Ruský prezident Vladimir Putin investoval do vojenské infrastruktury na Krymu obrovské množství peněz. Nelegálně okupovaný poloostrov je ale nyní v ohrožení. V pondělí to s odkazem na vojenské experty napsal britský týdeník The Economist. Podle nich je Krym pro Rusko slabým místem a stává se smrtící pastí pro vojáky Kremlu.
The Economist připomíná, že Ukrajina získala americké balistické rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů. S jejich využitím nyní může zasáhnout jakýkoli cíl na Ruskem okupovaném Krymu.
Krym je pro Rusko slabým místem
„Biden musí ještě zrušit zákaz zasahovat cíle na území Ruska. O tom, čeho by Ukrajina mohla dosáhnout, kdyby už nemusela bojovat s rukama svázanýma za zády, svědčí účinnost jejího tažení na Krymu,“ řekl britskému týdeníku bývalý velitel amerických sil v Evropě a vrchní poradce NATO pro logistiku Ben Hodges. Ukrajinci podle něj „systematicky pokračují v procesu, jehož cílem je učinit Ukrajinu neobyvatelnou pro ruské síly“.
Poloostrov Krym na severu Černého moře, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, anektovalo Rusko v březnu 2014. Události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením Ukrajiny.
Britský stratég Lawrence Freedman nyní pro The Economist prohlásil, že Krym je pro Rusko slabým místem – má tam příliš mnoho věcí, které musí bránit, takže je to „nejlepší způsob, jak může Ukrajina vyvinout na Putina skutečný tlak, aby si v budoucnu vymohla ústupky“. Poloostrov je podle dalšího experta, bývalého poradce německého ministerstva obrany Nica Langeho, „nejdůležitějším ruským aktivem, ale je také velmi zranitelný“.
Právě toho se snaží Ukrajina využít, když se snaží, aby se Krym stal pro Putina přítěží, nikoliv aktivem. Cílem je poloostrov izolovat, přiškrtit jeho logistický význam, a tím odvést ruské vzdušné a námořní síly z jihu Ukrajiny. The Economist zároveň poznamenal, že Ukrajina již prokázala schopnost francouzsko-britských střel s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP i vlastních námořních bezpilotních letounů zaměřit ruské válečné lodě.
Černomořská flotila na dně
Už dříve mluvčí ukrajinského námořnictva prohlásil, že třetina ruských lodí je buď zničená, nebo poškozená. K tomu došlo především díky kombinaci raketových systémů a bezpilotních námořních dronů řízených pokročilou GPS a kamerami. Zbytek ruské flotily byl nucen přemístit se ze Sevastopolu do přístavu Novorossijsk, který se nachází více než 300 kilometrů daleko na ruské pevnině.
V tom Ukrajina stále pokračuje, ale využívá i kombinaci ATACMS a stále sofistikovanějších bezpilotních letounů k systematickému oslabování ruské protivzdušné obrany na Krymu, zasahuje letecké základny, z nichž létají ruské stíhačky, a zasahuje kritické logistické a hospodářské cíle.
Lawrence Freedman pro The Economist řekl, že zaměření na ochromení ruské sítě protivzdušné obrany může být také součástí příprav na blížící se přílet prvních várek stíhaček F-16 z Evropy.
Podle generála Bena Hodgese se ruské jednotky „nemají kam schovat“. S pomocí satelitního a leteckého průzkumu poskytovaného spojenci NATO, jejich důkladné znalosti území a tajných sil na zemi se na Krymu nemůže nic pohnout, aniž by o tom Ukrajinci věděli.
S příchodem systému ATACMS a zdokonalením vlastních bezpilotních letounů je v dosahu každý metr čtvereční poloostrova, včetně časově citlivých cílů, jako jsou konvoje letadel a techniky pohybující se po silnicích nebo železnici. Hodges je rovněž přesvědčen, že Ukrajinci „Kerčský most zničí, až budou připraveni“.
Zničit novou, vylepšenou železniční trať vedoucí podél Azovského moře z ruského Rostova přes jihoukrajinská města Mariupol a Berďansk na Krym by však mohlo být potenciálně obtížnější. Mluvčí Obranných sil jihu Ukrajiny Dmytro Pletenčuk se domnívá, že železnice podél pozemního koridoru je uznáním ruských okupantů, že Kerčský most bude zničen. „Hledají způsob, jak se pojistit, protože si uvědomují, že dříve nebo později budou mít problém,“ řekl.
The Economist poznamenává, že první zkouškou strategického úspěchu ukrajinského tažení na Krymu může být letošní léto, kdy ruští rekreanti obvykle jezdí přes Krymský most do letovisek na poloostrově. Pokud se rekreanti rozhodnou na poloostrov nejet, bude to pro Putina špatné znamení.
Krym je závislý především na cestovním ruchu a v loňském roce se počet rezervací snížil téměř o polovinu. „Krym se z prestižního projektu změnil ve vysávání ruských zdrojů,“ prohlásil pro The Economist Ben Barry z Mezinárodního institutu pro strategická studia.