Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska návrh státního rozpočtu na rok 2021, který předložila vláda a který poslanecká sněmovna schválila ve středu v prvním čtení, neodpovídá ekonomické realitě. „Pokud by prošel návrh premiéra, který by samotný státní rozpočet připravil o 60 až 70 miliard, je k tomu nutné připočítat ještě oněch 50 miliard, o něž státní pokladna přijde kvůli propadu ekonomiky. Pak bychom nebyli na deficitu 320 miliard, ale nějakých 430 až 440 miliard. To je šílené číslo, které si Česko nemůže dovolit,“ uvedl bývalý ministr financí v rozhovoru pro E15 k projednávanému rozpočtu a návrhu Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy.

Miroslav Kalousek poukazuje na to, že by bylo lepší třicetidenní provizorium spojené s vůlí sněmovny, že rozpočet schválí koncem ledna, než vstupovat do nového roku s naprosto nepravdivým rozpočtem.

„Rozpočet pracuje se scénářem, že letošní propad bude 6,6 procenta HDP a příští rok ekonomika poroste o 3,9 procenta. Propad ale bude mnohem větší a růst nižší, protože druhá vlna se přelije do začátku příštího roku. Plánované příjmy ve výši 1488 miliard jsou nadnesené, tolik to určitě nebude. Propad ekonomiky bude hlubší. Domnívám se, že celkové příjmy budou minimálně o 40 až 50 miliard nižší, a to i v případě, že by nebyl přijat vládní daňový balíček. Proto by měla vláda rozpočet přepracovat. A hlavně by se měla snažit, aby schodek nebyl větší než teď. Očekával bych reakci na výdajové straně rozpočtu. Bohužel tomu tak není,“ zdůrazňuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 v rozhovoru pro E15.

Miroslav Kalousek upozorňuje na to, že kdyby ministryně financí Alena Schillerová nechala zpracovat aktuální makroekonomickou prognózu a nevycházela z té zářijové, bylo by evidentní, že návrh rozpočtu je nepravdivý. Právě proto ji však ministryně podle Kalouska nechce nechat vypracovat.

Rozpočet zcela mimo ekonomickou realitu

Někdejší ministr financí kritizuje také to, že vláda nedostatečně škrtá v provozních výdajích státu, které nejsou potřeba. V těch chce ušetřit pouhou miliardu korun. Kromě nich by se Miroslav Kalousek zaměřil rovněž na jednorázové impulzy.

Na dnešním jednání sněmovny navrhnu vrátit návrh státního rozpočtu k přepracování. Jsem přesvědčen, že 30 denní rozpočtové provizorium je mnohem menší problém, než rozpočet, který je zcela mimo ekonomickou realitu. Vláda to však vidí jinak.

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) November 11, 2020

„Kdybych byl na místě vlády, snažil bych se podporovat investiční aktivitu firem. Například by mohlo velmi dobře zafungovat, kdybychom po omezenou dobu dvou let schválili pro podniky zrychlené odpisy. Stát by jim řekl: Pokud budete v tomto omezeném období, kdy ekonomika potřebuje oživit, investovat, tuto investici si odepíšete mnohem rychleji. To by určitě zvedlo investiční apetit. Kam investovat, aby to bylo co nejefektivnější, nevymyslí úředník, ale podnikatel,“ uvádí ve zmíněném rozhovoru Miroslav Kalousek.

Na papíře (a papír snese všechno) včera sněmovna schválila deficit státního rozpočtu ve výši 320 mld. Ve skutečnosti schválila deficit mnohem vyšší. Krize se stala záminkou k plýtvání, které nemá v historii země obdoby. https://t.co/eFYY3SRkTE

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) November 12, 2020

Podrobuje také kritice Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy: „Nikdy jsem nezažil, aby premiér navrhoval něco, co je s rozpočtem v rozporu v řádu desítek miliard korun. Člověk neví, jestli není v blázinci,“ říká šéf poslaneckého klubu TOP 09.

Miroslav Kalousek vysvětluje, že je zásadní řešit zrušení superhrubé mzdy spolu se zdravotním a sociálním pojištěním, hnutí ANO a ČSSD si však podle něj počínají nejhorším možným způsobem a postupují salámovou metodou. Kalousek upozorňuje, že dává smysl jedině to řešit daňovou reformu společně s reformou zdravotního pojištění a s reformou penzijního pojištění.

„Koronavirová krize dříve či později odezní. Po roce 2030 ale Česko naprosto neodvratně čeká demografická krize. A jestli se k ní doklopýtáme vyčerpáni stamiliardovými deficity, tak skoro nevidím řešení. Nevím, z čeho bude stát platit zdravotní péči a důchody, až nastoupí slabší ročníky a výrazně ubyde peněz odváděných na zdravotním a sociálním pojištění. Už se smiřuji s tím, že můj důchod nebude nic moc. Ale odmítám přijmout jako fakt, že pokud se neuskuteční reformy, nutně se to odrazí v kvalitě zdravotnictví. Zatímco jako penzista si můžu přilepšit pěstováním brambor a zeleniny, lékařská péče mi na zahradě nevyroste,“ zdůrazňuje Kalousek v rozhovoru pro E15.