Česká koruna se dostala na svou nejsilnější úroveň za posledních více než deset let. Její hodnota dokonce prolomila hranici 24 korun za euro. Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, se „měna utrhla“ a optimismus je poněkud přehnaný. V rozhovoru pro deník FORUM 24 říká, že se zcela nenaplnily černé scénáře energetické krize a dopadů války na Ukrajině. Vysvětlil také, že se posilující hodnota koruny nemusí promítnout do snížení cen dováženého zboží. Koruna se ale podle něj stala přitažlivější pro investory.

Jak to, že česká koruna tak posiluje? Dá se to považovat za překvapivé?

Myslím si, že se to za překvapivé trošku označit dá. To, že tu byly nějaké dobré zprávy v souvislosti s českou ekonomikou a českou korunou, to je bez pochyby. Znamená to, že se jistý impuls k posílení dá vysledovat v datech, ale že by to bylo až tak mohutné, že by nás to dotlačilo až k té dvacet čtyřce nebo i pod ni, to si myslím, že čekal málokdo.

A čím je to tedy způsobeno?

Pokud bych měl stručně vyjmenovat, co se za tím dá vidět, co má skutečně nějaké opodstatnění, tak obecně vidíme, že trh přehodnocuje názor na politiky centrálních bank, jak americké, tak evropské. Trošku se snižují sázky na to, jak vysoko jejich sazby zamíří, čímž se činí méně atraktivní i euro i dolar a následně hledá kapitál uplatnění jinde včetně české koruny. To je jeden, byť obrat není o sto osmdesát stupňů.

Druhý faktor, který vstupuje do hry, je, že nyní globálně klesají obavy o vývoj celosvětové ekonomiky a ostatně i například ohledně dopadů konfliktu na Ukrajině, a to, i jak daleko to všechno může zajít a jak dramatická situace nás čeká. V momentě, kdy se děje něco takového, tak většinou kapitál opouští typické bezpečné přístavy jako je Amerika, Švýcarsko a hledá uplatnění jinde. To znamená, že je schopen nést i trochu rizika, což pomáhá právě české koruně jako jedné z těch více rizikových měn.

Jako další důvod v pořadí bych určitě jmenoval, že energetická krize v Evropě zatím nenaplňuje černé scénáře, a to i přičiněním počasí, politických kroků a také přílivem zkapalněného plynu. To znamená, že se Evropa bez ruského plynu obejde minimálně pro tuto chvíli o něco snáze, než se trh obával, což je lepší vyhlídka i pro průmysl jako takový. Česko je průmyslová země, takže je to dobrá zpráva i pro nás.

V neposlední řadě bych vypíchl, že Česká národní banka sice trvá na tom, že je rozhodnuta sazby dál nezvyšovat, ale zaznívají tam na poměry nové bankovní rady docela silně signály o tom, že ani nezvažuje, že by šla se sazbami níže, což je pro korunu příznivé. Zároveň ČNB hodně tvrdošíjně opakuje, že je ochotná a připravená korunu podpořit. Podpora v tuto chvíli pravděpodobně neprobíhá, ČNB neintervenuje, nenakupuje korunu, ale to, že stále deklaruje tuto připravenost a ochotu, je pro naši měnu také pozitivní.

Toto jsou faktory, podle kterých by člověk čekal, že koruně pomohou, nicméně musím zopakovat, že bych nečekal, že by to byly tak silné zprávy, aby korunu dotlačily na takové úrovně. Toto jsme dlouho neviděli a realitou zůstává, že vyhlídky české ekonomiky úplně růžové nejsou. Koruna se teď trochu utrhla a myslím, že je optimismus trošku přehnaný.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Myslíte, že se situace zase obrátí?

Myslím si, že se nějaká korekce dá očekávat. To znamená, že nedávný pohyb, který nyní trval pár týdnů, to trošku přepískl. Čekal bych, že přijde nějaké vystřízlivění. Těžko hádat denní kurz koruny, ale myslím, že by patřila o pár desetníků na slabší úrovně, než aktuálně je.

V jakém časovém horizontu by to podle vás mohlo proběhnout?

Nečekal bych, že za čtvrt roku bude koruna tak silná jako je teď. Ale myslím, že vystřízlivění přijde dříve. Hádal bych, že kolem té dvacet čtyřky nevydržíme déle než v řádu týdnů. To je můj tip. Znovu musím zmínit, že odhadovat pohyby kurzů na den i týden přesně je hodně divoká disciplína.

Jak to souvisí s faktem, že měny sílí i v jiných zemích, například v Polsku a Maďarsku?

Obvykle se pohybujeme zhruba v tandemu s podobnými měnami, jako je právě polská a maďarská. Globální vlivy, které jsem jmenoval jako například globální averze k riziku, tak to ovlivňuje ty tři měny podobně. Stejně jako přehodnocení výhledu na měnovou politiku ECB a Federálního rezervního systému. To by mělo mít podobný efekt. Nicméně realita je, že se koruně od vypuknutí pandemie daří znatelně víc než například polské nebo maďarské měně.

Částečně v tom budou působit globálnější vlivy, ale nejde si nevšimnout, že zde jsou i česká specifika.

O jaká česká specifika jde?

Jednak si myslím, že je pro nás specifické to odhodlání, kapacita a schopnost centrální banky případně intervenovat na devizovém trhu. Toho jsou schopny do nějaké míry všechny centrální banky, ale česká je známá tím, že má devizové rezervy skutečně masivní a zároveň je jedna z mála, která takto otevřeně s touto možností rétoricky operuje. Pokud jsem správně zaznamenal, tak polská ani maďarská to rétoricky nezdůrazňují a i kdyby, tak nemají tak masivní devizové rezervy, takže je otázka, jestli by jim to trh vůbec věřil, že k tomu nástroji budou ochotny sáhnout.

Druhá věc, která může hrát roli specificky ve prospěch koruny, je, že my jako ekonomika i z pohledu nižšího zadlužení i nějaké dlouhodobější perspektivy jsme asi jedním z bezpečnějších přístavů v rámci našeho regionu, než jsou zbylé dvě země. Dá se tedy možná říct, že v očích investorů je česká ekonomika považována za institucionálně předvídatelnou a má ekonomicky silnou rovnováhu. Takže možná v rámci regionu, když nás investoři srovnávají s Maďarskem nebo Polskem, tak se můžeme zdát jako menší „gamble“ než Polsko a Maďarsko.

Může mít posilující koruna význam pro zahraniční trh a mezinárodní obchod?

V tomto ohledu je to dvousečná zbraň. Záleží na tom, co konkrétně vy jako zahraniční aktér s českou ekonomikou chcete mít co dočinění. Pro nějaké transakce může vyhovovat silnější měna, pro jiné slabší. Co se dá spíš považovat za univerzálně lákavé nebo dobré, je, pokud měna neprochází divokými výkyvy. Samozřejmě je to horší, když jsou výkyvy směrem k oslabení, protože to většinou reflektuje nějaké vnitřní nerovnováhy.

Myslím, že těžko obecně říct, jestli finančnímu trhu vyhovuje koruna spíš silná nebo slabá. Co se dá říct, je, že pozici České republiky z mezinárodního pohledu vylepšuje to, že se česká koruna zdá být minimálně v tuto chvíli docela dobře odolná vůči turbulencím, které se kolem nás dějí. To si myslím, že platí univerzálně a atraktivitu Česka i měny to zvyšuje.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

Jak posilování koruny souvisí s inflací?

Na jednu stranu inflace ovlivňuje typicky kurz měny. To znamená, že v tomto směru funguje kauzalita. Je to obvykle dáno tím, že v reakci na inflaci se očekává reakce Centrální národní banky. To se následně propisuje do kurzu měny. Překvapivě vysoká inflace například může finanční trh dovést k přesvědčení, že se dá pravděpodobně čekat razantnější reakce centrální banky tím, že zvýší úrokové sazby. Pokud toto finanční trh čeká, tak ví, že se zvýší atraktivita té konkrétní měny, protože bude dobře úročená a následuje její posílení. To je směr od inflace ke kurzu a existuje i vazba opačná. Pokud kurz posiluje, tak za předpokladu, že se jedná o ekonomiku, která významné množství zboží dováží, což Česká republika jednoznačně je, teď je to docela žhavé, pokud jde o energetické suroviny, to znamená, že se nakupované zboží ze zahraničí jeví z českého pohledu jako levnější. Silná měna tedy snižuje domácí inflaci.

Mohli bychom tedy čekat například zlevnění potravin nebo jiného běžného zboží, které se do Česka dováží?

Obecně to tímto směrem jednoznačně působí. Druhá věc je, že to nemusí být tak silné, aby to spotřebitel měl možnost zaznamenat, a to je i tento případ. Když se podíváme na nedávné posílení, tak pro zjednodušení, pokud jsme udělali například padesát haléřů z pětadvaceti korun, co zhruba stojí euro, jde o posílení o jednu padesátinu, což jsou zhruba dvě procenta. Například do potravin samozřejmě něco z dovozu vstupuje, ale v cenách se odrážejí i mzdy, transport, distribuce a tak dále. To znamená, že jde o malý podíl té dovážené složky, která zlevnila například o pouhá dvě procenta.

Nejde tedy o pohyb, u kterého bychom mohli čekat, že nějak poznáme na cenovkách v obchodě a už vůbec ne tím, že by se začalo zboží zlevňovat. V podstatě nejspíš o něco málo mírně můžeme očekávat, že bude zboží zdražovat, protože inflace je nadále divoká. Rozhodně bych nečekal, že na základě nedávného posílení koruny, i kdyby se udrželo, je docela možné, že se neudrží, se začnou přepisovat cenovky směrem dolů.

Snáz je něco podobného poznat jednoduše na cestě na dovolenou, kdy vše, co se chystáte na dovolené utratit, konvertujete z korun do eura nebo dolaru, takže tam je efekt bezprostřední a kompletní. Dovolená vám za posledních pár týdnů z zlevnila o dvě procenta.

Měli by nyní tedy Češi vyměňovat eura do zásoby?

To by bylo hodně odvážné doporučení. Musíme si uvědomit, že i v případě, že se vám spekulace povede a naplní se to, co jsem říkal, že je nyní koruna silnější, než bude za několik týdnů, tak zas tak velký obnos neušetříte a zároveň se tím vystavujete riziku, že když se to nepovede, tak o stejný obnos přijdete. Není to chybná úvaha, ale mně to připadá podobné jako mánie řidičů, včetně mě, kdy pozorně sledujeme ceny pohonných hmot a realita je taková, že na plné nádrži ušetříte pár korun nebo desítek korun, a je otázkou, zda za to ta pozornost, kterou jste tomu musela věnovat na cestě, stála.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Mění to nějak situaci, kdy analytici a ekonomové říkají, že by pro Česko v momentální době vysoké inflace nebylo výhodné přejít na euro?

Nemyslím si to. Rozumím debatě o přijetí eura a neřadím se mezi striktní zastánce nebo odpůrce, ale myslím si, že se opravdu nedá argumentovat tím, že je inflace nyní v Česku vyšší než například v eurozóně. Jednak z toho důvodu, že eurozóna je obrovský spolek zemí a záleží, na koho se díváte. Eurozóna jako taková má nižší inflaci, než ji má Česko, ale to je dáno tím, že do evropského průměru vstupují velké země jako je Německo nebo Francie, které z úplně jiných důvodů nemají tak velký problém s inflací a stahují průměr dolů. Když se podíváte na země, které nám jsou podobnější například na po pobaltské země, postsocialistické, Litva, Lotyšsko, Estonsko, zjistíte, že mají inflaci vyšší než my. To znamená, že je evidentně euro od inflace neochránilo žádným způsobem.

Druhá věc je, že v momentě, kdy už s inflací bojujete, tak jediný účinný nástroj, který proti ní známe, jsou kroky centrální banky jako zvyšování úrokových sazeb nebo případně devizové intervence. Skutečně si nedokážu vysvětlit, jak by nám v tuto chvíli pomohlo, kdybychom měli politiku Evropské centrální banky. Úrokové sazby bychom měli podstatně níže, než je máme teď, s inflací bychom pravděpodobně měli stejný nebo větší problém, což vidíme na Pobaltských zemích a jediný rozdíl by byl, že bychom s tím nemohli absolutně nic udělat, protože bychom nemohli zvýšit úrokové sazby. A pro ilustraci, například to, že se České národní bance podařilo vyššími sazbami podařilo zastavit hypoteční mánii a masivní nákupy nemovitostí, to znamená, že působí proti cenám nemovitostí, tak to už je třeba efekt něčeho, co ČNB udělala a co bychom nemohli udělat, kdybychom byli na euru.

Neumím si představit, jak by nám mohlo euro pomoci. Jediný rozdíl by v tuto chvíli byl, že bychom měli nižší úrokové sazby. Pokud se ekonomická teorie posledního století nemýlí, nižší úrokové sazby by znamenaly vyšší inflační tlaky a jediný výsledek by byl, že by inflace pravděpodobně byla o něco vyšší a nemohli bychom s ní nic udělat.