Poslanci a senátoři by podle iniciativy Kroměřížská výzva měli využít všechny prostředky, jak dohnat k odpovědnosti čtyři nejvyšší ústavní činitele, kteří nedávno podepsali prohlášení o vztazích Česka s Čínou. Představitelé výzvy jsou přesvědčeni, že prohlášení vydané v reakci na schůzku tibetského duchovního dalajlamy s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) závažně překročilo ústavní normy. Na základě tohoto prohlášení by podle iniciativy mohl být ústavně stíhán prezident Zeman.
Premiér Bohuslav Sobotka, předsedové Senátu Milan Štěch (ČSSD) a Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a prezident Zeman v říjnovém prohlášení zdůraznili, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka k Číně. Prohlášení vydali krátce po setkání Hermana s dalajlamou. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek uvedl, že adresování takovéhoto prohlášení směrem k Číně bylo nutné, aby nebylo ohroženo české strategické partnerství s Čínou. Zdůraznil také, že Herman svým oficiálním setkáním s dalajlámou porušil slib daný všemi členy vlády, že se s dalajlámou nesejdou jako představitelé svého úřadu. Herman odmítá, že by kdy takový slib dal. Odmítají to také někteří jeho kolegové z vlády.
Advokát a signatář Kroměřížské výzvy Jan Kalvoda označil za nejzávažnější prohřešek proti Ústavě to, že v prohlášení společně jednali představitelé výkonné a zákonodárné moci. „Došlo k hrubému porušení základního demokratického principu dělby moci na zákonodárnou a výkonnou,“ uvedl. Ústava podle něho navíc nepropůjčuje předsedům komor parlamentu žádné výsadní právo jednat za celou komoru, aniž by obsah vyjádření předtím řádně prodiskutovala.
Za závažné považuje právnička Hana Marvanová porušení hodnot, jež Ústava České republiky hlásá už ve své preambuli, tedy „budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku jako součást rodiny evropských a světových demokracií.“ Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se veřejně vyjádřil v tom smyslu, že prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které je adekvátní v případě hrozby „války či jiné mohutné krize“, bylo použito zcela neadekvátně a bezprecedentně.
Zástupci Sněmovny i Senátu by měli podle iniciativy zvážit také možnost ústavního stíhání prezidenta. To však není podle ní ten nejaktuálnější úkol. Mluvčí Kroměřížské výzvy Václav Němec uvedl, že iniciativa kontaktovala představitele obou komor parlamentu a vyzvala je, aby svolali mimořádnou schůzi za účelem projednání překročení pravomocí předsedů těchto komor. Projednání kritizovaného prohlášení v horní komoře požadují někteří senátoři, o svolání mimořádné schůze Sněmovny se stejným tématem by se mohli pokusit poslanci pravicové opozice. Němec naznačil, že senátoři jsou ke svolání takovéto schůzky více otevřeni a můžeme tedy očekávat, že skutečně proběhne.
Michael Kocáb, jeden z mluvčích iniciativy, zdůraznil neadekvátnost prohlášení čtyř vzhledem k tomu, že si ani sám dalajláma neklade žádné politické cíle a nevolá po odtržení Tibetu od Číny. Uvedl rovněž, že se Kroměřížská výzva připojuje ke společnému prohlášení divadelníků a herců „Nemůžeme mlčet“ i k „Týdnům občanského neklidu“.
Hlavní cíl iniciativy Kroměřížská výzva je vyvolat a vést celospolečenskou veřejnou debatu o úřadu prezidenta a hodnotách, které by měl ztělesňovat. Iniciativa rovněž zaujímá postoje k politickým otázkám, které mají vztah k funkci prezidenta, uvádějí její zástupci v tiskové zprávě.
