Aktuálním uvalením sankcí na Velkou Británii Kreml opětovně prokazuje svou neschopnost rozlišovat mezi příčinou a následkem. Putinův režim, který má na svědomí vraždu vlastního občana, auditora a právníka Sergeje Magnitského, tento zločin dál kryje a mstí se za tresty, které na něj Západ uvaluje.

Velká Británie se připojila ke Spojeným státům a dalším zemím a rovněž zpřísnila sankce na představitele ruské justice a vězeňství, kteří v roce 2009 cíleně utýrali 37letého Magnitského k smrti. Podlitiny a zlomeniny na rukou zemřelého Magnitského, o nichž vypoověděla jeho Matka, zakládají k podezření, že byl ubit. Kreml nyní v souladu se svými neomalenými zvyklostmi nicméně vydává tyto sankce za příčinu a reaguje na ně absurdně vlastními sankcemi.

Magnitskij zemřel 16. listopadu 2009 po bezmála roční vazbě, v níž skončil poté, co obvinil skupinu vysoce postavených úředníků z miliardových machinací na úkor fondu Hermitage Capital a ruského státu.

Do moskevských kanceláří společnosti prominentního amerického obchodníka Billa Browdera jednoho dne vtrhlo policejní komando a odvezlo dvě dodávky dokumentů. Vyhoštěný Browder se následně doslechl, že je odsouzený, zatímco jeho právník Magnitskij zjistil, že Browderovi jeho společnost Hermitage Capital už dále nepatří. Jak se ukázalo, byla psaná na jistého usvědčeného vraha. Zločinci ve spolupráci s komplici na úřadech a jinde v putinovském aparátu proti 230 milionům dolarů odvedených daní vykázali za Browderovu společnost stejně vysokou fiktivní ztrátu a inkasovali vratku daně ve výši 230 milionů dolarů.

Aparát Kremlu nepohodlného Magnitského následně obvinil z údajných daňových úniků. Magnitskij si ve vazbě stěžoval na nesnesitelné podmínky. Na dochovaném zvukovém záznamu výpovědi před Tverským regionálním soudem si stěžoval na extrémně chladnou celu s vlhkými zdmi a oknem s chybějící výplní. Zmínil, že podlahu půldruhého dne pokrývaly výkaly a připomněl, že žádal o přemístění do jiné cely. Soudce ale jen prohlásil, že žádost byla zamítnuta. V tu chvíli Sergej podle svých přátel a kolegů pochopil, že právo v Rusku neexistuje.

Kromě toho, že strádal v nelidských podmínkách, Magnitskému navíc i odpírali lékařskou péči – vyšetřovatel Oleg Silčenko mu písemně zapověděl vyšetření. Stejně tak mu znemožnili i jakýkoliv kontakt s rodinou. Přesto se odmítal doznat k věcem, z nichž byl křivě nařčen a stejně tak odmítal stáhnout své svědectví proti úředníkům ministerstva vnitra, které vinil z krádeže velké sumy peněz ze státního rozpočtu. Magnitskij ve vazbě zemřel. Hlavním viníkem jeho smrti je po Silčenkovi Soudkyně Jelena Stašina, která uvalila na Magnitského vazbu, a přestože věděla o jeho špatném zdravotním stavu, týden před jeho smrtí ji ještě prodloužila. Čtyři dny před jeho smrtí pak ještě zamítla stížnost na odepření zdravotní péče. Magnitskij paradoxně přišel o život rukou administrativy státu, jehož rozpočet se snažil bránit před daňovým únikem, resp. před podvodem s vratkou daně v uvedené bezprecedentní výši. Kreml jej nicméně soudil, a to dokonce i posmrtně.
Pavlel Karpov a Artěm Kuzněcov z Ministerstva vnitra, proti nimž Magnitskij svědčil pro jejich účast na krádeži 230 milionů dolarů, byli naopak povýšeni.

Západ si to nenechal líbit. Americký prezident Barack Obama v roce 2012 podepsal tzv. zákon Magnitského. Globální Magnitského zákon z roku 2016 pak umožňuje Spojeným státům zmrazovat aktiva těch, kdo kdekoli na světě porušují lidská práva, a zapovědět jim vstup na své území. Právě tím se nyní zřejmě inspiroval Kreml, když úvodem zmíněným 25 vybraným Britům zapověděl přístup do Ruska.

Dotyční tím možná nadobro přicházejí o možnost života v chudé, po většinu roku mrazivé zemi s rozloženými institucemi a bujícím nacionalismem, kde kritici režimu umírají ve vězeňských celách či rovnou na ulici, kam často padají ze svých oken, aniž by se objednatele vražd kdokoli obtěžoval byť jen hledat. Teď už je zkrátka pozdě litovat a prosit. Se svou novou situací se budou muset naučit žít – v Anglii, Americe, nebo třeba ve Švýcarsku.

Vraždou Sergeje Magnitského se zabývá film  Justice for Sergei, záznam Magnitského výše citované výpovědi před soudem zaznívá v jeho 29. minutě. Předmětný snímek uvedl v Česku festival Jeden svět pod názvem Spravedlnost pro Sergeje.