Veřejně pronesená slova prezidenta republiky, pronesená při návštěvě Srbska, už nejsou jen hloupým plácáním starého a nemocného muže. Už není čas se jim pouze smát. Miloš Zeman evidentně rozehrál mnohem větší hru než obvyklou klauniádu s provokativními výroky.

Dnes a denně se ukazuje, že prezident má plán a podle něj koná a hovoří. Vše jako by směřovalo nejprve k testíkům a následovně k potvrzení, jak silnou pozici Zeman ve státě má. A vše evidentně směřuje k jednomu – k vytvoření sice neústavního, ale fakticky funkčního prezidentského systému.

Naše ústava něco takového samozřejmě zapovídá. Jenže Miloš Zeman si různými úkroky stranou a vysmíváním se ústavním zvyklostem buduje pozici. Jak silnou, ukáže jeho současné zneužívání problému Kosovo. A je nesporné, že ústava, která byla psána s předpokladem morální integrity hlavy státu, mu nakonec prostor dá.

Když Zeman prohlásil, že má rád Srbsko a Srby, a nemá rád Kosovo, byl to jen jakýsi zkušební výstřel. Něco, co vypustíte, abyste se dozvěděli, jak se zachová nepřítel. A nepřítelem prezidenta jsou všichni, kteří a) s ním nesouhlasí a dovolí si mu oponovat, b) mohou nějakým způsobem jeho pozici oslabit. Je vcelku symptomatické, že jde primárně i osoby, které jasně plédují za demokratické principy.

Následují slova o tom, že Zeman po návratu do ČR bude iniciovat revokaci rozhodnutí vlády ČR o Kosovu. To už je zcela cílená palba a vzkaz jeho podporovatelům: Nyní se bude hrát vysoká hra. Hra o převzetí kompetencí, které prezidentu nepatří a ani by neměly.

Lidově řečeno – Miloš Zeman si v posledním roce doslova natírá premiéra Babiše na chleba. Postupně mu Andrej, zdánlivě neotřesitelně silný, kývá na vše a je mu úplně jedno, že sám je za hlupáka. Stejně tak je mu jedno, že prezident mu veřejně krade právě ty kompetence.

Pokud tedy Zeman skutečně udělá to, co prohlásil, bude mít premiér veliký problém. Především jde o to, že prezident vlastně bude rozhodovat o zahraniční politice státu. A to zcela v rozporu s politikou této, sice pitomé, ale v tomto ohledu konzistentní vlády. Dále jde o to, že podlehne-li Babiš, Miloš Zeman dostane nikoliv de iure, ale de facto, pravomoci řídit stát.

A o to mu jde. Chce se co nejvíc podobat vzorům, tedy prezidentům Ruska a Číny. Což znamená, že se pomalu vyrovnává hlavám států, které si s demokracií vytírají rectum. Pokud tedy Zeman vyhraje a vláda premiéra Babiše postoj ke Kosovu revokuje, budeme na prahu prezidentského sytému.

A kromě toho se jasně ukáže, jak je velkouzenář Babiš ve skutečnosti slabým premiérem. Jak není schopen ukočírovat ani svá ministerstva, ani koaliční. Jak není s to koalici udržet. Jak vlastně není schopen vládnout naší zemi. A tak nastoupí Miloš Zeman, protektor Česka a lidumil. Odporné, že?