Krach luxusní restaurace Paloma na francouzské Riviéře je špičkou ledovce problémů, ve kterých se nachází Agrofert. Babišovu impériu loni prudce klesl zisk, rekordně se zadlužil, nedaří se mu hlavně v zahraničí. Nezbývá než ořezávat výdaje, ale premiér přitom předvádí dvojí tvář.
Když Andrej Babiš v červnu 2013 otvíral restauraci Paloma v malebném francouzském městečku Mougins, byla to pro něj především prestižní záležitost. Chtěl se blýsknout jako úspěšný podnikatel, který dokáže prorazit s přitažlivým projektem v oblíbené gurmánské destinaci. Investoval desítky milionů korun a zaplatil si špičkový personál, který získal dvě michelinské hvězdy, i když o jednu později přišel.
Ztráta stovky milionů
Oligarcha vsadil na okázalou honosnost, což se projevilo i v cenách. Menu bylo možné pořídit za 3500 korun, hlavní chod až za 7000 korun. Hlavní specialitou byla tradiční francouzská polévka bouillabaisse.
Paloma však celou dobu zůstala ve ztrátě a musela být dotována. Loni dosáhla celková ztráta dceřiné firmy Exorep ze společnosti Imoba, která tento podnik provozovala, astronomické výše 128 milionů korun. A to ještě bez započítání letošního roku a počátečních investic 65 milionů korun. Loni byla v minusu 11,7 milionu korun a trend se výrazněji nelepšil.
Neúspěch francouzské akvizice Imoby je o to citelnější, že výrazně prodělečné jsou i její další dvě dceřiné firmy Imorep a Imodim. Rovněž sídlí v městečku Mougins a přímo souvisejí s podnikáním Palomy. Zabývají se mimo jiné ubytováním nebo propagací. Jak zjistil portál Seznam, jejich celková ztráta dosahuje 330 milionů korun. Když se to všechno sečte, Babiš ve Francii utopil neuvěřitelnou sumu půl miliardy korun.
Na dlažbě skončilo dvacet lidí. Místní noviny psaly o „hořké pachuti a těžkém poškození obrázku Mougins“. Zaskočený šéfkuchař Nicolas Decherchi se podílel i na otevření sesterské restaurace Palomy v Průhonicích u Prahy, domovského sídla Andreje Babiše. „Přinesli jsme jim veškeré naše know-how, ale teď už je nezajímáme,“ postěžoval si.
Snobské sídlo
Průhonická Paloma byla otevřena před dvěma lety a patří mezi nejdražší restaurace v zemi pro „náročnou a movitější klientelu“, jak říká její manažer Martin Kolář. Těmto ambicím odpovídají ceny. Obědové menu tu vyjde na 1390 korun bez nápojů, jako předkrm kaviár za 3450 a večeři lze pořídit i za 4900 korun. Třetinka plzeňského piva, Budvaru nebo Velkopopovického kozla přijde na 110 korun, káva na 120.
Zdaleka ne všichni místní obyvatelé mají pro Babišovy aktivity pochopení. „Už si tady nezajdete do hospody. Všechno je cenově nedostupné. Přetváří si Průhonice k obrazu svému, což pro normálního člověka znamená, že se mu ta vesnice víc a víc odcizuje,“ shrnuje pro časopis Týden jeden ze starousedlíků. „To Babiš nakopl proměnu Průhonic ve snobské sídlo. Řada normálních lidí své nemovitosti draze prodává a kupuje jinde, kde se budou cítit lépe,“ uzavřel.
Akviziční impotence v zahraničí
Premiér dnes tvrdí, že s krachem francouzské Palomy nemá nic společného, jelikož je Imoba vložena do svěřenského fondu. Jen těžko si ale lze představit, že by si někdo svévolně dovolil skoncovat s jeho chloubou, jejíž interiéry navíc údajně navrhovala jeho žena Monika.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka přiznal, že k uzavření podniku na Riviéře vedly hlavně ekonomické důvody a každoroční ztráta ve výši desítek milionů korun. „Společnost Imoba se vrací na český trh,“ doplnil.
Jenže nepřiznaný kontext bude širší. Holdingu se nedaří a v posledních dvou letech mu prudce propadl zisk. Zatímco ještě v roce 2016 vykázal zisk 7,78 miliardy korun, loni poklesl na 1,67 miliardy, tedy téměř o 80 procent. Kdyby Agrofert téhož roku neinkasoval dotace v celkové výši 1,9 miliardy korun, ocitl by se po dlouhé době ve ztrátě.
Nelze žít nad poměry
„Vysoký dluh, obrovský propad výsledků kdysi klíčových chemiček, nulová akviziční impotence v zahraničí. To je Agrofert dnešních dnů,“ shrnul aktuální stav holdingu ekonomický novinář Miroslav Motejlek.
Ačkoli to Babiš nepřizná, situaci svého impéria považuje za vážnou. Představenstvo holdingu se ocitá pod tlakem, aby nepříznivý trend obrátilo. Úvěrové zadlužení u bank přitom loni dosáhlo rekordní výše 44 miliard korun, a proti roku 2015 se téměř zdvojnásobilo.
Končí legrace, nelze žít nad poměry. Pokud by došlo k havarijní situaci, že evropské audity potvrdí Babišův střet zájmů a Agrofert by přišel o veškeré dotace, stala by se jeho situace kvůli rostoucímu podílu krátkodobých úvěrů se splatností do jednoho roku kritickou.
Je přitom skutečností, že se nedaří hlavně zahraničním akvizicím Agrofertu a SynBiolu, kam spadá Imoba. Francouzské dceřiné firmy kolem Palomy jsou jen třešničkou na dortu. Mezi nejztrátovější firmy holdingu loni patřily německé podniky Pekárny Lieken (-913 milionů korun) a chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz (-906 milionů). Tím se naplňují Motejlkova slova o akviziční impotenci Babišova impéria v zahraničí.
Dvojí tvář
Situace kolem krachu luxusní restaurace má ještě jeden rozměr. Miliardář Babiš se rád stylizuje do role lidového politika, který oslovuje své voličské skupiny specificky podbízivým jazykem na sociálních sítích. Jde tak daleko, že se nechá fotografovat s igelitovou taškou s babičkami před nákupním centrem, aby prokázal, že je muž z lidu.
Předvádí tak dvojí tvář. Chlubí se, jak svým voličům rozdává peníze z kapes daňových poplatníků. Stát neřídí jako svoji firmu, kde je dnes donucený i přes masivní miliardové dotace a vylobbované daňové úlevy šetřit, ale jako tombolu, kde zdarma rozdává dárečky, které zaplatil někdo jiný.
Na druhé straně je otázkou, kolik z řadových voličů hnutí ANO by si mohlo dovolit v Babišových podnicích pro „movitější klientelu“ zaplatit celý důchod za večeři pro dva. Moc jich nebude.