Mariupol (ilustrační foto) FOTO: Wikimedia Commons / Vadim Tolbatov / CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Vadim Tolbatov / CC BY-SA 4.0
Během pouhých několika měsíců by mohl být Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym odříznut od dodávek potravin i vojenského materiálu, upozornil Johan Huovinen ze Švédské univerzity obrany. „Nepřekvapilo by mě, kdyby na Krymu za pár měsíců nebylo žádné jídlo,“ uvedl pro deník Dagens Nyheter (DN)
Nejvýraznějšími projevy války Ruska proti Ukrajině byly v posledních dnech intenzivní vzdušné údery s vysokým počtem civilních obětí zejména v Kyjevě. Zároveň Ukrajinci bezprecedentně útočili v Moskevské oblasti i samotné metropoli Ruské federace. Za měsíc bránící se země na východní frontě zaznamenala větší zisky než nepřítel. Současně však pokračuje v logistickém odřezávání anektovaného Krymu.
„Podél nových ruských dálnic do Mariupolu Ukrajinci celé dny létají s drony, takže se tam nikdo neodváží jezdit, a k tomu je tu ještě Krymský most s jeho omezeními. Nepřekvapilo by mě, kdyby na Krymu za pár měsíců nebylo jídlo,“ řekl podplukovník Johan Huovinen ze Švédské univerzity obrany.
Žít na Krymu není žádná výhra
Několik vojenských expertů, včetně ruských, poukazuje na fakt, že Ukrajina může prakticky bez překážek řídit své drony podél dálnice R-150 v oblasti kolem Mariupolu, která je důležitým logistickým uzlem pro přepravu z okupovaného Donbasu na Krymský poloostrov. Je to daleko od frontové linie, ale zastavení ruského postupu tam ohrožuje dodávky všeho – od vojenského materiálu až po civilní zásoby.
„Krym je pro Ukrajinu celou dobu prioritním cílem, což se projevuje mimo jiné úspěšným ničením vojenských zařízení a způsobováním ztrát Černomořské flotile. Zaměřila se také na ruskou protivzdušnou obranu. Dá se říct, že být obyvatelem Krymu není žádná výhra,“ podotkl pro DN vojenský analytik a bývalý podplukovník Jörgen Elfving.
Vysvětlil, že ukrajinské drony s dlouhým doletem mají dobré možnosti útočit z bezpečné vzdálenosti na silnice vedoucí na Krym. Kromě obecné hrozby nedostatku zdrojů je třeba zmínit, že rovněž zásobování vodou je na Krymu prokazatelně zranitelné, za což do značný míry může zanedbaná údržba ze strany Ruska.
„Protože jsou ovlivněny dodávky, roste pravděpodobnost nedostatku různého zboží. Samotný Kerčský most je otevřený neustále, s výjimkou případů, kdy je napaden nebo kdy v této oblasti hrozí dronové útoky,“ uvedl Elfving.
Evakuace by znamenala porážku
Na dotaz, zda existuje důvod k evakuaci Krymu, odpověděl: „Pokud by k ní došlo, byla by to pro Rusko porážka, tedy přiznání neúspěchu. Na začátku války se sice objevovaly zprávy, že rodiny důstojníků opustily Krym, ale to jsou jediné informace, které k tomu mám.“ Vojenský expert také poukázal na to, že Rusko má stále možnost přepravovat léky, potraviny a další věci po moři.
Pokud zajistí dostatečnou tonáž lodí, může uspokojit potřeby poměrně rychle a ve větších objemech než pozemní doprava. Jenže i tohle má háček. Hrozba ze strany ukrajinských dronů se totiž týká i lodí, které by mohly být případně nasazeny k zásobování Krymu.
Podle Huovinena se Ukrajina zabývá něčím podobným jako v takzvané jarní ofenzívě z roku 2023 směrem na jih, to znamená, že si bere zpět část ztraceného území, které není tak daleko od velkého města Tokmak.
Rusům nestačí protivzdušná obrana
„Je trochu předčasné mluvit o tom, že jde o velkou ofenzívu, ale dlouhodobě k ní (Ukrajinci) směřují. Zároveň Ukrajina neustále hrozí drony i na moři a v pravidelných intervalech útočí na radarové a protivzdušné systémy na Krymu. Je to velmi rozsáhlá geografická oblast a Rusko nemá dostatek protivzdušné obrany, které by mohlo tímto směrem uvolnit,“ konstatoval Huovinen.
„Ukrajina často útočí na zbývající Černomořskou flotilu. O tom, jak velká část je v současné době vyřazena z provozu nebo poškozena, nejsou zveřejněny žádné údaje, ale asi před rokem ukrajinská strana tvrdila, že se jedná o 30 procent plavidel. To je skutečně (pro Ukrajinu) úspěch a toto číslo dnes pravděpodobně není nižší,“ zdůraznil Elfving.