale prosazovači ruského vidění světa dnes připadají jako dobří konzervativci a ponouká je to k boji s liberálním Západem, je dobré jim říci, co si o nich myslíme. Ať se přestěhují do Ruska. Konzervatismus tam pod vládou KGB a přidružené pravoslavné církve moskevského patriarchátu slavně vítězí. Z homosexuálů dělají podlidi jako ve středověku a o ochraně tradiční rodiny svědčí tamní vysoká rozvodovost. Putin by lépe ochránil tradiční ruské rodiny, kdyby neposílal jejich syny na zbytečnou smrt.

()

Dnešním hlavním úkolem není to, aby pravice bojovala s levicí. Takový luxus je nyní takřka ztracený. Nebojujeme už jako mužstva na jednom hřišti pluralitní demokracie. Bojujeme o samotné hřiště. Tedy o udržení pluralitní demokracie proti útočníkům putinovského ražení. Tyto nájezdníky, kteří připomínají mongolskou Zlatou hordu, u nás představují ANO, SPD a Trikolóra. Komplot Babiše s Okamurou za přispění údajných konzervativců, kteří táhnou s nacionalisty a proruskými extremisty v jednom šiku proti starému dobrému světu liberální Evropy, to je to skutečné nebezpečí. To je skutečné ohrožení našeho starého dobrého světa, který také umí jít dopředu a být nový.

To je totiž stále ten starý dobrý Západ, který temné síly sovětizovaného Ruska nenáviděly již v dobách mého dětství a jehož pád si přejí i dnes. V tom se nic nezměnilo, dříve jen to hlásali konzervativní komunisté, dnes už to jsou pouze sovětismem nasáklí konzervativci, kteří mi ale často spíše splývají s obyčejnými nacionalistickými a proruskými burany. Konzervatismus Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové je jistě někde úplně jinde, než dnešní buranská internacionála pod vedením důstojníka KGB Vladimira Putina.

Doporučuji, aby si přívrženci nacionalistické a putinovské internacionály přestali říkat konzervativci. Protože nenávist k individuální svobodě Západu není žádný konzervatismus. Je to prostě jenom sovětská zaostalost. Nic víc.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]