Deník Lidové noviny publikoval oslavný paján na prezidenta Miloše Zemana. Podle nich je politickým vítězem roku, přičemž jeho úspěch připisuje „krizi elit“. Nedodaly ovšem, že současnou mocenskou elitou je už několik let jejich chlebodárce a osazenstvo Hradu.

[ctete postid=“228123″ title=“Patnáctero prvenství premiéra Babiše, prezidenta Zemana a jejich vlády“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/12/babis-a-zeman-02-385×230.jpg“ excerpt=“Uplynulý „osmičkový“ rok byl v mnohém zlomový. Přinesl nezvyklé množství prvenství, “ permalink=“http://forum24.cz/patnactero-prvenstvi-premiera-babise-prezidenta-zemana-a-jejich-vlady/“]228123[/ctete]

Prominentní redaktor Lidových novin Ondřej Koutník předvedl jeden ze svých mistrovských adoračních kousků (31. 12. 2018, „Vítěz roku: Zeman“). Nešetřil superlativy na adresu současného prezidenta, přičemž používal pojmy jako nezdolný „terminátor“, „vichr prohánějící tuzemskou politiku“, „rockový tvrďák“, nebo chytře manévrující „buldozer“, který „diktuje tempo hry“. Nebyl to však satirický skeč ve stylu pokleslé silvestrovské estrády na TV Barrandov.

Rockový tvrďák

Lidové noviny představily prezidenta Zemana jako akčního hrdinu, který „zválcoval politickou scénu“, sestavil vládu a zmenšil tak Babišovi manévrovací prostor. Zeman je stavěn do protipólu tzv. elit. Koutníkovi nepřijde divné, že „rockový tvrďák“ manévroval jedině díky tomu, že se většina demokratů nechtěla ve vládě spojit s trestně stíhaným agentem StB, a „uspěl“ za cenu legitimizace komunistů a v záloze Okamury. Nelze se ovšem divit, že Lidové noviny Zemana servilně opěvují, premiér ho ještě bude potřebovat.

Samotný termín „elity“, v pojmově infantilnější podobě „lepšolidi“, naráží na samotnou definici, o koho se vlastně jedná, a to především v českých reáliích. Zemanův okruh mezi ně plošně řadí všechny, kdo si dovolují vymezovat se vůči současné vrchnosti. Jsou identifikováni hlavně jako vysokoškoláci, obyvatelé velkých měst, zástupci (některých) médií a neúspěšní politici, kteří prý nerozumějí zájmům „přehlíženého“ venkova.

Návrat třídního boje

Takové dělení společnosti, jež je mnohem složitější, připomíná návrat marxistického vidění světa a třídního boje. Zeman vulgárně uráží oponenty, kteří prý nechápou demokratická pravidla, a na druhé straně předvádí povýšeneckou mentalitu jakešovské „elity“, když mu viditelně překáží svoboda slova a projevu. Navíc mohou existovat jiné úhly pohledu.

Prezident jednoho prvotřídního elitáře dvakrát jmenoval předsedou vlády. Miliardáři Babišovi asi nelze úplně uvěřit, že je představitelem „obyčejných lidí“, což je mimochodem termín, který jako první použil levicový populista Jiří Paroubek. O tom svědčí nejen jeho prvotní motivace vstupu do politiky, kdy chtěl v první řadě ochránit zájmy svého tehdy chřadnoucího impéria, ale i podprůměrné mzdy v řadě jeho podniků, které jsou nuceny najímat levné zahraniční dělníky.

Je ovšem skutečným mistrem v uplácení svých hlavních cílových skupin z cizích kapes, což není projevem nějakého skvělého altruismu, ale čirého kalkulu a nezodpovědného stylu „po nás potopa“. Kdyby dnes náhle udeřila globální krize jako v roce 2009, česká ekonomika by se okamžitě propadla do stomiliardových deficitů, s nimiž by si současná rozdávačná vláda nevěděla rady, a ani ji to nezajímá.

Reprezentant horních deseti

Andrej Babiš je typickým reprezentantem „horních deseti tisíc“, či spíše „horních deseti“, o čemž svědčí i jeho aktivity v Průhonicích, kde žije a kde má i strategické sídlo. Jak zmapoval časopis Týden, premiérova společnost Imoba (formálně ve svěřenském fondu), vlastnící i honosnou farmu Čapí hnízdo, zde skoupila nebo postavila desítky nemovitostí. Asi nejznámější z nich je bývalá sokolovna, dnes detašované pracoviště hnutí ANO, která dříve tvořila kulturní centrum obce.

Imoba před rokem v Průhonicích otevřela luxusní restauraci Paloma s hotelem, která zvedla pomyslnou laťku o poznání výš. „Profilujeme se jako špičkový podnik pro náročnou a movitější klientelu,“ říká její manažer Martin Kolář, usilující o michelinskou hvězdu, podobně jako sesterský podnik na francouzské Riviéře.

Těmto ambicím pochopitelně odpovídají ceny. Obědové menu tu vyjde na 1.390 korun bez nápojů, jako předkrm kaviár za 3.450 a večeři lze pořídit i za 4.900 korun. Třetinka plzeňského piva, Budvaru nebo Velkopopovického kozla přijde na 110 korun, káva na 120. Kdo chtěl u Babiše slavit Silvestra, mohl koupit menu pro jednu osobu za 7.400 korun.

Snobské sídlo

Luxusních restaurací je (nejen) v Praze jistě víc, tato je však přece jen specifická. Vlastní ji premiér, ukázkový příklad dvojí tváře. Navenek oslovuje své často frustrované voliče familiérním „čau lidi“, ale kolik z nich asi přišlo na večeři či aspoň na kávu do jeho podniku? Mohl by si dříve totéž dovolit nějaký člen vlády, aniž by nebyl veřejností a médii rozcupován, zvláště když současně těží z miliardových dotací?

Problém je však mnohem hlubší. Hnutí ANO sice má v Průhonicích své stoupence a v posledních sněmovních volbách vyhrálo ziskem 27,8 procent hlasů, nicméně za ním se seřadili zástupci ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN s celkovým ziskem 50,5 procenta hlasů. Většině místních tedy Babišovo působení v politice nevyhovuje a mnozí projevují nelibost i nad tím, co předvádí přímo v Průhonicích.

„Už si tady nezajdete do hospody. Všechno je cenově nedostupné. Přetváří si Průhonice k obrazu svému, což pro normálního člověka znamená, že se mu ta vesnice víc a víc odcizuje,“ shrnuje pro Týden jeden ze starousedlíků. „To Babiš nakopl proměnu Průhonic ve snobské sídlo. Buď tu bydlí bohatí, nebo chudí. Řada normálních lidí své nemovitosti draze prodává a kupuje jinde, kde se budou cítit lépe,“ dodává.

Tento vývoj zapadá do jiného rámce. Nikdo tolik nezplundroval státní šikanou malé podnikání hlavně na venkově a neoslabil střední vrstvy natolik, jako současná „elita“, upřednostňující zájmy velkých korporací. To pochopitelně Zeman, a tím spíše Lidové noviny, nezmiňují.

Mejdany za stovky tisíc

Snobské chování jiného rázu předvádí současná hradní kamarila. Kancléř Vratislav Mynář, jehož podřízená Lesní správa Lány je vyšetřována policií kvůli rozsáhlým manipulacím s veřejnými zakázkami, uspořádal v červnu 2017 v prezidentském sídle v Lánech opulentní oslavu svých narozenin za 300 tisíc korun.

Mynář tak napodobil svého kolegu a Zemanovu ruskou spojku Martina Nejedlého, který si rok předtím za 260 tisíc korun při stejné příležitosti pronajal na Pražském hradě areál Letohrádku královny Anny, kam sezval 230 hostů. Takové manýry by napadly málokoho a málokdo z prezidentových voličů si je může dovolit.

Populistické iluze

Miloš Zeman počátkem devadesátých let projevoval zcela opačné názory. „Chtěl bych varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím a že to, co nespraví parlament, spraví občané,“ řekl tehdy, když varoval před referendem o rozdělení Československa.

[ctete postid=“227971″ title=“Co přinesl rok 2018? Čistky v bezpečnostních složkách, tlak na Babišovy kauzy“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/09/Babiš-Právo-385×230.jpeg“ excerpt=“Uplynulý rok přinesl enormní úsilí Andreje Babiše ovládnout bezpečnostní složky. “ permalink=“http://forum24.cz/co-prinesl-rok-2018-cistky-v-bezpecnostnich-slozkach-tlak-na-babisovy-kauzy/“]227971[/ctete]

„To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Těmto lidem – je to tedy polovina národa – uniká ona složitá mnohotvárnost, mnohoznačnost světa,“ uvedl a překonal tak v odsudku poloviny populace všechny budoucí „elitáře“.

Dnes se Miloš Zeman jako hlava státu octl na druhém břehu. Polarizuje společnost jako žádný z jeho předchůdců, vytváří populistické iluze o vládnutí pomocí přímé demokracie a referend, kryje záda kontroverznímu oligarchovi, a současně „elitářsky“ se svými kamarády káže vodu a pije víno.