Košíkář Petr Král FOTO: Petr Král / se souhlasem
FOTO: Petr Král / se souhlasem
ROZHOVOR/ Petr Král se věnuje tradičnímu řemeslu, kterým je košíkářství. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné prozradil, co ho k této činnosti přivedlo, jací klienti jeho služby vyhledávají či které výrobky vytváří v souvislosti s Velikonocemi.
Jak jste se ke košíkářství dostal? Šlo například o rodinnou tradici?
Když jsem škole, kde jsem se jako dyslektik pohyboval v rozmezí od jedničky do pětky, uvažoval o svém budoucím povolání, tak mi bylo učitelem doporučeno, abych se snažil využít své výtvarné nadání. V době komunismu však a lepší řemesla protekčně obsazována. Moje babička dělala jako pracující důchodkyně v košíkárně, tak jsem tam zašel. Pan vedoucí znal mého pradědečka, který také košíkařil. Přestože tam tehdy přijímali jen ženy, tak mě nakonec vzali a mě to řemeslo velmi zaujalo.
Výrobky košíkáře Petra Krále FOTO: Petr Král / se souhlasem
FOTO: Petr Král / se souhlasem
Jaký byl váš další vývoj v rámci tohoto řemesla?
Snažil jsem se v oboru dále vzdělávat. Navštěvoval jsem tedy knihovny, kde jsem sháněl dostupnou literaturu. Dále jsem studoval různé staré koše a učil jsem se řemeslo poznávat nad limit, který byl ve škole. Po roce 1989 se doba změnila a najednou se uzavřený socialistický trh začal otevírat. Myslel jsem si, že jako košíkář budu chodit do práce a na další melouchy a v pohodě se tím budu živit. V oboru však byla velká konkurence. Vedení společnosti nebylo schopno reagovat na tu změnu. Neměli kapacity mentální, lidské ani technologické. Já jsem pak tedy vystřídal jiné profese a ve volném čase jsem pletl koše.
V té době jsem se v oboru zdokonaloval. V samostatném podnikání jsem ale neměl vzor a oporu. Doba internetu však otevřela nové možnosti. Najednou se začalo objevovat více zakázek. Většinou to současně byly také výzvy, jelikož jsem měl objednávky i na koše, které jsem v životě nedělal. S koníčka se ale stal kůň a dnes je to moje hlavní činnost. Když podnikáte, tak máte dva druhy zákazníků – stálé a známé. Každý si nabalí svou klientelu, aby nemusel mít strach, že nebude mít práci.
Co všechno v současné době vyrábíte?
Já říkám, že košíkaření je sezónní činnost. To znamená, že v létě dělám například košíky na houby, v zimě na dříví. Nyní mám speciální požadavky na Velikonoce. Mezi mé klienty patří například zoologická zahrada, kam dlouhodobě vyrábím proutěné koše. Vytvářím také výrobky pro filmaře. Pravidelné zakázky dělám třeba pro muzea.
Vyrábíte tedy podle konkrétní zakázky, podle přesně stanovených parametrů?
Ano, přesně tak.
Výrobky košíkáře Petra Krále FOTO: Petr Král / se souhlasem
FOTO: Petr Král / se souhlasem
Vedete také košíkářské kurzy a výuku pletení. Jaký je o to zájem? Může k vám přijít i úplný začátečník?
Poptávka je, lidé to berou jako zážitek. Jezdí za mnou s tím, že si to chtějí vyzkoušet. Pletení je fyzicky docela náročné. My se těm lidem věnujeme a snažíme se v nich probudit šikovnost. Jsme otevřeni všem věkovým kategoriím, které chtějí poznat řemeslo. Nedávno za mnou byly šestileté děti s babičkou a dědečkem.
Právě slavíme Velikonoce. Jaké speciální výrobky tedy připravujete k těmto svátkům?
Na Velikonoce jsou to výrobky s tradiční symbolikou. Vyrábím tedy velká vajíčka, věnce a taky například králíky. Na Mělníku lidé můžou vidět třeba Boba a Bobka, kteří vítají turisty. V Nymburku pak třeba velký velikonoční věnec.