Donald Trump FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Trumpův výrok, že by se při ruském útoku vykašlal na země, které nedávají dvě procenta HDP na armádu, vyvolal planetární skandál. Musíme si však přiznat, že přes celkovou nepřístojnost jeho výroku má svým způsobem pravdu. Nemůžeme čekat, že v případě války bude Amerika krvácet za nás, a nemůžeme se zlobit, že USA nechtějí platit za zbraně, za které se Evropě utrácet nechce. Dokáže nás Trumpův výrok mobilizovat?
Evropa si od pádu socialistického bloku začala namlouvat, že skončil čas válek a budoucnost na naší planetě patří komunikaci a globálnímu obchodu. Uvěřili jsme tomu i my, obyvatelé zemí, které mají s ruským imperialismem hlubokou osobní zkušenost. Nyní sledujeme zpravodajství z Putinem systematicky ničené Ukrajiny, a už dva roky nejsme schopni z té války Ruska proti Západu vyvodit adekvátní a účinná opatření. Trump připomněl, že bychom s nimi měli začít.
Bolavá pravda
Trump v průběhu svého předvolebního turné vypustil výrok, který řeší celá Evropa a od nějž se celá demokratická Amerika distancuje a popírá ho. Odhodlanost Trumpa skutečně konat tak, jak svým výrokem naznačil, zpochybňují komentátoři na obou stranách oceánu – až to připomíná zpochybňování hrozby ruského útoku na Ukrajinu, když se kolem ukrajinské hranice na začátku roku 2022 objevovaly ruské tanky.
Neexistuje však – kromě zbožného přání – žádný důvod, proč Trumpův slib či výhrůžku nebrat vážně. Co vlastně řekl? Vyložil, že před několika lety hovořil s prezidentem jisté „velké země“, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odvětil: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí.“
Ta druhá věta je skutečně hovadná, povzbuzovat Putina, aby okupoval nějakou vzhledem k Americe spojeneckou zemi, je nehoráznost non plus ultra. K té první větě – „neochránil bych vás“ – ale Trump má vcelku dost racionálních důvodů. A tu myšlenku nyní neventiloval poprvé. Už v roce 2020 Trump na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové řekl, že Evropa v případě vnějšího napadení nemůže počítat s pomocí Spojených států.
„Musíte pochopit, že kdyby byla Evropa napadena, nikdy vám nepřijdeme na pomoc,“ citoval Trumpa eurokomisař Thierry Breton. Trump je podle všeho odhodlán nechat na Evropu dopadnout její vlastní laxnost v obraně, podcenění ruské hrozby a skandální zanedbání našich evropských armád. Američané prostě nechtějí krvácet za (třeba spojenecké) země, které se na vlastní obranu vybodly. Navíc v situaci, kdy se tyto země zavázaly, že se na tu svou obranu nevybodnou.
Idylická epocha
Kromě zemí jako Finsko či Polsko – tedy zemí, které mají s Ruskem a jeho imperiální expanzí nejsilnější osobní zkušenost – se Evropa vykašlala na svůj slib dávat na obranu dvě procenta HDP. Této hranice v investicích dosáhlo 11 zemí Evropské unie z 27. Svému slibu starat se za své peníze o svou vlastní obranu tak splnilo 41 procent zemí Evropské unie – což je naprostý skandál. Nalhali jsme si, že se pádem komunismu stal svět bezpečným, ale zapomněli jsme o tomto našem rozhodnutí informovat Vladimira Putina. A tak dva roky po jeho útoku na Ukrajinu bezmocně zíráme, že nejsme schopni vyrobit dokonce ani tolik munice, abychom vyrovnali výrobu dělostřeleckých granátů v Rusku a Severní Koreji. V zemích, ze kterých (a z jejich ekonomického potenciálu) jsme si byli do útoku na Ukrajinu ochotní maximálně dělat legraci.
Teď stojíme v rozpacích nad tím, že Evropská unie místo slíbeného milionu dělostřeleckých granátů dokáže vyrobit tři sta tisíc – třicet procent – a víc nic. Evropa včetně naší země si zvykla na představu, že i kdyby náhodou k nějaké válce došlo, přijedou Američané a vybojují ji za nás. A Američanům s tím už zjevně došla trpělivost. Už nechtějí krvácet za národy, které se vybodly na vlastní ochranu. Měli bychom být Trumpovi vděční, že to řekl takto naplno, a dostatečně včas. Kdyby podobný výrok zazněl tři dny poté, co Rusko napadne pobaltské státy nebo Polsko, bylo by to horší. A my nesmíme Trumpova slova zlehčovat a nalhávat si, že „to tak nemyslel“. Neexistuje žádný důvod, proč bychom měli věřit, že naši válku za nás vybojují a zaplatí Američané.
Rusko zbrojí ze všech sil
Vedle toho si musíme uvědomit, že Rusko nově dává do válečné ekonomiky až čtyřicet procent HDP. Vzhledem k specifickým podmínkám v té zemi asi nejde uplatnit malou násobilku – nelze z toho odvodit, kolikrát více než před válkou vyrobí zbraní – ale obecně můžeme říci, že jich vyrobí více. Takže i my bychom měli dávat více, než jsou ta slíbená (a nedodržovaná) dvě procenta. Kolik přesně, mohou spočítat vojenští analytici, nám laikům může stočit prosté „více“.
Trump jako někdo dostatečně viditelný pojmenoval reálný problém, která Evropská unie má. Naše armády jsou proti Rusku poddimenzované, slabé a nedostatečné. A spoléhat na to, že za nás zase, jako za druhé světové války, přijedou tahat horké kaštany z ohně Američané, by bylo bláhové. Já sám za sebe Trumpovu výroku plně rozumím, na jeho místě by se mi také nelíbila představa, že budu posílat svoje vojáky na obranu zemí, které jsou tak mírumilovné, až se nedokážou ubránit.
Takže Evropa – přes veškeré zpochybňování jeho výroku – dostala jasnou informaci, že se budeme muset začít starat sami. Je jen na nás, jestli z toho výroku vyvodíme náležité důsledky, a konečně se jako EU postavíme vojensky na vlastní nohy. Ale z reálné politiky Ruské federace i proslovů jejího vůdce Vladimira Putina jasně vyplývá nemilosrdný stav světa: Buď se Evropa postaví na vlastní nohy a dokáže vytvořit takový vojenský potenciál, že nažene Putinovi strach. Anebo bude válka, ve které budeme bojovat sami bez Ameriky. Výsledek takové války s naším dnešním vojenským potenciálem je snadno představitelný. Západní hranice Ruské federace by se přesunula ke kanálu La Manche.
