Andrej Babiš (ANO) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Všichni si byli vědomi střetu zájmů Andreje Babiše. Nikdy nebylo pochyb, že stále řídí Agrofert a je konečným příjemcem peněz ze svých firem. Kdo otevřel oči, viděl, že sobě na míru organizuje dotace, vládní pobídky a další tak, aby z nich měl co největší prospěch. Ačkoliv to jako předseda vlády usilovně popíral, zveřejnění konečné zprávy z auditu ukončilo jeho hru na schovávanou.
LOTR prorokem
Můžeme polemizovat o termínu korupce, který míval jasný význam. Předpokladem korupce byly dvě strany, podplácený (například představitel státu) a podplácející (například příjemce dotace). Andrej Babiš tyto dvě strany ovšem shrnul do jedné osoby. On sám sobě dotace přiděluje i čerpá, je zároveň podpláceným i podplaceným bez poskytnutí hmatatelného úplatku. Andrej Babiš se svým profikorupčním hnutím dokázal minimalizovat náklady a maximalizovat výnosy korupce, a převedl ji na novou, obludně vysokou úroveň. Babišovým vynálezem je český korupční incest.
Podle zprávy Evropské komise Andrej Babiš v České republice ovlivňuje kontrolní systémy, jejichž posláním je obrana proti zneužívání peněz daňových poplatníků evropských i českých. To ale není dostatečně přesné vyjádření. Nejen Babiš osobně, ale téměř všechny články státní správy ať přímo či nepřímo zabezpečují a kryjí dotační parazitismus firem vlastněných premiérem. Podle předsedy ODS Petra Fialy musí způsobené škody vymáhat na koncernu Agrofert vláda, a není možné, aby premiérův dotační byznys platili čeští daňoví poplatníci.
Netušil jsem, že člověk tak dlouho působící ve vrcholné politice jako předseda ODS si může zachovat idealismus natolik vysoký. Jaká že vláda bude vymáhat škody? Ta, která záměrně ignoruje, že u téměř všech kontrolovaných dotací nesplňují firmy ve vlastnictví premiéra podmínky pro jejich přidělení? Pro příklad si uveďme PENAM. Neinovativní technologie, v koncernu už používaná v jiné firmě, dostala sto milionů korun, ačkoliv ve výrobě toustů má Babišovo impérium v České republice téměř monopol. Státní úředník si zdůvodní přidělení dotace, je-li jeho premiérem osoba ve střetu zájmů, a nikdy je nevymáhá.
John Ronald Reuel Tolkien ve svém nesmrtelném díle The Lord of the Rings vložil přemítajícímu Frodovi do úst: „Jsou věci, které čas nenapraví, některé rány zasáhly příliš hluboko.“ Prorocká slova, platná ve Středozemi i ve střední Evropě.
My totiž budeme premiérovi ze státního rozpočtu hradit i právní zastoupení, aby to nemusel platit jeho Agrofert. Ten zastává tezi, že nemá s Babišem nic společného a na dotace má nárok. Holding bude ruku v ruce se zakleknutými státními úředníky celou kauzu záměrně protahovat, i když je už jasně prohraná. Proti konečné verzi auditní zprávy není odvolání, ale je možno ji rozporovat u evropského soudu v Lucemburku. Lze oprávněně předpokládat okamžitou stopku proplácení EU fondů, národních dotací a vyloučení z veřejných zakázek? Začne snad soudní vymáhání neoprávněně vyplacených dotací či soudní stíhání úředníků, ignorujících své povinnosti? Hrozí komukoliv reálně jakékoliv nebezpečí?
Hrana zvoní zejména úvěrujícím bankám
Jde o všeobecně známé skutečnosti, ale není zbytečné si je připomínat. Konečný verdikt Evropy znamená možnost trestního stíhání pro každého úředníka, politika, kohokoliv oprávněného, kdo připojil či ještě připojí svůj podpis pod nové dotace pro Agrofert. Ti všichni by mohli a měli být v budoucnu trestně stíháni za zneužití pravomoci úřední osoby a další trestné činy. Agrofert dle Evropské komise by nadále neměl z veřejných peněz pobírat nic, dokonce ani takzvaně nárokové zemědělské dotace na hektar plochy či kusy chovaného dobytka.
Vraťme se ještě jednou k Tolkienovi. Pamatujete si závěr poslední epické bitvy ve filmu Návrat krále? Stejně jako se bortí půda pod nohami skřetů a propadající se zem je v houfech pohlcuje, tak budou ztrácet jistotu a beztrestnost celé řady lidiček, poslušně posluhujících Andreji Babišovi. On na rozdíl od Saurona, románového pána zla, nezahyne v troskách svého sídla. Obávám se, že ujde i zaslouženému trestu.
Babiš politik to může ustát, ne tak ale jeho násilně přebírané a budované impérium, Agrofert. Brouci finančníci v bankách financujících holding Agrofert si zoufale mnou upocené krovky a usilovně studují zveřejněnou zprávu. Agrofert má podle poslední zveřejněné závěrky v souhrnu zhruba 15 miliard dlouhodobých a 27 miliard krátkodobých úvěrů, nemluvě o téměř 7 miliardách závazků z leasingů a 20 miliardách závazků z obchodního styku.
Auditoři definitivně potvrdili, že premiér stále ovládá společnosti jím vlastněné a protiprávně čerpající dotace. Účast bank na financování jeho firem porušuje Evropskou směrnici proti praní špinavých peněz, proto banky musí všechny úvěry zesplatnit a zároveň by měly i všem firmám holdingu zrušit účty, a to neodkladně, protože audit je ukončen a schválen. Čím déle to budou odkládat, tím tvrději postihne zodpovědné manažery nejvyšší vedení bank. Není jim co závidět.
Kde bere Babiš finance?
Platby holdingu za dotace byly vyjmuty z financování a ČR nepožádala o jejich proplacení. Není co napadat u Evropského soudu, proto je válečný Babišův pokřik o soudech jen mlácením prázdné slámy. Všechny dotace byly předsedovi vlády proplaceny z českého rozpočtu. Natvrdo řečeno, zaplatil je český daňový poplatník ze svých daní, které nemohly být použity tam, kde jich je potřeba.
Musíme zmínit ještě jeden fakt – blokovou výjimku schválených EU dotací. Jinak řečeno výjimku z veřejné podpory. Jakmile Evropská komise libovolnou dotaci označí za protiprávní a neproplatí ji, je tato dotace o tuto výjimku připravena, a nelze ji tudíž proplatit ani z národního rozpočtu. Jelikož ČR neměla EK předběžně schválenou výjimku z veřejné podpory, nemůže ani proplácet žádné protiprávní dotace z národního rozpočtu. Ale přesto je proplácí.
Už jsme si doložili soustavné překračování zákonů uctivými služebníčky premiéra, oficiálně zaměstnanými coby státní úředníci. Dá se věřit slovům jeho nejbližších? Lze důvěřovat zdůvodnění navýšeného rozpočtového schodku státního rozpočtu z 320 na 500 miliard? Můžeme se spolehnout na státní správou zveřejňované údaje? Skutečně byly prostředky vynaloženy na boj s pandemií, snížení daňového zatížení zaměstnanců, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, případně do zdravotnictví, zejména na testování a vakcinaci?
Já osobně bych nezpochybnil snad jen tvrzení Aleny Schillerové, že na financování státního dluhu bude v letošním roce potřebovat 728,4 miliardy korun, ačkoliv na sklonku roku 2020 předpokládala o 182,1 miliardy méně. Jakákoliv data poskytnutá mafií, ovládající státní správu, nejsou důvěryhodná a bude je možno ověřit a uvést na pravou míru až po vítězných volbách a převzetí státu od těch, kteří se jej násilně zmocnili.
Úspěšný manažer a politik?
Z čeho povstal Babiš? Skutečně jej stvořilo politické Palermo, proti kterému hrdinně povstal, jak tvrdí? Nebo jen zneužil znechucení občanů, aby převzal stát a čerpal dotace? Nejasné jsou pohnutky vedoucí jej ke vstupu do politiky, nemalujme si je ale příliš jásavými barvami.
Stejně neprůhledná je i minulost finančních počátků Andreje Babiše. Sbíráním tenisových míčků, škudlením diet nebo nezištnou pomocí spolužáků z dětských let mohl jen těžko započít svou cestu finančního žraloka, budujícího chemicko-potravinářský holding.
Poměrně úspěšně se mu dařilo během jeho politického působení halit financování své i fiskální politiku země. Dnes ale stále jasněji na obzoru vystupují strže a srázy.
Radek Pokorný, právník a lobbista celá léta pracující pro Babiše, řekl: „Babišovo působení v politice je neštěstí pro něj samotného, pro jeho rodinu, pro holding Agrofert i pro tento stát.“
Přiznejme si, že na štěstí Babiše, jeho rodiny, ani Agrofertu valné většině obyvatelstva České republiky nesejde ani za mák. Ale stát, to je něco jiného. Stát jsme my, občané. A naším štěstím bude, až se zbavíme Babiše i všech, kteří byli ochotní s ním kolaborovat v neprospěch státu, všech jeho obyvatel a naší budoucnosti.
