Koronavirus mezi řádky. Co všechno říká nákaza o Číně a jejím vlivu na světovou politiku

health.mil

Ilustrační foto | FOTO: health.mil

Šíření nákazy koronavirem z Číny do dalších zemí ukazuje i sílící vliv čínské komunistické strany a vlády v mezinárodních organizacích. Týká se to zejména OSN a jejích přidružených institucí. V případě krizí, jako je například současná epidemie, totiž Čína může ovlivnit, zda a jakým způsobem bude světová odborná i laická veřejnost o situaci informována.

Ukazuje to například kauza kolem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), mezivládní organizace přidružené k OSN, jež nedávno, stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO), kvůli čínskému tlaku vyloučila ze svých řad Tchaj-wan.

Z politických důvodů tak byl vyřazen ze systému jeden z nejdůležitějších leteckých uzlů v oblasti. Čína Tchaj-wan označuje za součást vlastního území, a ostrov proto podle Pekingu nemá právo mít v mezinárodních organizacích vlastní zastoupení, stejně jako je oficiálně nemá v diplomacii.

V posledních hodinách tato organizace na Twitteru zablokovala účty, které její krok kritizovaly, a to včetně účtů předních odborníků a analytiků. ICAO zároveň na svém twitteru zveřejnila varování ohledně publikování „irelevantního, kompromitujícího a urážlivého materiálu“ v evidentní narážce na právě probíhající bouřlivé debaty.

Později vyšlo najevo, že správcem účtu ICAO je bývalý čínský úředník. Blokování účtů na Twitteru dokládá zvyšující se neprůhlednost mezinárodních organizací, v nichž přebírají důležité funkce čínští úředníci.

Tyto skutečnosti, ale i samotné kroky mezinárodních organizací jsou alarmující nejen kvůli udržení stávajícího statu quo de facto nezávislého Tchaj-wanu, ale mají i přímý praktický dopad – nyní rovněž s ohledem na šíření nového koronaviru. Pokud bude Tchaj-wan vyloučen z podobných mezinárodních organizací včetně WHO, nebudou jeho zástupci moci být přítomni na důležitých jednáních a podílet se na plánování a rozhodování: Tchaj-wan tudíž nemusí být schopen rychle a efektivně reagovat na aktuální situaci.

Prezident to zařídí

Kritické hlasy zaznívají i na adresu samotné WHO. Ta ještě koncem minulého týdne označovala nový koronavirus v celosvětovém měřítku pouze za „střední ohrožení“, a teprve v pondělí hodnocení změnila na „velmi vysoké riziko v rámci Číny a vysoké riziko celosvětově“.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který je momentálně na jednání v Pekingu, podle úterního prohlášení plně důvěřuje čínské vládě, že bude schopná epidemii zvládnout. Čínský prezident Si Ťin-pching ho během úterního setkání ujistil, že sám osobně řídí veškerá opatření.

Obecná důvěra v mezinárodní organizace však klesá spolu s posilováním čínské pozice v OSN, kde si ČLR zajišťuje podporu spřízněných nedemokratických režimů, či na základě ekonomicko-politických tlaků, jak upozorňují někteří badatelé (viz též články na anglickém webu Sinopsis, zejména analýzy Andrèy Worden).

Podobně jako WHO totiž s otevřeným informováním o epidemii váhala i pekingská vláda, a podle kritiků tak nechala situaci dojít příliš daleko. Ve chvíli, kdy byl dva dny před čínským Novým rokem uzavřen jedenáctimilionový Wu-chan, ohnisko prvotní nákazy, město už mezitím podle slov jeho starosty opustilo na pět milionů lidí, kteří v rámci „největší světové migrace“ kolem hlavních čínských svátků zamířili za svými rodinami po celé Číně i v zahraničí nebo se vydali během svátečního volna cestovat po světě.

Všechno je pod kontrolou – hlavně informace

Na sociálních sítích i v médiích rezonuje i otázka, jak čínský totalitní režim a jeho přísná kontrola médií a internetu ovlivňují informovanost či neinformovanost nejen samotných obyvatel Číny, ale i světové odborné i laické veřejnosti. Snahu čínských úřadů tajit informace kritizoval už minulý týden i významný čínský novinář Čchen Ťi-ping, jehož článek byl později na čínském internetu cenzurován.

Podle Čchena před 20. lednem o viru neinformovala prakticky žádná celostátní média, což mělo za následek rychlé rozšíření neznámé mutace viru po celé Číně. Zprávy o epidemii údajně nesměly být zveřejňovány, protože ve Wu-chanu probíhalo zasedání provinčního shromáždění lidových zástupců a jednání Čínského politického poradního shromáždění.

I po 20. lednu se však zpravodajství v oficiálních čínských médiích zaměřuje především na mírnění paniky a vyzdvihování heroických činů zdravotnického personálu, bezpečnostních složek a dalších bojovníků proti epidemii. Rétorika čínského vedení má čím dál bojovnější revoluční charakter, ale zatímco „všichni, kteří nepřiznají horečku, jsou nepřátelé lidu“, jak hlásá jeden z bannerů v uzavřeném Wu-chanu, na sociálních sítích se šíří nejrůznější zvěsti.

Politika strany nad veřejným zájmem

Lze tedy hovořit o četných pochybeních, kterých se čínské úřady v prvních týdnech po objevení nákazy dopustily, zejména když bránily médiím i zdravotníkům zveřejňovat relevantní informace. V zájmu utajení také až do 20. ledna neměly wuchanské nemocnice testovací sady, a vzorky se údajně posílaly do laboratoře v Pekingu, což zabralo až pět dnů.

Mezi 10. a 20. lednem tak nebyly hlášeny žádné nové případy nákazy, situace však byla ve skutečnosti jen informačním vakuem a v posledním týdnu počty rostou téměř geometricky. Na vině je v tomto případě nepochybně čínský totalitní systém, v němž se drobní úředníci a personál bojí udělat samostatná rozhodnutí a musejí čekat, až se vše schválí na těch nejvyšších místech, jak potvrdil ve svém televizním vystoupení wuchanský starosta Čou Sien-wang a jak ve svém komentáři pro deník Referendum popsala sinoložka Olga Lomová.

Pekingská vláda je pod enormním tlakem, jelikož doslova celý svět napjatě sleduje, jak se země sedmnáct let po rozsáhlé epidemii SARS, jež Čínu ochromila na dlouhé měsíce, s novou epidemií nebezpečného koronaviru vypořádá. Jak upozorňují mnozí pozorovatelé, svět se od roku 2003 rapidně proměnil a samotná Čína je v mnoha ohledech zcela jinou zemí, než byla na počátku milénia. Epidemie bude také nepochybně mít mnohem horší ekonomické důsledky.

Netopýři na talíři

Obecná nedůvěra mezi vládou, institucemi a občany, stejně jako masivní cenzura médií a internetu mimo jiné nahrávají šíření hoaxů a fám, zatímco úřady postihují lidi, kteří šíří relevantní informace, a jejich příspěvky mažou.

Internetem i médii například proběhla informace, že zdrojem nákazy je specifický druh netopýrů, které Číňané pojídají. Toto tvrzení bylo ilustrováno virálním videem mladé ženy pojídající celého netopýra – video ovšem pocházelo z kulinářského cestovatelského pořadu a bylo natočeno již před epidemií na tichomořském ostrově Palau.

Odborníci potvrzují, že původním nositelem viru zřejmě (podobně jako u SARS) skutečně byl čínský druh netopýrů, není však zřejmé, jak došlo k přenosu na další nositele a dále na člověka. Je nicméně málo pravděpodobné, že by k nakažení mohlo dojít pojídáním tepelně upraveného zvířete.

Podobné hoaxy ve výbušném prostředí sociálních sítí v posledních dnech podněcují protičínské nálady, které jsou v mnoha částech světa tradičně silné a narůstají vždy ve vypjatých situacích. V posledních dnech na ně upozorňují média zejména v zemích s větší čínskou komunitou, například ve Velké Británii či Kanadě.

Silnou nedůvěru k čínské vládě doma i v zahraničí navíc Peking opakovaně sám prohlubuje svými kroky.

Falešná nemocnice a americké spiknutí

Když například čínská stranická média zveřejnila fotografii údajně první budovy chuošenšanské nemocnice, kterou se vláda rozhodla během několika dní vystavět v postiženém Wu-chanu, byla fotografie rychle zpochybněna. Uživatelé internetu budovu našli na identických obrázcích kolujících již delší dobu po síti.

Mnohem závažnější jsou však dosud neprokázané spekulace, které naznačují, že nový koronavirus mohl být uměle vytvořen a mohl uniknout z jedné z wuchanských vojenských laboratoří. Tuto možnost naznačilo např. Rádio svobodná Asie, které minulý týden zveřejnilo videoreportáž čínské státní televize CCTV z roku 2018 informující o „objevení nového typu koronaviru“ čínskými vědci.

Článek ve Washington Post dále cituje bývalého důstojníka izraelských tajných služeb Danyho Shohama, který označil wuchanský virologický institut, jediné pracoviště v Číně, které má oprávnění nakládat se smrtícími viry, za laboratoř zapojenou do tajného programu čínské armády pro vývoj biologických zbraní.

O propojení civilní a vojenské sféry v Číně již byla publikována celá řada studií a není pochyb o tom, že biologické laboratoře, jako jsou ty ve Wu-chanu, podobné výzkumy mohou provádět. Je ovšem otázka, jak by došlo k úniku nebezpečného materiálu, a jeví se to jako málo pravděpodobné.

Zajímavé je, že tyto spekulace šíří přes sociální sítě velmi často sami Číňané. Stejně tak se podle Washington Post už dříve na čínském internetu začaly šířit fámy, které pro změnu považovaly virus za konspiraci ze strany Spojených států. Američtí vědci ostatně také již dříve na koronavirech (právě ve spolupráci s čínskými specialisty) pracovali.

Bude hůř

V příštích dnech lze očekávat rapidní zhoršování situace. Podle dostupných informací jsou v současnosti v čínských nemocnicích desetitisíce osob, které prokazatelně přišly do kontaktu s infekcí a čekají na otestování. Reportáže přímo z Wu-chanu, jako například ta od agentury Reuters, ukazují, že čínské nemocnice nemají kapacity, aby lidi umisťovaly do karantény, nebo alespoň hospitalizovaly.

Týká se to hlavně nemocných v samotném Wu-chanu a přilehlé provincii Chu-pej, kde je nakažených nejvíce. Mnozí se dokonce ani po dvou i více týdnech symptomů nedostali ani k testování, které by u nich potvrdilo nákazu novým koronavirem.

Nemocnice jsou přitom neustále přeplněné a představují „ideální“ prostředí k nákaze, zatímco zdravotnický personál se mnohdy hroutí. Je zřejmé, že ani uzavření Wu-chanu a celé provincie Chu-pej – které tak jako tak přišlo pozdě – nemůže zabránit šíření epidemie do Číny a zbytku světa. Okolní země postupně omezují spojení s Čínou a mnohé vlády zajišťují zvláštní charterové lety, aby dostaly své občany zatím alespoň z Wu-chanu, který v tuto chvíli připomíná město z post-apokalyptických filmů.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner