Krvavý kompromis, nebo zmetek? Finální podoba kurzarbeitu vyhovuje jen vládě, nikomu jinému

ČTK

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) | FOTO: ČTK

Vláda po dlouhých jednáních schválila kurzarbeit, tedy státní pomoc firmám zaměřenou k udržení pracovníků ohrožených propouštěním. Výsledná kompromisní podoba však doznala takových změn, že nevyhovuje ani zaměstnavatelům, ani zaměstnancům.

ČTK

Kurzarbeit je program finanční podpory firmám v krizové situaci. Zaměstnavatelé ji mohou získat na své zaměstnance, pro které nemají kvůli výpadku zakázek vlivem mimořádných okolností dostatek práce. Zkrátí jim pracovní dobu a ušlý příjem zčásti doplatí stát. Zaměstnavatel se musí zavázat, že tyto pracovníky po dobu čerpání státních příspěvků nepropustí.

Náhrada za Antivirus

Tato podpora má nahradit podobný, ale plošnější program Antivirus, jehož platnost Babišova vláda nikoli náhodou protáhla ze srpna na konec října. Účastní se ho 58 tisíc firem, kterým bylo dosud vyplaceno 18 miliard korun na 793 tisíc pracovníků. Prodloužením programu se může vláda před krajskými a senátními volbami stále chlubit nízkou nezaměstnaností, která je do značné míry virtuální.

Stovky tisíc takto dotovaných pracovních míst už fakticky neexistují. Pokud si tito zaměstnanci nenajdou jinou práci, s ukončením Antiviru skokově vzroste nezaměstnanost. To by se před volbami jistě nehodilo do scénáře manipulativní propagace hnutí ANO „Ukázaná platí“.

Program kurzarbeit má být podle plánu spuštěn 1. listopadu a bude po vydání vládního nařízení univerzálně využitelný pro různé druhy krizí a živelných pohrom. Finální vládní představa se však zásadně liší od německé předlohy a nesplňuje očekávání zástupců podnikatelských svazů i odborů.

Střet mezi Maláčovou a Schillerovou

Dlouhé projednávání a opakované odložení konečného rozhodnutí o kurzarbeitu je důsledkem střetu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a ministryně financí Aleny Schillerové. Maláčová spolu s odbory prosazovala co nejštědřejší model, zatímco byrokraticky založená Schillerová ji brzdila za cenu výrazného zhoršení podmínek pro výplatu podpory.

Nedůstojná řevnivost mezi Maláčovou a Schillerovou pokračovala až do konce. Veřejné spory obou ministryň přitom nejsou první ani poslední.

archiv

„Dohoda ke kurzarbeitu je upečená, takže dnes večer návrh schválíme a může odejít do sněmovny. Věřím, že i ve sněmovně to půjde hladce a kurzarbeit od listopadu naváže na končící Antivirus,“ oznámila Maláčová 16. září, výsledný kompromis označila za výhru.

Údajnou dohodu vzápětí zpochybnila Schillerová a konečný verdikt padl až o týden později. Došlo k významným posunům v některých parametrech a Maláčová označila konečnou verzi za „krvavý kompromis“.

„Jsem ráda, že se podařilo dosáhnout přijatelného kompromisu pro všechny strany,“ komentovala závěry naopak Schillerová, jenže následné reakce těch, kterých se má nový program dotýkat, ji vyvedly z omylu.

Vláda nakonec schválila příspěvky pro zaměstnance s překážkami v práci. Pracovník by potom mohl zůstat doma až čtyři dny v týdnu a za neodpracované hodiny by dostával 70 procent čisté mzdy. Maximální částka je limitována výší průměrné mzdy a podpora by se mohla vyplácet až jeden rok.

Nejsme spokojeni

Zaměstnavatelé jsou očividně zaskočeni, protože o řadě „novinek“ nevěděli předem. „Mrzí nás, že sociální partneři nebyli zapojeni do finální dohody o kurzarbeitu. Přitom právě ti jsou jeho hlavní uživatelé. Výsledkem je to, že s aktuální podobou nejsme spokojení,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Rafajovi vadí nízký strop podpory, jelikož v původním návrhu byl 1,5 násobek průměrné mzdy. To znevýhodňuje firmy, které zaměstnávají kvalifikované, lépe placené pracovníky. Mnozí z nich budou raději hledat jinou práci, než aby zůstávali doma s poloviční čistou mzdou a nejasným výhledem do budoucna.

Největším problémem je však povinnost zaměstnavatelů platit odvody zdravotního pojištění v plné výši a sociálního pojištění ze 70 procent hrubé mzdy i za tu dobu, kdy zaměstnanci nepracují. Ze stokoruny vyplacené zaměstnanci si tak stát rovnou vezme zpět 38 korun. Původně měly firmy hradit jen zdravotní pojistné.

Nepřiměřená zátěž

„Jedná se o nepřiměřenou zátěž, která výrazně sníží výši skutečně obdržené podpory,“ reagoval mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Komora ve svém stanovisku upozorňuje, že takto nastavené odvody „mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu“.

O absurditě tohoto záměru svědčí i skutečnost, že by měl zaměstnavatel v případě čerpání kurzarbeitu odvádět plné odvody i za zaměstnance s nadprůměrnými příjmy, jejichž příspěvek bude limitován. Deníku FORUM 24 to potvrdil ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Mzda vyplácená v době kurzarbeitu by podle vládního návrhu byla ,zpojistněna‘ bez ohledu na její výši, resp. bez ohledu na výši státní podpory, kterou bude zaměstnanec dostávat ke své mzdě. Navíc by mělo platit, že zatížení vyplácené mzdy odvody na zdravotní pojištění bude zvýšeno proti standardnímu pojistnému odvodu,“ říká Minčič.

Vážné výhrady má i odborový předák Josef Středula. Nelíbí se mu zřetelné odchýlení od německého modelu, kde stát vyplácí až 100 procent příjmu a zvýhodněni jsou zaměstnanci s dětmi. „Zaměstnanec na to doplatí. Jeho kupní síla poklesne o 30 procent,“ oponuje a žádá navýšení náhrady mzdy aspoň na 80 procent.

Situace je nadmíru výtečná

S touto podobou zákona nesouhlasí ani opozice a bude ho chtít změnit. Vadí jí nejen finanční zatížení firem, které jde proti smyslu státní podpory, ale i protimluv v názvu („arbeit“), že má motivovat k práci.

To se nedá říct o modelové situaci, kdy zaměstnanec čtyři dny v týdnu nechodí do práce a mohl by až rok pobírat mzdu, i když sníženou (což nevylučuje vedlejší příjem). O takovém privilegiu si může živnostník nechat jen zdát.

Ze všech úhlů pohledu to vypadá, že vláda schválila legislativní zmetek, který se líbí jen jí samotné. A to ještě vicepremiér Karel Havlíček avizuje, že nikde není dáno, že musí být kurzarbeit v listopadu spuštěn. Podle něj ekonomický vývoj v koronavirové krizi zatím „vůbec nevypadá špatně“.

Ministr, jehož programy pomoci firmám COVID skončily fiaskem nebo hluboko za vyvolaným očekáváním, zjevně nevnímá, co se děje kolem, a nepřipouští si ani značné regionální či oborové rozdíly. Myslí členové vlády Andreje Babiše vážně to, co dělají, nebo si už jen z lidí dělají legraci?

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner