Další místo v Praze, které zůstalo zachované v neměnné podobě z devadesátých let, končí svoji činnost. Klub Újezd měl sice nevelký sál, ale jeho prostory byly velmi zajímavé a význam určitě veliký.

Do klubu Újezd jste mohli zajít nejenom do kavárny, na pivo, na koncert, ale také zavrtat se do podzemí a zůstat zde až do kuropění. Klub měl hned několik oddělených prostor, které se rozkládaly ve třech patrech. Nyní jeho provozovatelé oznámili konec: „S posledním říjnovým dnem končí náš 30 let trvající večírek. Újezd byl domovem kultury, hudby, přátelství i nezapomenutelných nocí. Újezd byl naším domovem, mámou, co tě pohladí, i tátou, který ti nařeže. Společně jsme tu prožili tři dekády, kdy se cizí lidé stávali přáteli na prchavý okamžik i na celý život, milenci na jednu noc, i manželi a rodiči. A zatímco se svět měnil, my byli stále tady. Ta jízda teď končí. Újezd vjíždí do poslední stanice.“

Dále čtěte

Jáchym Topol: Nesmíme propadat beznaději, nejhorší je poraženectví

Básník, prozaik, hudebník a publicista Jáchym Topol pochází z disidentské rodiny a v časech komunismu patřil k představitelům undergroundu. Působil jako šéfredaktor Revolver Revue i v redakcích…

Klub Újezd, který se jmenoval později Borát a poté opět Újezd, se nacházel na pražském Újezdě na Malé Straně: „Klub vznikl na jaře 1990 v domě ze 16. století naproti stanici petřínské lanovky, který rodina rockera Karla Vavřínka, člena mnoha kapel (například Půl tváře), koupila ještě před revolucí za čtyřicet tisíc korun. Vavřínek byl součástí pražského undergroundu a v jeho klubu postupně hrál každý, kdo tehdy na scéně něco znamenal. Újezd byl třípatrový, kamenná pivnice ve sklepě, koncertní sál byl v přízemí a díky výloze vypadal jako hokynářský krámek (i co se velikosti týče, odhad kapacity tak 50 lidí), v prvním patře pak byl bar a jeden čas dokonce i malé studio. Legendy se povídaly o místních záchodcích, údajně nejhnusnějších mezi pražskými kluby,“ uvádí stránka Zaniklé pražské kluby.

Marek Gregor zavzpomínal na klub před časem v Reflexu: „Obecně známá je také historka, jak se v Praze objevila islandská skupina Sugar Cubes. Poněvadž u nás její členové zůstali déle, byli při toulkách městem navedeni na Újezd. Vypravuje pozdější nájemce prostoru, Marcel Hrubý (to už se klub jmenoval Borát): – Hráli Velvet Revival, najednou do toho slyším neuvěřitelný tribální umění, ani Iva Bittová to takhle neuměla. Docela to tam sedlo a za chvíli za mnou někdo přišel a říká – Pojď honem, zpívá tu Björk!“

Na klub Újezd zavzpomínal i DJ Chris Sadler: „Klub Újezd byl vůbec první klub, kde jsem hrál v Praze, když jsem se sem v roce 1996 přestěhoval. Vyráběl jsem si vlastní letáky, nechal jsem si jich v Copy Centru udělat několik set kopií, sám jsem je rozdával na ulici a hrál 8hodinové sety na svých vlastních gramofonech a mixážním pultu. Dostával jsem 1000 Kč, ze kterých jsem musel zaplatit výrobu letáků a taxi do klubu a zpět domů, abych si tam mohl odvézt své vybavení.

Byla to tvrdá práce, ale právě hraní celonočních setů za pár stovek korun mě formovalo jako DJ a díky tomu jsem vděčný za všechny úspěchy, které přišly později. Klub Újezd proto má v mém srdci zvláštní místo.“