Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
V sobotu 13. srpna svět slavil Den leváků. Cílem tohoto dne, který poprvé vyhlásil Left-Handers Club, tedy Klub levorukých, ve Velké Británii, je připomenout, jak těžké to mají leváci v převážně pravorukém světě. Den leváků upozorňuje na výhody i nevýhody leváctví. Výhodou se může levorukost stát v případě ataku mozkové mrtvice, ale statistiky ukazují, že leváci umírají dříve.
Přibližně 10 % populace tvoří levorucí lidé. Tento podíl je víceméně konstantní v každé generaci a není závislý ani na rase, ani na pohlaví, ani na socioekonomických podmínkách či čemkoliv jiném. Leváctví může být odrazem dědičnosti, ale také potíží v těhotenství či při porodu. V některých případech jde o důsledek poranění.
Geneticky je to jasné – jsou-li oba rodiče leváci, bude alespoň jedno jejich dítě rovněž levák, je-li levákem jen jeden z rodičů, pak je šance na leváctví potomků šestinová a v případě obou pravorukých rodičů pak šestnáctinová. Pro většinu lidí je levorukost prostě jen používání levé ruky k psaní. Jenže ono to bohužel není tak snadné. Historicky je svět většinově připravován a tvořen pro pravorukost, která dominuje. Leváci tak nemají příliš snadný život, snad s výjimkou psaní na klávesnici počítače, která je uživatelsky přívětivější právě k nim.
Ovšem i levorukost sama má, stejně jako užívání pravé ruky, mnoho podob. Od naprosto vyhraněných leváků, kteří pravou rukou nezvládnou takřka nic, až po lidi, kteří mají obě ruce stejně šikovné a zvládají s nimi i ty nejjemnější práce stejně dobře. Takových lidí, kterým se odborně říká ambidexterní, je necelé jedno procento.
Vědci zjistili, že pravorucí lidé mají z hlediska funkcí mozek přesněji rozdělen – řeč, jazyk a logika jsou vždy na levé straně mozku, zatímco na pravé se objevují tvůrčí funkce, emoce a cit pro hudbu. V případě leváků je mozek rozdělen poněkud jinak a trochu složitěji. Dominance mozku levorukých lidí se případ od případu liší. Někdo má mozek více podobný pravákům, kdy řečové centrum je vlevo, kreativní funkce napravo, jiní je mají obráceně a další mohou mít řečová centra umístěná v obou hemisférách. Takto uspořádaný mozek je právě jednou z nemnoha výhod, které leváctví přináší. Při ataku mrtvice, kdy je postiženo jedno centrum, dokáže to druhé převzít veškeré funkce.
S leváctvím však bývají více spojena určitá negativa, některé psychické potíže či nemoci. Například nerovnoměrný vývoj mozku v dětství a vývojové poruchy učení. V případě mužů, tedy chlapců, může vznikat koktavost a také – možná trochu překvapivě – sklon k alergiím. Největším neštěstím a doslova tragédií pak bylo a někdy stále je násilné přeučování leváků na praváky. Podle psychologů totiž může dojít k dalekosáhlému a nevratnému poškození. Přeučování totiž nezasahuje „jen“ do užívání ruky při psaní, ale zasahuje i do vývoje jazyka, a může dokonce ovlivnit i inteligenci. A to výhradně směrem dolů.
Vědci vědí, že ačkoliv jsou obě mozkové hemisféry na pohled stejné, jen zrcadlově obrácené, jsou naprosto odlišné a mají různé funkce, a protože se nervová vlákna v prodloužené míše kříží, řídí každá z hemisfér obrácenou polovinu těla. Levá tak zodpovídá za pravou stranu těla, pravá hemisféra řídí levou část těla.
Ve většině případů řídí levá hemisféra jazykové a řečové funkce, čtení a psaní, logické uvažování a motorické činnosti, zatímco hemisféra pravá je centrem emocí, uměleckých schopností a také mimiky. Sluch, vizuální procesy a matematické schopnosti jsou pak rozloženy do obou hemisfér. A leváctví má vztah k funkcím pravé mozkové hemisféry, proto jsou leváci tvořivější, mají vyšší míru představivosti a lépe zvládají prostorové a matematické úlohy. Ovšem na druhou stranu se při sportu leváci zraní až o 20 % častěji, v domácnosti dokonce o 49 % a více než polovina pracovních úrazů se stane rovněž levorukým zaměstnancům. Těmito statistikami demografové vysvětlují, proč pravoruké ženy žijí v průměru o 5 let déle a pravorucí muži dokonce o 10 let déle než jejich levorucí souputníci. Někteří statistici však vyšší míru úrazů vysvětlují nikoliv tím, že by leváci byli méně šikovní, ale jako důsledek toho, že svět je zkrátka přívětivější pro praváky a leváci jsou často nuceni užívat „pravoruké“ nástroje, což může vést právě k úrazům.
A pokud má snad nějaký levák ze své ruky mindrák, ať si vzpomene, kolik slavných lidí bylo leváky. Jen namátkou – Leonardo da Vinci, Isaac Newton, Ludwig van Beethoven, Charlie Chaplin či Paul McCartney. Ti všichni se dokázali v pravorukém světě vyšplhat do naprosté špičky ve svém oboru.
