Klíčovým potravinářským podnikům Agrofertu se loni dařilo. Největšímu českému zpracovateli masa Kostelecké uzeniny a největšímu výrobci mléka Olma významně stouply zisky a navíc si mohou přilepšit dalšími stomilionovými dotacemi. Pokud dopadne dobře evropský audit.

Společnosti Kostelecké uzeniny a Olma zveřejnily výroční zprávy za rok 2018, o kterých informovala ČTK (23.7. 2019). Spolu s Vodňanskou drůbeží a pekárnami Penam jsou vlajkovou lodí potravinářské divize Agrofertu. Se sloganem výroby „z pole až na vidličku“, 59 výrobními závody a 16,5 tisíci zaměstnanci je Babišův holding největším hráčem na domácím trhu v potravinářském oboru.

Zmíněným dvěma firmám vůbec neuškodil vklad holdingu do svěřenského fondu v únoru 2017, přesně naopak. Může však být o poznání hůř, pokud se prokážou závěry auditorů Evropské komise, kteří zjistili pokračující střet zájmů Andreje Babiše. Pokud by premiér přesto zůstal v politice, přišly by (nejen) tyto podniky ze skupiny Agrofert o už přislíbené nemalé investiční dotace, což by zastavilo jejich expanzi.

Kostelecké uzeniny: Příslib 203 milionů dotací

Kosteleckým uzeninám se loni meziročně zvýšily tržby za prodej řeznického a uzenářského zboží o jedno procento na 5,35 miliardy korun a zisk zvýšily o polovinu na 119,5 milionu korun. Co je však zvláště pozoruhodné, firma ke konci loňského roku evidovala souhlasy či přísliby dotací či investičních pobídek v celkové výši 203 milionů korun.

Státní zemědělský a intervenční fond v gesci Ministerstva zemědělství přislíbil dotace na vývoj nových postupů při krájení a balení masných výrobků za 49,3 milionu korun, na optimalizaci bourání vepřového masa za 75 milionů korun a na inovace výroby tepelně opracovaných masných výrobků pasterizovaných v obalu za 70,1 milionu korun. Dalších 8,5 milionu slíbilo vyplatit Ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Tyto prostředky jsme zatím neobdrželi. V tuto chvíli nemáme od úřadů žádné bližší informace. I bez toho však sami masivně investujeme,“ sdělil ČTK k současné situaci mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Evropské peníze se přitom proplácejí zpětně.

Olma: Příslib 179,5 milionu dotací

Podobně se dařilo mlékárenskému gigantu Olma. V loňském roce zvýšil zisk o 40 procent na 134 milionů korun a vykázal celkové tržby 3,4 miliardy, zhruba ve stejném objemu jako v předchozím roce. Olomoucká mlékárna upevnila pozici jedničky na trhu s čerstvým mlékem a lídra v segmentu jogurtů a ostatních zakysaných výrobků a dezertů.

I tato společnost v posledních letech masivně investuje, přičemž značnou část nákladů pokrývají dotace. Státní zemědělský a intervenční fond jí přislíbil na tři projekty celkem 179,5 milionu korun. 75 milionů z toho padne na novou linku na výrobu přírodních pařených sýrů, jimiž chce mlékárna do roku 2020 rozšířit své portfolio mléčných výrobků.

O něco hůře se dařilo dalšímu obřímu producentovi z holdingu, společnosti Vodňanská drůbež. Celkové tržby jí loni stouply na 5,8 miliardy korun, ale zisk mírně poklesl na 139 milionů. Největší zpracovatel kuřecího masa se však rovněž může těšit, pokud vše půjde hladce, na investiční dotace v celkové výši 203 milionů korun.

Zvýhodněné velké podniky

Co z těchto údajů vyplývá? Veškeré zmíněné investiční dotace jdou z evropského Programu rozvoje venkova 2014 – 2020, propláceného Státním zemědělským a intervenčním fondem. Dnes musel platby Agrofertu pozastavit, dokud nebude známa finální podoba evropských auditů.

Tento program je původně určen pro rozvoj malých a středních podniků, což je u firem s ročními miliardovými tržbami protimluv. Zásadní rozpor v jeho nastavení letos konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval vyplácení nenárokových dotací z tohoto programu. Zjistil znepokojivou skutečnost, že většinu prostředků získaly velké potravinářské koncerny.

Jen u tří výše uvedených firem dosahují přislíbené investiční dotace celkové výše 585,5 milionu korun. K nim lze přiřadit další projekty Agrofertu, mimo jiné mediálně známý případ nové linky na toustový chleba za 100 milionů korun Pekárny Zelená louka ze společnosti Penam.

Přidělení této dotace bylo kritizováno už loni v březnu. Tehdejší největší pekárenská společnost v zemi United Bakeries prohlašovala, že podobný chleba bez dotací vyrábí už osm let. „Výrobek bez konzervantů a se sníženým obsahem soli tady už dávno je. Netřeba ho vyvíjet a už vůbec ne dotovat,“ uvedl mluvčí pekárny Jaroslav Pomp.

Dnes se situace zřetelně posunula, Agrofert bude paradoxně ovládat obě linky. Antimonopolní úřad umožnil v červnu vytvoření mamutího hegemona v pekárenském sektoru, když posvětil fúzi Penamu s United Bakeries. To není úplně náhodná a normální věc, jakkoli se premiér tváří, že s ději uvnitř Agrofertu nemá nic společného.

Krach dotačního byznysplánu?

Výroční zprávy velkých potravinářských podniků Agrofertu potvrzují, že investiční dotace významnou měrou vylepšují jejich účetní bilanci. Jen ty dosud přislíbené přesahují jejich loňský zisk, což dokladuje „drogovou“ závislost Babišova impéria na jejich čerpání.

Agrofert samozřejmě není jedinou velkou firmou, která na dotacích a pobídkách staví svůj byznysplán, ale je zdaleka největší a žádná jiná není v takovém střetu zájmů. Kdyby o tyto penězovody přišel, mělo by to pro jeho fungování zásadní dopady, Agrofertu by se dařilo o poznání méně. „Reálně bychom museli pozastavit plánované investice,“ připustil výkonný ředitel holdingu Josef Mráz.

Za čtyři roky působení Andreje Babiše ve vládě (2014 – 2017, loňský rok dosud není znám) získal Agrofert celkem 2,2 miliardy korun nenárokových dotací. To je téměř dvakrát více, než za sedm let předchozích pravicových vlád (1,2 miliardy). Všechny významnější firmy holdingu čerpaly nejrůznější dotace nebo daňové úlevy. Proto se dnes stávají evropské audity neuralgickým bodem nejen domácí politické scény, ale i budoucnosti premiérova holdingu.

Přitom platí, že dotovat z kapes daňových poplatníků rozvoj obřích průmyslových koncernů je absurdní ekonomický nesmysl, pokřivující tržní prostředí. Ostatně kolik živnostníků a malých firem může stavět svoje podnikání na plynulých příjmech z investičních dotací?

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora