Krteček a jeho druzi budou moc smutní, že šéf Senátu pojede na Tchaj-wan. Panda se bude zlobit

youtube/CGTN

Miloš Zeman a Si Ťin-pching | FOTO: youtube/CGTN

Předseda Senátu Miloš Vystrčil oznámil, že na Tchaj-wan pojede. Po někdejším belgickém předsedovi senátu bude druhým vysoce postaveným politikem, který tak učiní. Pokud paradoxně zrovna Česká republika prolomí ledy kolem ostrova, bude to dobrý začátek.

Vystrčil v minulých dnech mezi důvody, proč cestu uskutečnit, uváděl tlak Číny na to, aby se mise neuskutečnila. Ten tlak byl značný. Panuje podezření, že výhružný dopis z čínské ambasády jeho předchůdci Jaroslavu Kuberovi inicioval kancléř Hradu Vratislav Mynář. Dopis nalezený po Kuberově náhlé smrti mezi jeho dokumenty nesl razítko podatelny Hradu. Tam ovšem tvrdili a tvrdí, že s tím nemají nic společného.

Pavel Hofman

Podle Vystrčila se Česko nesmí nechat zastrašit, nechat si zasahovat do svých suverénních záležitostí a stát se čínským lokajem. To se nebude líbit čínským spojencům na Hradě a v jistých podnikatelských kruzích, které mají v Číně své zájmy. Především ne Petru Kellnerovi a jeho Home Creditu. Také Jaroslav Tvrdík bude mít ještě melancholičtější výraz, než na jaký jsme u něj zvyklí.

Sinolog Lukáš Zádrapa okomentoval dění kolem Tchaj-wanu na serveru Sinopsis.cz: „Když se Jaroslav Kubera nechal slyšet, že hodlá vyrazit na oficiální návštěvu Tchaj-wanu, probíralo se horem dolem, proč by tam jet měl a proč ne. Proti cestě zaznívaly nejrůznější důvody, mimo jiné se však často hovořilo o tom, že Čínskou republiku diplomaticky uznává jen nemnoho zemí na světě a cesty vysokých hodnostářů tam nevedou moc často. To je pravda – a to právě je na tom zarážející a ostudné.“

Připomíná, že tomu tak ale nebylo vždy:

„Mezinárodně byla v poválečné době uznávána pouze Čínská republika na Tchaj-wanu, kde tehdy ještě vládl velmi nevábný Čankajškův režim, zatímco Čínská lidová republika nikoli. Od 70. let se tento poměr začal proměňovat, aby dnes, v době Si Ťin-pchingovy i navenek stále agresivnější diktatury, byl Tchaj-wan pod nátlakem ČLR nakonec mazán i z map a nabídek cestovních společností, a to naopak v době, kdy je Tchaj-wan demokratickou zemí… Skutečnost je taková, že Tchaj-wan je více než sedmdesát let via facti nezávislou zemí. Od konce 80. let se postupně snaží vyrovnat se stíny minulosti a jako svou devízu nabízí Západu snahu o vybudování vzorové demokracie. Což se o ČLR přirozeně nedá říci ani omylem. To, že svobodné západní státy nechaly Tchaj-wan na holičkách a podlehly tlaku Pekingu, je projevem bezcharakterní vypočítavosti a slabosti. Je to také signál všem ostatním, že i budou-li se chovat sebepříkladněji, západní mocnosti je hodí přes palubu, když by spojenectví s nimi poškozovalo jejich vyhlídky na zisk.“

Dále pak připomíná, že by bylo dobré být trochu důslednější:

„Je pokrytectvím, tu a tam poblahopřát tchajwanské prezidentce ke zvolení nebo nějak jinak rozjitřit ‚city čínského lidu‘, nebo dokonce i vyjet na oficiální návštěvu, a přitom při všech jiných příležitostech opakovat pekingskou mantru o ‚jediné Číně‘. Dokud bude západní společnosti a jejich reprezentace ovládat strach o příjmy, a mamutí ‚západní‘ korporace budou podstatnou část svých výdělků získávat z ČLR, bude se rozpolcenost Západu jen prohlubovat, stejně jako jeho slabost tváří v tvář Pekingu. Řekněme si to už konečně zcela na rovinu: není možné hájit západní hodnoty, a zároveň být zadobře s čínským režimem a vydělávat na tom. A už vůbec není možné hájit západní hodnoty, a zároveň být na ČLR hospodářsky závislý.“

Tolik názor odborníka na Čínu, který není jen nějakým akademickým teoretizováním, ale docela praktickým vyjádřením toho, jak se věci mají. Že by se měl Západ nad svou závislostí na Číně v některých oblastech zamyslet, protože jde o jeho bezpečí, už je tématem v mnoha zemích.

Koronavirová krize, na jejímž počátku komunistická Čína stála a na které má svým utajováním propukající epidemie vinu, znamenala značné poškození čínské prestiže. Peking se pokusil o nebývalý propagandistický kejkl, když se ze sebe najednou pokusil udělat zachránce planety. Na této propagandě se podíleli i naši státní představitelé, kteří vítali letadlo se zakoupenými zdravotnickými pomůckami na Ruzyni s úctou domorodců, kterým kolonialista právě dovezl korálky, pestré hadříky a ohnivou vodu. Křepčení premiéra, ministra vnitra a dalších u letadla, kde na ně dohlížel čínský velvyslanec, patří k ostudným kapitolám z historie naší politiky. Pokud se na to zapomene, tak jen proto, že takových ostud už je nepočítaně. Šaškování prezidenta Zemana v čínské státní televizi s Krtečkem je už skutečný virál. A co za to? Kde jsou ty naslibované miliardy investic? Nikde. Mezitím v kobkách vyšetřovacího aparátu komunistické strany zmizel i Zemanův čínský poradce. Jeho firma CEFC působící i u nás zanikla. Kvůli korupci. To je ale překvapení.

Teď budeme sledovat, kdo bude nejvíc řečnit o poškození zájmů naší republiky, a pak se podíváme na to, jestli se náhodou nejedná o jeho soukromé zájmy, po kterých je ostatním občanům úplné houby, protože z toho stejně nebudou nic mít. Zájmy stejně soukromé, jako je soukromé letadlo Petra Kellnera, kterým si miliardář vezl prezidenta Zemana z Číny jako plyšového Krtečka a vládní speciál letěl nazpět bez něj. No co. Politika jedné Číny a dvou letadel, to je taky inovace.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner