Jana Mračková Vildumetzová FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
O zřízení vysoké školy v Karlovarském kraji se mluví už od minulého volebního období. Pracoval na něm už tehdejší hejtman Petr Kulhánek (STAN). Nyní ale nové vedení v čele s hejtmankou Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) předložilo vlastní návrh zákona o jejím vzniku. Kulhánek tvrdí, že Vildumetzová tak vrací celou situaci o několik kroků zpět. Její návrh je prý duplicitní k již připravenému řešení, na kterém pracoval během svého působení v čele kraje.
„Zřízení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji považuji za naprosto nezbytné. Proto jsme předložili návrh právní úpravy, která by našemu regionu mohla pomoci s vyrovnáním dlouhodobého znevýhodnění způsobeného absencí vysoké školy. Právě to přináší v první řadě nerovnost v přístupu ke vzdělávání našich občanů a na straně druhé také odliv mladých lidí a samozřejmě i negativní dopady na socioekonomickou situaci v regionu. Nyní tedy bude na vládě, aby se k našemu návrhu vyjádřila,“ oznámila Vildumetzová. S žádostí o podporu návrhu oslovila i prezidenta Petra Pavla.
Návrh zákona obsahuje pouze tři paragrafy a zřizuje Vysokou školu kraje Karlovarského. Škola bude ode dne účinnosti zákona užívat majetek, který jí kraj pronajme, a to do doby, než na ni tento majetek převede. Účinnost má nastat den po vyhlášení zákona ve sbírce.
Návrh nejprve dostane k posouzení vláda, která na to má 30 dní. Karlovarský kraj navrhuje, aby návrh následně poslanecká sněmovna schválila zrychleně již v prvním čtení. To ale mohou vetovat nejméně dva poslanecké kluby.
„Urputně trvá na vlastní cestě“
S iniciativou ke zřízení vysoké školy v kraji přišel už v minulém volebním období tehdejší hejtman a současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Ten připravil některé podklady včetně analytických a mapovacích studií. Jednal o tom už také na vládní úrovni.
„Jsem rád, že paní hejtmanka převzala odvedenou práci mnou zřízeným odborným týmem a připojila jako důvodovou zprávu k návrhu kraje analytickou mapovací studii, kterou jsme v předešlých třech letech vytvořili,“ sdělil deníku FORUM 24.
Plně se ale s její iniciativou neztotožňuje. „Potíž je v tom, že urputně trvá na vlastní cestě kraje, přičemž tak vrací celou situaci o několik kroků zpět. Obsah současné iniciativy má už po naší dřívější koordinaci připraveno MŠMT pro legislativní proces. To, o co se nyní kraj snaží, je tak duplicitní už k připravenému. Jiný důvod než vlastní prezentace se mi nedaří najít,“ myslí si.
Podobně se k věci vyjadřovali pro Karlovarský deník také opoziční zastupitelé. Podle nich nemá krajský zákonodárný návrh ve sněmovně šanci na podporu a zbytečně se zdrží. Většina z nich preferovala vládní návrh, který je už připraven.
Několik variant pro vznik školy
Kulhánek vysvětlil, že k ukotvení veřejného vysokého školství v Karlovarském kraji vedou dvě možné cesty. „Zákonem založená veřejná vysoká škola, jejíž rozběh je delší (2-3 roky), nebo vysokoškolský ústav Západočeské univerzity, který by měl vlastní právní subjektivitu, zahájení by bylo kratší (1-2 roky), nicméně do budoucna vždy do určité míry závislé na mateřské univerzitě. Možností je i postupná evoluce a proměna tohoto ústavu v plnohodnotnou vysokou školu,“ popsal.
„Navrhoval jsem intenzivní jednání se ZČU a vyhodnocení obou variant ke zvolení nejvhodnější cesty. Usnesení v tomto duchu neprošlo, není mi známo, jakou cestu postupu kraj teď zvolí,“ dodal.
Kvůli otázce zřízení vysoké školy dorazil na únorové jednání krajského zastupitelstva ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Řekl, že by podpořil cestu vybudování vlastní vysoké školy formou vládního návrhu, a zdůraznil, že ministerstvo je připravené vznik školy podpořit i finančně. Ministerstvo je podle něj ochotno podpořit i vznik na základě změny školského zákona.
„MŠMT aktuálně pracuje se dvěma variantami posílení vysokoškolského vzdělávání v Karlovarskem kraji – buď vznikem nove veřejné vysoké školy, nebo založením nové součásti Západočeské univerzity. V případě druhé varianty by ovšem muselo jít o samostatnou součást univerzity se sídlem v Karlových Varech, nejspíše vysokoškolský ústav, nikoliv o pouhou pobočkou existující fakulty, což byla dosavadní praxe,“ potvrdila na dotaz redakce tisková mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.
Vildumetzová řekla, že kraj chce dál jednat se Západočeskou univerzitou a zajímat se o vznik vysokoškolského ústavu. „Tomu se nebráníme,“ zdůraznila. Na opoziční kritiku reaguje tím, že vláda má Karlovarský kraj podpořit a současná iniciativa by toho měla být důkazem.
Karlovarský kraj je jediným regionem v Česku, kde nesídlí žádná veřejná vysoká škola. Kvůli tomu většina mladých lidí odchází po maturitě studovat jinam. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v kraji nejnižší v republice. Zatímco podle posledního sčítání lidu v roce 2021 bylo v Česku s vysokoškolským vzděláním 17,6 procenta obyvatel, v Karlovarském kraji to bylo jen 9,6 procenta.
